Podruhé od roku 2001 se na našem území potvrdila klusavka. Po šlechtitelském chovu ovcí v Helvíkovicích u Žamberka ve východních Čechách se toto nebezpečné prionové onemocnění zjistilo v užitkovém stádu ovcí v Habarticích na Liberecku.
„První ovce uhynula 18. ledna, druhá o tři dny později. Další tři ovce s klinickými příznaky byly utraceny 23. ledna a o dva dny později k nim přibyly ještě dvě. Klusavku potvrdil monitoring v asanačním podniku, kde je povinnost vyšetřovat všechna porážená zvířata, která dovršila osmnáct měsíců. Odběr vzorku, který provedl úřední veterinární lékař, byl odeslán do Státního veterinárního ústavu (SVÚ) Praha. V okamžiku, kdy se potvrdil pozitivní výsledek rychlého testu, byla vydána předběžná veterinární opatření, tedy zákaz přemísťování a porážení zvířat. Vzorky byly odeslány do referenční laboratoře v Jihlavě. Na základě potvrzení klusavky pak Krajská veterinární správa v Liberci připravila mimořádná veterinární opatření spočívající v utracení všech 76 zvířat ve stádu,“ sdělil vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat Státní veterinární správy MVDr. Zbyňek Semerád.
Eradikace a monitoring
Problematika eradikace a monitoringu prionových onemocnění (TSE) u přežvýkavců je obsahem nařízení Evropské komise č. 999/2001. Uvádí se v něm metodický postup pro jednotlivé druhy přežvýkavců.
„U skotu se provádí vyšetření na jatkách nebo uhynulých kusů rychlým testem. Odebírá se vzorek z prodloužené míchy, který spadá do kompetence úředního veterinárního lékaře. Odebrané vzorky se odesílají do všech našich státních veterinárních ústavů – v Praze, Jihlavě a Olomouci. V následném konfirmačním vyšetření v referenční laboratoři SVÚ Jihlava se pak na základě pozitivního výsledku zjišťuje, zda jde o BSE. U malých přežvýkavců, tedy ovcí a koz, je to složitější, protože kromě BSE jsou ve hře ještě dvě možnosti, a to klusavka a atypická scrapie,“ vysvětlil MVDr. Semerád.
Doplnit lze, že mezi TSE přežvýkavců se řadí ještě chronické chřadnutí jelenovitých. To sice není problémem evropského kontinentu, ale podle nařízení Evropské unie se monitoruje.
Monitoring klusavky v České republice zahrnuje vyšetření poražených a nutně poražených zvířat starších 18 měsíců, dále zvířat, která vykazují změnu chovaní nebo příznaky postižení centrální nervové soustavy (CNS) a nebo ta, která měla při vyšetření na vzteklinu negativní test. Genotypizace je povinná u plemenných beránků a bahnic před zařazením do plemenitby.
Asanačním podnikům je nařízen oddělený svoz a vytěžení specifikovaného rizikového materiálu (SRM), který u skotu staršího dvanácti měsíců představuje lebku (včetně mozku a očí), mandle a míchu. Od všech věkových kategorií skotu se v rámci SRM odebírají ještě střeva, a to dvanáctníkem počínaje a konečníkem konče. Podobná je i specifikace SRM u malých přežvýkavců, u kterých se od všech věkových kategorií odebírá slezina namísto střev.
Zpracování kadáverů v kafilériích probíhá při teplotě vyšší než 133 °C a tlaku tři bary po dobu dvaceti minut. Masokostní moučka a kafilerní tuk se musí neškodně odstranit (spálením). Záznamy se uchovávají po dobu sedmi let.
Selekce podle genotypu
Od zjištění klusavky (scrapie) v Helvíkovicích se v domácích chovech ovcí provádí genotypizace, tedy selekce zvířat podle genotypu. Je založena na vnímavosti zvířete vůči klusavce v případě infikování. Podle odborníků je za vnímavost a klinické projevy zvířete zodpovědný gen pro prionový protein a na jeho obou alelách může dojít až k devatenácti možným kombinacím. Zatímco alela ARR nejvíce predisponuje rezistenci vůči vzniku scrapie, alela VRQ je pak z hlediska možného propuknutí nebezpečného prionového onemocnění nejrizikovější. Na základě zjištěného genotypu a vnímavosti ke scrapii se zvířata dělí do pěti skupin. V první skupině R1 jsou ovce, které jsou vůči zmiňované nákaze přežvýkavců velmi rezistentní. Protipólem uvažovaného extrému je pak pátá skupina R5 se zvířaty s vysokou genetickou vnímavostí.
Genotypizace se provádí u plemenných ovcí. Svaz chovatelů ovcí a koz v České republice vybírá podle evidence v plemenné knize zvířata, jež budou genotypována. Jejich seznam přes Státní veterinární správu obdrží příslušná krajská veterinární správa, která zajistí ve spolupráci se soukromými veterinárními lékaři a chovateli odběr vzorků krve a jejich zaslání k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Jihlava. Loni se za tímto účelem vyšetřilo 4961 kusů ovcí.
Historie výskytu
Klasická klusavka vypukla v roce 2001 ve šlechtitelském chovu ovcí plemene texel v Helvíkovicích. V tomto případě se přistoupilo k selekci stáda podle genotypu, poslední pozitivní ovce byla zjištěna v roce 2005. Východočeský chov byl dva roky pod dohledem krajské veterinární správy.
První případ atypické scrapie na našem území Státní veterinární správa eviduje od července loňského roku. Pozitivní zvíře – bezmála desetiletá bahnice pocházela z chovu Jiřího Bartůňka z okresu Benešov. Stádo 59 kusů ovcí, převážně kříženců bylo utraceno.
Naposledy se klasická klusavka ozvala letos v polovině ledna, když se v rámci monitoringu v asanačním podniku zjistila u jednadvacetiměsíční ovce z užitkového chovu v Habarticích. Po vyhodnocení aktuálního případu Státní veterinární správou ČR čeká bezmála osmdesát ovcí na utracení.
Ještě před utracením zvířat soudní znalec provede odhad škody. V případě habartického stáda se zvířata utratí v asanačním podniku, kde se provede neškodné odstranění specifikovaného rizikového materiálu.
Po provedeném šetření k odhalení možného zdroje nákazy, ať už krajskou veterinární správou (KVS) nebo Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZUZ) a řádném vyčištění a dezinfekci ustájovacích prostor může chovatel nakoupit zvířata. Ta však musí splňovat podmínky na požadovanou kombinaci alel, odolnou vůči klusavce. Chov bude dva roky pod dozorem příslušné kompetentní autority, v tomto případě tedy pod Krajskou veterinární správou v Liberci.
Chovatel má šest týdnů na podání žádosti o náhradu škody na ministerstvo zemědělství. Aby mohl dostat úplnou náhradu, musí k žádosti ještě připojit veškerou dokumentaci od krajské veterinární správy, dále odhad soudního znalce a faktury za činnosti spojené s vyšetřením a likvidací stáda, tedy za laboratorní vyšetření vzorků, přepravu zvířat do asanačního ústavu, utracení zvířat a konečně vyčištění a dezinfekci ustájovacích prostor.
Klíčová slova
- Mezi prionová onemocnění přežvýkavců (TSE) patří bovinní spongiformní encefalopatie skotu (BSE) zjištěná poprvé v Anglii v roce 1985, dále scrapie popsaná ve Francii již v roce 1732 a chronické chřadnutí jelenovitých známé z USA z roku 1967.
- Zdrojem je krmivo kontaminované prionem.
- Inkubace je u skotu dva až deset let, u ovcí jeden až pět let, závisí na infekční dávce, vnímavosti k onemocnění a stresovým faktorům.
- Pro TSE onemocnění jsou typické příznaky narušení centrální nervové soustavy.
- Průběh onemocnění je sporadický u jednoho nebo několika kusů ve stádu; vyšší morbidita je vykazována u ovcí, kde se pohybuje řádově i několika desítkách procent.
