Kolostrum, mléko a moderní výživa prasnic

Na veletrhu Agrishow Brno uspořádala společnost De Heus 14. dubna 2026 odborný seminář věnovaný výživě prasnic a selat po porodu. Zazněly dvě tematicky propojené prezentace zaměřené na moderní výživu prasnic, tvorbu kolostra a mléka a praktická opatření podporující vitalitu selat a ekonomiku chovu. Následující text shrnuje hlavní závěry obou přednášek.

Autor: MVDr. Daniel Popelář,produktový manažer a specialista pro prasata De Heus

Kolostrum, mléko a jejich význam pro životaschopnost selat

Jedním z témat letošního semináře v Brně byla tvorba kolostra a mléka u prasnic a praktické možnosti, jak jejich produkci podpořit. Přednáška jasně ukázala, že první hodiny a dny po porodu rozhodují nejen o přežití selat, ale i o jejich dalším růstu a užitkovosti po odstavu.

Kolostrum – rozhodující start do života

Produkce kolostra začíná ještě před porodem a jeho uvolnění se spouští v okamžiku, kdy se při porodu rozšiřuje děložní hrdlo. V této krátké fázi jsou v mléčné žláze otevřeny tzv. „těsné spoje“, které umožňují přenos imunoglobulinů (IgG) z krve do kolostra. Přibližně 24 hodin po porodu se tyto spoje uzavírají a tvorba přechází na běžné mléko – už bez přenosu imunoglobulinů.

Zásadní sdělení bylo jednoduché:Včasný a dostatečný příjem kolostra je nejdůležitější pro přežití selete a jeho další vývoj.Selata, která se dostanou k vemeni rychle, mají výrazně vyšší šanci na přežití. Důležitou roli hraje také:

• porodní hmotnost,

• hladký průběh porodu,

• vitalita selat,

• klidné prostředí a správný management na porodně (např. dělené kojení).

Kolik mléka prasnice skutečně produkuje?

Produkce mléka se u prasnic běžně odhaduje podle růstu vrhu. Při růstu vrhu kolem 2,5–3,0 kg denně odpovídá produkci přibližně 10–12 kg mléka za den. Moderní vysoce výkonné prasnice však dokáží v období vrcholu laktace produkovat až 25 kg mléka denně.

Data z praxe ukázala jasnou souvislost:

při vyšším růstu vrhu (3,8 až 4,3 kg/den)→ produkce mléka 16 až více než 18 kg/den,→ vyšší počet odstavených selat (až 14,6),→ vyšší hmotnost selat při odstavu (až 9,4 kg).

Proč není někdy mléka dost?

Nedostatek mléka se projevuje:

• nižší hmotností selat při odstavu,

• vyššími ztrátami v prvních dnech života,

• častějšími problémy se zdravím vemene.

Mezi hlavní omezující faktory patří:

• nízký příjem krmiva a vody,

• zdravotní stav prasnice a průběh porodu,

• chyby při odchovu prasniček,

• vysoké teploty prostředí.

Například bylo doloženo, že při teplotě kolem 29 °C může být produkce mléka až o 40 % nižší než při optimálních 18–22 °C.

Příjem krmiva a vody – klíč k mléku

Na základě dat z více než 1 200 prasnic bylo zdůrazněno, že nejčastějším limitem produkce mléka je nízký příjem krmiva v laktaci. Praktická doporučení zněla jasně:

• nikdy neodebírat krmivo v den porodu,

• krmit minimálně 2,5 kg denně, doporučené množství je 3 až 3,5 kg už od 110. dne březosti,

• v laktaci zvýšit frekvenci krmení na 3–4× denně,

• pravidelně kontrolovat žlaby 20–30 minut po krmení.

Stejně důležitá je voda. Platí jednoduché pravidlo: na 1 kg krmiva potřebuje prasnice přijmout přibližně 5 litrů vody a na produkci 1 litru mléka potřebuje 2,5 litru vodyNapříklad při produkci 12 kg mléka denně potřebuje prasnice zhruba 30 litrů vody. Optimální je chladnější voda o teplotě 15–20 °C a průtok napáječek alespoň 2,5–4,0 l/min.

Význam konzistence výkalů a klidu na porodně

Zajímavá data se týkala také zácpy. Prasnice s tvrdými výkaly dosahovaly nižší tvorby mléka než prasnice s normální až měkčí konzistencí. Hladký start laktace vyžaduje funkční trávení a dostatek vody.

Negativní dopad má i hluk a stres. Bylo prokázáno, že rušení na porodně narušuje rytmus sání selat, snižuje uvolňování oxytocinu a tím i výdej mléka. Zvlášť citlivé jsou prasničky, které by měly být umístěny spíše v klidnějších částech porodny.

Selata se musí učit jíst a pít

Závěr semináře patřil výživě selat před odstavem. Hlavní poselství bylo jasné: příjem živin před odstavem má přímý vliv na příjem krmiva a růst po odstavu.

Selata, která dostávají mléčné náhražky a prestartery:

• lépe přežívají v početných vrzích,

• rychleji začínají přijímat pevné krmivo,

• po odstavu dosahují až o 30 g vyššího denního přírůstku.

Důležité je také to, že bez suchého krmiva se selata neučí pít vodu, což pak zhoršuje jejich adaptaci po odstavu. Příjem krmiva s rostlinnými komponenty urychluje rozvoj trávicího traktu a trénuje střevo trávit živiny, které neobsahuje mateřské mléko (škroby, vláknina).

Závěr

Seminář v Brně potvrdil, že produkce kolostra a mléka není samozřejmost, ale výsledkem správné výživy, managementu a prostředí. Péče o prasnici začíná dávno před porodem a investice do prvních dnů života selat se chovateli vrací v lepších přírůstcích po celý další život.

Moderní výživa prasnic a koncept SOW Life+

Druhá prezentace se věnovala výživě prasnic, kde zazněla řada praktických informací, které jasně ukázaly, že výživa dnes rozhoduje nejen o počtu selat, ale i o zdraví, dlouhověkosti prasnic a celkové ekonomice chovu. Účastníci se seznámili s aktuálními trendy, novými technologiemi výroby krmiv i s koncepčním přístupem SOW Life+, který propojuje výživu s poradenstvím přímo na farmě.

Výživa jako základ reprodukce i dlouhověkosti

Hned v úvodu zaznělo, že cílem moderních chovů už dávno není jen vysoký počet narozených selat. Stejně důležitá je vyrovnanost vrhů, vitalita selat, zdravotní stav prasnic a jejich schopnost zvládnout více reprodukčních cyklů. Prasnice vyřazované už po 3.–4. vrhu sice mohou mít vysoké vrhy, ale z ekonomického pohledu to není dlouhodobě udržitelné.

Klíčem je dynamická výživa, která se přizpůsobuje jednotlivým fázím reprodukčního cyklu. Nestačí však řešit jen recepturu – stejně důležitá je i kvalita a čistota surovin. Pravidelný monitoring surovin a prevence mykotoxinů pomáhají předcházet problémům, jako jsou návraty do říje, nižší zabřezávání nebo slabší selata.

Vláknina, aminokyseliny a tuky: detaily, které rozhodují

Velká pozornost byla věnována vláknině, která má zásadní vliv na trávení a pohodu prasnic. Rozdílné složení vlákniny v březosti a v laktaci pomáhá například:

• v březosti zajistit sušší výkaly a nasycenost → menší kluz­kost podlah, snížení rizika úrazů a klidnější prasnice ve skupinách,

• v laktaci zajistit naopak měkčí výkaly → nižší riziko zácpy a endotoxémie, hladší porod i nástup tvorby mléka.

Dalším tématem byla optimalizace poměrů na devět stravitelných aminokyselin k lyzinu. Díky využití syntetických aminokyselin zejména u kojících prasnic, kde se využívá i přidávání syntetického valinu a izoleucinu, lze snížit celkový obsah dusíkatých látek v krmivu, odlehčit metabolismu prasnic a zároveň omezit množení nežádoucích bakterií v prostředí porodních kotců (E. coli, Clostridium)

Zazněla také důležitá role omega-3 mastných kyselin. Nejde jen o jejich přítomnost, ale hlavně o správný poměr omega-6/omega-3, který ovlivňuje hormonální rovnováhu, uhnízdění embryí a jejich přežívání. Bylo zdůrazněno, že například lněné semínko nemusí mít vždy očekávaný obsah omega-3, proto by se měl pravidelně laboratorně ověřovat.

Betain, antioxidanty a zvládání stresu

Mezi funkční látky, které mají stále větší význam, patří betain. Pomáhá buňkám udržovat osmotickou rovnováhu bez nároku na energii, snižuje hladinu homocysteinu a tím i riziko embryonální mortality, zejména u starších prasnic. Navíc zlepšuje odolnost vůči tepelnému stresu, který je v letních měsících čím dál větším problémem.

S vysokou užitkovostí úzce souvisí také oxidační stres. Proto jsou do krmných směsí zařazovány antioxidanty, které chrání organismus prasnic a pomáhají udržet stabilní výkon i v náročných podmínkách.

Technologie Matrix Milling a zdraví žaludku

Zajímavou část semináře tvořila prezentace technologie dvojího šrotování – Matrix Milling. Kombinace hrubšího a jemného mletí surovin umožňuje:

• zachovat hrubší strukturu krmiva důležitou pro zdraví žaludku,

• zároveň zajistit vysokou stravitelnost živin.

Bylo názorně ukázáno, že příliš jemně mleté krmivo vede k tekutému obsahu žaludku a vyššímu riziku žaludečních vředů (ve studii z Nizozemska z roku 2017 zjištěny u více než 85 % prasnic), zatímco strukturované krmivo žaludek chrání a zajišťuje lepší trávení. Praktická data z chovů potvrdila, že zavedení nové technologie se pozitivně projevilo na počtech narozených i odstavených selat a lepším zdravotním stavu prasnic.

SOW Life+: výživa v souvislostech

Závěrečná část semináře patřila konceptu SOW Life+, který se dívá na prasnici v celém jejím produkčním cyklu – od odstavu přes březost, porod, laktaci až po další zapuštění. Důraz je kladen na:

• správnou kondici prasnic,

• cílené krmení v jednotlivých fázích,

• předvídatelné výsledky a lepší ekonomiku chovu.

Byly představeny i speciální směsi:

• KPK Tranzit pro přechodové období od nahnání na porodnu až po 5-7 den po porodu, která vyrovnává velké živinové rozdíly mezi KPB a KPK a podporuje hladký průběh porodu a nastartování laktace.

• KPK Tropik pro letní období. Obsahuje komponenty pro zvládání tepelného stresu a zvýšení příjmu krmiva.

• Complet Flush nebo doplněk MAXI Flush pro období po odstavu po inseminaci k vyvolání zřetelné říje a podpoře růstu folikulů a kvality vajíček.

Ukázalo se, že právě propojení výživy, nových technologických postupů a managementu je cestou k dlouhodobě úspěšnému a udržitelnému chovu prasnic. •