30.04.2004 | 09:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Komfortní ustájení pro dojnice

Klimatické změny posledních několika let se odrazily na každém z nás. Jak změny počasí působí na dojené krávy a na několik dalších otázek jsme se zeptali uznávaného odborníka v problematice optimalizace chovného prostředí pro skot docenta Oldřicha Doležala z VÚŽV v Praze-Uhříněvsi.

Jak se díváte na funkci zemědělského výzkumu v dnešní době? Není už všechno vyřešeno?
Rozhodně ne. Všechno se vyvíjí, takže je potřeba výzkum ještě zintenzívnit. Podíváme-li se na dobu před 15 lety, měli jsme úplně jiné krávy, odlišný přístup ke krmivům, rozdílné lidské zdroje, ekonomiku, ale i různé počasí. Z hlediska počasí stačí připomenout loňský rok, resp. léto. Vždyť tolik tropických a letních dnů tady nebylo mnoho desetiletí. Možná je to výjimka, ale pravděpodobně jde spíše o trvalý jev ovlivněný globálními klimatickými změnami. A to, že na tento jev nebyli naší chovatelé připraveni, je ošidilo přinejmenším o pět až 15 % celoroční užitkovosti. Tepelný stres se projevuje zpočátku zvýšením dechové frekvence ze 20 až 25 i na 100 dechů na minutu, zvyšuje se slinění, což ochuzuje zvíře o minerální látky. Nastupuje celková únava, malátnost, snížení užitkovosti, zvýšení výskytu mastitid a laminitid a v extrémních případech i úhyn.
Může na tuto situaci reagovat výzkum?
Protože jsme pracovníci výzkumu, kteří by měli mít nejen přehled, ale také strategické uvažování, máme určitý předstih. Například na fenoménu „tepelný stres“ pracujeme přinejmenším deset let. A myslím si, že s dobrými výsledky. Slouží nám k tomu i naše perfektně technicky vybavená klimatizovaná stáj s možností simulace jak chladových, tak tropických dnů. Máme termovizní kameru, která vše objektivizuje. Zjistili jsme, jak vysokoužitkové dojnice, ale i prasata, ovce atd., reagují na extrémní teploty. Tady jsme získali množství poznatků, které významně ovlivňují vývoj a to nejenom v ustájení a chovu skotu.
Jak tedy můžeme bránit tepelnému stresu u zvířat?
V každé stáji existující postupy, kterými může chovatel nepříznivé vlivy eliminovat. Patří mezi ně mimo jiné parametry stáje – zabezpečení plošného i prostorového komfortu bez obvodových stěn, technika chovu, výživa a krmení nebo doplnění stavby o některé prvky, například ventilaci nebo evaporaci. U ventilačních systémů se chovatelé bohužel potýkají s vysokými náklady. Jeden ventilátor o průměru jednoho metru a příkonu 1,2 až 1,3 kW, který obsáhne zhruba okruh deseti metrů, stojí mezi deseti až dvanácti tisíci korun. Velkokapacitní stáj by měla mít minimálně 30 ventilátorů, což je nemalá nákladová zátěž. Proto bych upřednostnil evaporační systém, kdy se kráva ochlazuje sama. Navíc i efektivnost ventilace je nižší – kolem 90 % užitkovosti, než efektivnost evaporace – 96 %užitkovosti oproti ideálnímu stoprocentnímu nádoji. Bez jakéhokoliv systému ochlazování může potom chovatel počítat pouze s 85% užitkovostí. Při použití evaporace dosáhne chovatel zvýšení provozních nákladů 0,28 koruny na kilogram mléka, což je částka, která prakticky vyrovná zvýšení nádoje. Při zavedení pouze ventilačního systému jsou náklady na úrovni 0,48 koruny na litr. Je to tedy méně efektivní způsob ochlazování. Jedním z nejspolehlivějších evaporačních postupů je umístění „sprchy“ regulovatelné pohybovým čidlem do blízkosti krmného žlabu nebo do dojírny či bezprostředně po výstupu z ní. V našem pokusném chovu v Netlukách ve stáji pro 50 zvířat budeme zanedlouho instalovat osm sprch v blízkosti krmného žlabu s rozptylem 8 x 4 metry čtvereční.
Dá se tepelný stres snížit event. změnou v technice krmení?
I jednotná směsná krmná dávka by měla být přizpůsobena ročnímu období. Doporučuje se v létě snížit podíl vlákniny, která je hlavním zdrojem tepla, až o jednu třetinu a potřebné množství živin zajistit pomocí koncentrátů. Podle našich zkušeností je nejlepší zakládat krmnou dávku dva až třikrát denně a častěji přihrnovat z důvodu rychlejší druhotné fermentace, jež snižuje chutnost i využitelnost krmiva.
Dalším způsobem vedoucím k omezení tepelného stresu je zajištění správného napájení zvířat. Ideální umístění napajedla je na takové ploše, která je blízko dojírny, krávy mají možnost doplnit tekutiny bezprostředně po jejich ztrátě mlékem, a nedopadá na ni sluneční svit, který by ji oteploval. Požaduje se stálý přítok čisté vody v množství zhruba 12 až 18 litrů za minutu s teplotou okolo deseti stupňů Celsia. Při této teplotě kráva předává část tepla vodě a tím se ochlazuje. Nejnovějším postupem je umístění napajedel přímo v dojírně. Technicky bezproblémové řešení najdeme zvlášť v kruhových nebo autotandemových dojírnách bez rychlého výstupu krav.
Na stole máte pozvánku do Uhříněveské sokolovny na II. seminář o komfortním ustájení na 21. dubna. Čeho se bude týkat?
Protože stále máme v paměti loňské léto, tak zcela určitě budeme odpovídat na otázky spojené s taktikou a strategií ochrany proti tepelnému stresu. Chceme si popovídat také o efektivnosti vícečetného dojení. Budeme se snažit vyhovět chovatelům odpověďmi na časté otázky týkající se podlahovin v boxech, chodbách, čekárnách a podobně. K tomu plánujeme probrat minimálně dalších deset neméně významných problémů. Jsem přesvědčen o tom, že musí existovat silná zpětná vazba mezi výzkumem a zemědělcem –chovatelem. Tento způsob provázanosti výzkumu a praxe je běžný a efektivní ve všech zemědělsky vyspělých státech. Je to hezký pocit, když člověk nedělá „do šuplíku“ nebo do takzvané světové knihovny zbytečných a nepoužitelných informací. Zároveň je to i přesvědčení o tom, že rezortní výzkum musí mít dva směry. První, a to poněkud menší, ale významově velký, se zabývá teorií, nadčasovými otázkami, kde je výstupem vědecká publikace s impact faktorem. Druhý, je především otevřený těm, kteří nás platí, a musí reagovat na aktuální otázky a problémy zemědělců. Chovatel by měl odjet ze semináře alespoň s vědomím, že na tom, co ti výzkumníci říkali, něco je a že to něco z toho vyzkouší. Nejhorší by bylo, kdyby odjížděli s přesvědčením, že ta svíčková k obědu byla výborná.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down