Telata se rodí agammaglobulinemická, nemají žádné cirkulující imunoglobuliny (Ig), a to proto, že během intrauterinního vývoje placentární kotyledony zabraňují průchodu protilátek z krve matky do krevního oběhu plodu. To znamená, že jedinou možností, jak může tele po narození získat potřebné Ig, je formou přenosu pasivní imunity z kolostra matky.
Imunoglobuliny získané z kolostra jsou pro novorozená telata jediným zdrojem protilátek do té doby, než nezačnou sama produkovat své vlastní Ig v dostatečném množství. Novorozená telata absorbují Ig pomocí intestinální pinocytózy během prvních 24 hodin po narození, ale míra absorpce se v čase výrazně liší. Nejvyšší míra absorpce je během prvních čtyř hodin života a rychle klesá po 12 hodinách od porodu. Přes veškeré znalosti však stále dochází k nedostatečnému přenosu pasivní imunity; literární údaje v této souvislosti mluví o 32–41 % telat, u nichž proces přenosu pasivní imunity selhal, a tyto hodnoty se bohužel za posledních 20 let příliš nesnížily. Kromě toho, že kolostrum poskytuje mnoho benefitů novorozeným telatům, může být také zdrojem infekčních patogenů. Je potenciálním zdrojem Mycobacterium avium ssp. paratuberculosis, Mycoplasma spp., Escherichia coli a Salmonella spp. Mohou pocházet přímo z mléčné žlázy nebo může dojít ke kontaminaci mleziva během dojení, skladování nebo jeho zkrmování. Období mléčné výživy nastává od pátého do osmého dne věku telat, nejběžnějším způsobem realizace mléčné výživy je zkrmování mléčných náhražek – mléčných krmných směsí. Intenzita příjmu živin z mléka nebo mléčné náhražky hraje důležitou roli pro růst a vývoj gastrointestinálního traktu a ovlivňuje budoucí mléčnou užitkovost krav. Další možností využívanou v mléčné výživě telat je zkrmování takzvaného odpadního mléka. Jedná se o mléko nezralé, mléko starodojných krav a mléko vyselektované z důvodu vysokého počtu somatických buněk. Nativní mléko obsahuje imunoglobuliny, kvalitní bílkovinu, laktózu, mléčný tuk a biologicky aktivní látky jako laktoferin, laktoperoxidázu a další a přispívá ke zlepšení lokální laktogenní imunity ve střevě a zpravidla vede ke zlepšení zdravotní situace i ke zvýšení intenzity růstu telat. Příjem starterových krmiv běžně začíná ve věku přibližně jednoho týdne a postupně se zvyšuje až do odstavu (osm až deset týdnů stáří). Návyk na příjem starteru v období mléčné výživy umožní vhodný přechod na rostlinnou výživu. Starter stimuluje rychlý rozvoj předžaludku trávením živin obsažených ve směsi. Dochází tak k rozvoji bachoru, zrychluje se růst objemu bachoru a zvětšuje se resorpční plocha předžaludku. Od 2. měsíce života se doporučuje doplnit do starteru kukuřici a ovesná zrna. Podávání slamnatých starterů mělo u telat po odstavu pozitivní vliv na pH bachoru, obsah těkavých mastných kyselin, podíl acetátu a poměr acetát/propionát. Voda je pro organismus telete nezbytnou živinou; v organismu plní různé funkce – účastní se termoregulace, je využívána jako zvlhčující činidlo, je médiem pro chemické reakce, nosičem různých látek, podílí se na udržování rovnováhy minerálů a je důležitá při trávení a absorpci živin. U novorozených telat tvoří voda asi 80 % z jejich tělesné hmotnosti. Celkový obsah vody v těle telat klesá z přibližně 80 % ve věku sedmi dnů na 60 % ve věku devíti měsíců. Telata při výživě přijímají vodu z krmiva, tj. vodu obsaženou v mléku nebo mléčné krmné směsi, a prostřednictvím pití čisté vody. Pokud budou mít telata vodu k dispozici neomezeně hned po narození, můžeme počítat s průměrnou spotřebou vody 0,75 l/ks a den během prvních dvou týdnů života, přičemž zvýšená potřeba vody může nastat za horkého počasí nebo během průjmových onemocnění, která jsou provázena velkými ztrátami vody z organismu. Podstatnou roli při příjmu vody hraje teplota, a to jak teplota okolí, tak také teplota vody.*
Mgr. Ing. Ludmila Křížová, Ph.D, Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D. (foto), Ústav výživy zvířat, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, VFU Brno
Podrobnější informace v časopisu Krmivářství 6/2019.
