K vidění byly klisny s hříbaty, plemenní hřebci. Připravily se ukázky ovladatelnosti v kládě, zápřež ve voze, nebude chybět čtverylka norických koní pod sedlem, čtverylka Shagya arabů. Vzhledem ke stavu předvadiště po deštích v Českých Budějovicích byl program omezen.
Programem provázel předseda SCHPN, doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc. a věnoval se bude nejen komentování dění na kolbišti, ale e i o historii norického plemene, jeho využití a budoucnost šlechtění českého norika v ČR.
Norický kůň byl chován v Alpách oblasti Rakouska přibližně před dvěma tisíci lety. První hřebčín pro norické koně byl založen v roce 1576 v Riess nedaleko Halleinu, jižně od Salcburku. První předpisy pro posuzování hřebců byly vypracovány v roce 1703 a jednalo se o první předpis tohoto typu vůbec. Přesto nebyl chov norika jednotný a každý kraj si udržoval samostatné rázy tohoto plemene podle místních podmínek. Z této doby také pochází vliv norických hřebců v Čechách, kteří byli připouštěni příležitostně při rozvážení soli na domácí, většinou teplokrevné, klisny. V 18. století se noričtí koně stali důležitými zvířaty i v oblasti zemědělství. Koncem 19. století byl zřízen registr klisen a hřebců. Byly zavedeny výkonnostní zkoušky, ale počet noriků v 60. a 70. letech 20. století rychle klesl z 34 510 na 9 599. Norik se liší od jiných těžkých nebo tažných plemen v několika vlastnostech. Má kvalitu, odolnou nervovou soustavu a osobnost a je to kvalitní pracovní kůň. Vzhledem k drsnému prostředí a zvláštním požadavkům na použití v lesnictví a jako tažné a nosné zvíře v horách, byl vyšlechtěn na výkonnost, houževnatost, vytrvalost a dobrý charakter. Norik (nyní český norik)je nejvhodnější pro práci v lese. Norici se stále více stávají sportovními koňmi a používají se jako tažní i jezdečtí koně.
Na velkém předvadišti byly v přestávkách předvádění masného skotu k vidění starokladrubští koně pod sedlem.
