„V českých chovech jsou obrovské ekonomické rezervy. Kdyby se všechny využily, bylo by možné vyrábět mléko o 50 haléřů až korunu levněji,“ uvedl při zahájení Farmářského dne ve Velké Chyšce doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Podnik ZD Velká Chyška v okrese Pelhřimov pak označil za ukázkový příklad spojení vědy s praxí.
Není divu, místní zemědělské družstvo spolupracuje s VÚŽV v Uhříněvsi již od roku 1985 a výsledkem spolupráce jsou nejen moderní rekonstrukce staveb pro chov skotu, ale i zřízení již třetího regionálního poradenského pracoviště VÚŽV.
ZD Velká Chyška hospodaří na 2774 ha zemědělské půdy, z toho na 2310 ha půdy orné, a to v bramborářské výrobní oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 540 m. Na 954 ha zde pěstují obiloviny, na 340 ha technické plodiny (řepka, mák kmín a hořčice na semeno), 214 ha patří bramborám, 60 ha luskovinám. Krmné plodiny – kukuřice, jetele, pícniny trvalého charakteru – zaujímají dohromady plochu 740 ha.
Dojnice v novém
Živočišnou výrobu v ZD Velká Chyška tvoří především chov skotu, v celkovém počtu 2340 kusů. Z nich je 843 dojnic a 56 krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka. Průměrná užitkovost dojeného stáda českého strakatého skotu dosáhla v minulém kontrolním roce 6373 kg mléka s obsahem 4,35 % tuku a 3,46 % bílkovin.
Součástí živočišné výroby je i chov prasat se 120 prasnicemi a 1300 prasaty ve výkrmu. Průměrný počet odchovaných selat na prasnici a rok se pohybuje na úrovni 21 kusů.
Důvodem návštěvy více než stovky chovatelů ve zdejším zemědělském družstvu bylo nejen samotné seznámení s podnikem, seminář odborníků z VÚŽV, ale především představení a prohlídka nového kravína s volným boxovým ustájením pro 539 dojnic.
„Stavba byla zahájena v květnu 2001, kolaudovali jsme přesně po roce – letos v květnu a 17. června se sem již stěhovaly první dojnice,“ popisuje akci předseda družstva Jindřich Jíra. Projektová dokumentace pochází z dílny Farmtecu, jde o halu s ocelovou konstrukcí o délce 140 metrů a šířce 32 m. K nové hale náleží i nová porodna s kapacitou 49 dojnic a kruhová dojírna Westfalia pro 24 kusů.
Celkové náklady na novostavbu dosáhly 45 miliónů, které ovšem kromě stáje s přístavbami zahrnují i kompletní kejdové hospodářství s kapacitou jímek 8460 m3, která umožňuje skladovat kejdu až 8 měsíců. K nově pořízenému vybavení patří i tanky na mléko z Pacovských strojíren s kapacitou 25 000 m3.
„Návratnost investic plánujeme do osmi let, nejdůležitější je pro nás, pokud jde o náklady, úspora pracovní síly. Předpokládáme, že počet pracovníků snížíme o 15 až 16, protože v novém kravíně nyní pracují na jedné směně tři zaměstnanci – dvě dojičky a jeden stájník, který má zároveň na starosti porodnu,“ vysvětluje předseda družstva.
Pokud jde o organizaci stáda, je rozděleno do několika skupin: první skupinu tvoří krávy po otelení, které zůstávají pět až deset dnů na porodně, poté přecházejí do rozdojovací skupiny, přibližně od 40. dne jsou pak přesunuty podle výše užitkovosti do dvou produkčních skupin, kde zůstávají do 250 dnů laktace. Dojnice ve 3. fázi laktace a stojící na sucho tvoří další skupinu, v poslední skupině jsou vysokobřezí jalovice. Ty jsou zatím ustájeny vazně, ale v plánech družstva už je rekonstrukce dalšího kravína. Výběh pro dojnice stojící na sucho by měl být realizován na jaře příštího roku. Krmí se dvakrát denně směsná krmná dávka skládající se z jetelové senáže, kukuřičné siláže, GPS a jadrného krmiva z vlastní míchárny.
Co nás čeká a nemine
Na semináři, který předcházel samotné prohlídce kravína zazněly nejen již výše zmíněná slova o možnosti ekonomičtější výroby mléka, ale i tom, co se s chovem skotu bude dít v příštích 25 letech. „Optimální jednotkou bude farma s minimálním počtem 500 dojnic, což signalizuje ústup od malých rodinných farem, očekává se robotizace dojení i u velkých stád,“ uvedl ve svém přípěvku doc. Doležal. Prognóza rovněž hovoří o dramatickém poklesu počtu mlékáren. Ty, které na trhu zůstanou, budou schopny zpracovávat obrovské objemy mléka. Jenom ve SRN se předpokládá průměrná užitkovost v roce 2025 na úrovni 12 000 kg mléka.
Podle doc. Doležala bude rovněž velkou roli hrát welfare zvířat, požadavky na etiku chovu hospodářských zvířat se budou spíše zvyšovat. „Již dnes vystavují některé mlékárny v Německu svým dodavatelům certifikát na welfare a jejich mléko lépe zpeněžují, a to o 10 až 15 %,“ uvedl doc. Oldřich Doležal.
Je více než zřejmé, že ekonomický tlak i požadavky spotřebitelů na produkty zemědělské prvovýroby budou čím dál vyšší. Otázka, jak se s tím vyrovná české zemědělství po vstupu do Evropské unie, zůstává zatím nezodpovězena. Doufejme ale, že dobře.
