12.06.2001 | 10:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Konkurenceschopnost našeho holštýnského skotu mají chovatelé ve svých rukou

Populace černostrakatého skotu prodělala během posledních let při značném snižování stavů krav významné až zásadní změny. Postupující holštýnizace nabrala obrátky - snížil se podíl kříženek z převodného křížení a zvyšoval se podíl čistokrevných holštýnských zvířat. Využíváním red holštýnských býků v některých stádech českého strakatého skotu se postupně vytváří populace červeného holštýna. Významnou roli sehrály státem podporované dovozy jalovic v letech 1992 až 1996 v celkovém počtu 18 298 kusů i dotovaný dovoz spermatu špičkových plemeníků z předních chovatelských zemí v období let1996 až 1998.

V současné době je holštýnský skot v České republice chován přibližně v počtu 220 000 kusů krav (včetně kříženek s podílem holštýnské krve 50 %). Z tohoto počtu je přes 100 000 kusů čistokrevných zvířat a 14 000 kusů připadá na plemenice červenostrakaté variety. V plemenné knize bylo k 1. 3. 2001 registrováno celkem 178 047 krav, z toho v hlavním oddíle 88 421.
Výkonnost holštýnské populace v produkci mléka se zvýšila za posledních sedm let o 2250 kg mléka, tzn. více než o 50 % oproti roku 1993 (tabulka 2). Kromě genetického zlepšení sehrálo bezesporu významnou roli také zlepšení úrovně chovného prostředí představované změnou produkčních systémů zejména z hlediska výživy a krmení, ustájení a dojení. Na druhé straně ale došlo k dramatickému zhoršení výsledků reprodukce, které se projevilo za sedm let sledovaného období prodloužením délky mezidobí o 14 dnů.
Ke značným změnám došlo také ve struktuře i kvalitě plemenářských služeb. Privatizací původních krajských podniků SPP vzniklo nejprve 13 subjektů a postupem času se jejich část vlastnicky nebo programově spojila. Z původních osmi samostatných firemních programů se v současné době realizují čtyři rozhodující, na nichž se podílí sedm různě velkých plemenářských společností. Počet testovaných býků se zvýšil z 37 v roce 1993 až na 135 v roce 2000 (tabulka 3). Přestože je rozhodujícím zdrojem mladých plemenných býků dosud dovoz zvířat ze zahraničí a v menší míře také dovoz embryí, zvyšuje se využití synů od domácích matek býků. V důsledku rozvíjející se spolupráce se zahraničními společnostmi se zvyšuje podíl zahraničních býků testovaných na základě importu sperma (tabulka 4).
Uplatnění zmíněné praxe se ale projevuje (přes určité zlepšování v posledních letech) i vysokým věkem do testace nasazovaných býků, který činil v roce 1998, 1999 a 2000 v průměru 20,7, 19,4 a 19,2 měsíců. Příliš dlouhá je také délka testovacího období, která byla v letech 1998 a 1999 v průměru 9 a 8 měsíců. Z hlediska potřeby zkracování generačního intervalu je nutné snížit věk mladých býků alespoň na 15 až 16 měsíců a zkrátit dobu testovacího připařování na 3 až 6 měsíců, jak je to obvyklé v zahraničí. Omezené zdroje investic i informací a doposud jen budovaná partnerská pozice našich plemenářských společností v nadnárodních programech se projevily ve velmi pozvolném genetickém pokroku u nově prověřovaných ročníků testovaných býků, což je patrné z tabulky 5.
To se projevuje i ve struktuře a kvalitě prověřených býků uplatňovaných v opakovaném nasazení v inseminaci. Podíl inseminací spermatem vyhlášených zlepšovatelů je z řady důvodů zatím malý a představuje 25 až 28 % z počtu prvních inseminací. V roce 2000 bylo v inseminaci použito sperma od 75 v ČR vyhlášených zlepšovatelů při průměrném počtu pouze 1163 ID (!) na býka. Ze zahraničí pak bylo využito sperma od 427 prověřených býků s průměrným počtem 312 prvních a 572 všech inseminací. V uplynulých letech bylo ročně používáno více než 800 býků, z toho ale bylo jen přibližně v šedesáti případech provedeno více než 1000 prvních inseminací na jednoho plemeníka. Provedení 10 000 a více I. inseminací od jednoho býka je spíše výjimkou, která se týká většinou jen jednoho až dvou býků v roce.
Nežádoucí je příliš velká proměnlivost v PH používaných prověřených býků, která je výsledkem rozsáhlé nabídky velkého počtu domácích a zejména zahraničních firem. K inseminaci jsou úspěšně nabízeni i starší býci s PH hluboko pod úrovní dosud požadované selekční hranice 118 RPH pro množství bílkovin. Při rozboru souboru býků se známou plemennou hodnotou (PH), kteří byli v roce 2000 použiti v inseminaci, bylo zjištěno, že podle výsledků AM z ledna 2001 činil prostý průměr odhadu PH u 646 holštýnských býků +36,7 kg bílkovin, vážený průměr podle počtu I. inseminací pak +42,7 kg bílkovin. To svědčí o relativně větším použití sperma býků s vyšší PH. Spermatem výrazných zlepšovatelů, tj. býků s PH +37 kg B a více, bylo provedeno 170 987 prvních inseminací (55 %) a spermatem býků s PH pod +37 kg bylo provedeno 75 056 (24 %) prvních inseminací, které pocházely od 317, respektive 329 plemeníků. Býků s PH pod +25 kg bílkovin bylo v inseminaci použito 162 s počtem 20 265 prvních inseminací (6,5 %). Obdobné výsledky byly zjištěny i v rámci skupiny nejvíce využívaných býků, tj. býků s počtem všech inseminací 1000 a více.
V řadě chovatelsky vyspělých zemích Evropy, například v Nizozemí, je praxe v podílu inseminací podle kategorií býků zcela opačná. Největší podíl inseminací je zde prováděn spermatem malého počtu nejlépe prověřených býků. To umožňuje dosažení vysoké intenzity selekce a pokud jsou používány především poslední ročníky nově vybraných zlepšovatelů, znamená to i zkrácení generačního intervalu. Sperma zahraničních plemeníků je v zemích s efektivními národními programy používáno spíše doplňkově. Velikost podílu používaných zahraničních býků závisí především na kvalitě domácí výběrové základny, přesnosti výběru a intenzitě využití nejlepších zvířat. Kromě toho zde hraje roli i struktura a způsob vlastnictví plemenářských firem, právní prostředí (míra ochranářské politiky), finanční zabezpečení šlechtitelských programů, důvěryhodnost plemenných hodnot, struktura inseminační služby, používané praktiky při prodeji sperma apod. Zvyšující se rozsah použití zlepšovatelů z domácího programu lze očekávat jen za předpokladu zvýšení celkové efektivnosti šlechtění včetně zvyšování spolehlivosti informací ze systémů kontroly užitkovosti (KU) a kontroly dědičnosti (KD).
Kvalita používaných plemeníků se následně odráží v genetickém založení samičí populace. Průměrná úroveň a proměnlivost odhadnutých plemenných hodnot znaků mléčné užitkovosti žijících krav (výsledky AM 1/01) je uvedena v tabulce 7.
Z analýzy vývoje plemenných hodnot (PH) podle po sobě jdoucích ročníků narození krav lze zjistit dosahovaný roční genetický zisk, který v průměru činí 19,5 kg mléka a 1,5 kg bílkovin. Z pravidelného nárůstu PH u mladších ročníků krav, z průměrných ukazatelů PH v inseminaci použitých býků i z ročního nárůstu průměru předpovězené PH zapuštěných jalovic lze usuzovat, že nárůst PH bude pokračovat i u nejmladších a dále očekávaných generací zvířat.
Na základě výsledků dosavadní realizace šlechtění černostrakatého skotu i dalších analýz lze definovat hlavní problémy, které snižují efektivnost programu šlechtění:

 Výběr a využití matek býků z domácí populace nevyužívá zcela možnosti populace a uplatňovaných technologických postupů (například ET).
 Uplatňovaná intenzita selekce otců a matek býků je velmi variabilní a na nedostatečné úrovni.
 Téměř 40% podíl mladých býků zahraničních společností na celkovém rozsahu testace je v rozporu s pravidly testace (schválenými výborem svazu) a tedy i s dosud platným šlechtitelským programem.
 Délka testovacího období je příliš dlouhá a spolu s vyšším věkem býků v testu zbytečně prodlužuje generační interval a zvyšuje věk býků.
 Sperma testovaných býků je často využíváno k inseminaci problémových (tedy vybíraných) krav, což snižuje objektivitu výsledků kontroly dědičnosti.
 Přesnost výsledků KD významně snižuje kvalita údajů z testace a KU, vysoký podíl neprůkazných původů.
 Použití velkého počtu býků s velmi variabilní PH potvrzuje dosud malou orientaci chovatelů v rozsáhlé nabídce plemenného materiálu nebo nedostatečný zájem o kvalitu v inseminaci používaných plemeníků.
 Použití poměrně velkého podílu býků s nízkou PH snižuje realizovaný genetický zisk.
 Malý počet inseminací spermatem vyhlášených zlepšovatelů při uplatnění systému býků čekatelů významně snižuje efektivnost šlechtění a následně cenu inseminačních dávek.
 Vysoký počet inseminací dováženým spermatem obchodovaného mimo plemenářské společnosti s provozem ISB snižuje objem zdrojů investic následně vkládaných do programu šlechtění.
 Z hlediska genetického zlepšování populace je sice uplatnění nejlepších býků z výkonných zahraničních populací žádoucí, nutné je ale vzít v úvahu možnou návratnost finančních prostředků při předpokládaném využití potomstva.
 Vysoký podíl necílené brakace krav spolu s obecně nízkou plodností omezuje prostor pro selekci plemenic k obměně stád a snižuje možnost prodeje a vývozu jalovic.
 Dosahovaný roční genetický zisk vyplývající z průměrů PH krav v po sobě jdoucích ročnících narození je v porovnání s údaji ze zahraničí na nízké úrovni

Obecně lze říci, že základním předpokladem zvýšení efektivnosti šlechtění stád a populace je zdokonalení systému hodnocení zvířat a rozvoj systematické osvěty v oblasti šlechtitelské práce (výběr býků a krav, použití PH apod.) při zvýšení rozsahu využívání všech dostupných informací.
Vyhodnocení dosavadního vývoje populace je základem pro aktualizaci šlechtitelského programu holštýnského skotu, která je připravována v souvislosti s platností nového zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (zákon č. 154/2000 Sb.) od letošního roku. Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, stejně jako ostatní chovatelské svazy, předloží MZe ČR nové znění programu šlechtění jako součást žádosti o uznání chovatelského sdružení, které povede v dalším období plemennou knihu tohoto plemene.
Součástí programu je také charakteristika plemene, v níž je kromě základních morfologických a užitkových vlastností uveden i doporučený růstový standard mladých zvířat. Doporučenou růstovou křivku jalovic při dosažení živé hmotnosti 570 kg po otelení ve dvou letech věku uvádí tabulka 8.
Růst plemenných býků při odpovídající úrovni výživy umožňuje jejich využití v plemenitbě od věku 12 až 13 měsíců. Růstová křivka mladých býků je charakterizována parametry uvedenými v tabulce 9.
Důležitou částí programu je bezesporu stanovení chovného cíle. Cílem šlechtění holštýnského skotu je systematické zlepšování celkové rentability chovu na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Systematické šlechtění a současné vytváření vhodných podmínek chovu by mělo směřovat k získání bezproblémové a rentabilní dojnice s dostatečnou výkonností a dlouhověkostí.
Dosažení potřebné rentability chovu dojnic předpokládá kromě vysoké mléčné užitkovosti i dobrou úroveň druhotných funkčních vlastností, jako je plodnost, zdraví a funkční utváření zevnějšku. Z hlediska plodnosti a zdraví je cílem pravidelné zabřezávání (za optimální je považována délka mezidobí 380 až 390 dní) a produkce životaschopných telat, odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním.
Funkční zevnějšek krávy je charakterizován vhodným utvářením tělesných partií, zejména vemene a končetin, které umožňuje bezproblémový chov zvířat v rozšířených systémech technologie ustájení a dojení. Dostatečná kapacita těla a konverze krmiv je předpokladem příjmu a využití velkého množství statkových krmiv. Selekce na tzv. druhotné znaky sleduje zvýšení přežitelnosti zvířat a omezení nákladů při dostatečně vysoké mléčné užitkovosti.
Rentabilita chovu je rovněž podmíněna dobrou růstovou schopností a dostatečnou raností zvířat, které umožní otelení krav ve věku 24 až 25 měsíců při dosažení živé hmotnosti 570 kg.

Chovný cíl s horizontem dosažení 10 let je zjednodušeně vyjádřen následujícími parametry hlavních ukazatelů je uveden v tabulce 10.
Stanovení chovného cíle a možnost jeho postupného dosažení vychází ze současného stavu populace čistokrevných plemenných krav a z možností uplatňovaných šlechtitelských postupů a výrobně ekonomických podmínek chovu v ČR.
Vlastní selekční program pak vymezuje sledované vlastnosti a hodnocení zvířat a zásady selekce v jednotlivých úsecích přenosu genů.

Zvyšování důrazu na zlepšování druhotných funkčních znaků předpokládá:
- zdokonalení systému sledování obtížnosti porodů,
- systémové zjišťování a hodnocení obsahu somatických buněk v mléce,
- zvýšení rozsahu provádění lineárního popisu a hodnocení zevnějšku krav,
- využívání informací z povinné ústřední evidence při hodnocení dlouhověkosti zvířat včetně příčin vyřazování dojnic,
- zdokonalení systému kontroly dědičnosti zdraví.
Rozsah sledovaných vlastností a znaků bude případně rozšiřován podle potřeb genetického zlepšování zvířat a jejich produkce v souvislosti se stupněm poznání a zájmem zpracovatelů (např. typ kapa kaseinu) a spotřebitelů mléka a hovězího masa.
V krátkodobém horizontu několika let je potřebné rozšíření kontroly dědičnosti o následující vlastnosti:
 obsah somatických buněk v mléce
 obtížnost porodů

Současně bude během tří až čtyř let zdokonalen systém odhadu plemenné hodnoty pro:
 mléčnou užitkovost (test-day modelem)
 plodnost
 znaky zevnějšku

Zefektivnění selekce vyžaduje také uplatnění souhrnných selekčních indexů pro hlavní úseky selekce. Praktické uplatnění selekčních indexů je možné vzhledem ke stavu dat a přípravy metodik zavést v letech 2003 až 2005.
V rámci zásad selekce zvířat v jednotlivých úsecích šlechtění jsou vymezeny pouze základní selekční kritéria, přičemž vlastní výběr a tvorba rodičovských párů pro produkci plemenných býků je plně v kompetenci plemenářských společností, které nové generace plemeníků nakupují a chovají. Program upřesňuje potřebnou intenzitu selekce a výběrové limity pro matky býků v rozhodujících znacích.
Pro vlastní výběr býků k plemenitbě je pak opět určena jen základní hranice hlavních selekčních kritérií, která jsou určitým předpokladem dosažení dostatečné intenzity selekce a omezení rozšiřování nežádoucích vad a vlastností. Základním selekčním kritériem je předpokládaná PH (podle aktuální PH rodičů). Do plemenitby se vybírají býci z funkčním utvářením zevnějšku bez zjevných vad a genetických poruch.

Důležitou součástí programu jsou pravidla testace mladých býků, která se týkají podmínek zařazení býků do oficiální testace a vlastního testovacího připařování. Dodržení pravidel testace u konkrétních býků bude patrné z označení výsledků kontroly dědičnosti příslušným kódem. Testovací připařování se provádí v chovech zapojených v KU na plemenicích s podílem holštýnské krve 75 % a více. V zájmu zvýšení objektivity údajů pro kontrolu dědičnosti se doporučuje provádět testovací připařovaní především na prvotelkách.

Důležitým momentem programu je rovněž výběr býků k opakovanému nasazení v inseminaci. K opakovanému nasazení se býci vybírají na základě odhadu PH s minimální opakovatelností R = 70 %. Základním selekčním kritériem je dosažení úrovně PH, respektive selekčního indexu, která odpovídá určenému bodu selekce pro výběr z příslušné skupiny (ročníků) otestovaných a v KD vyhodnocených býků. Ročně se k opakovanému nasazení vybírá 8 až 12 % nejlepších zlepšovatelů. Pro výběr červených holštýnských býků jsou vzhledem k jejich odlišnému použití uplatňována zvláštní selekční kritéria.
Selekce krav k produkci jalovic pro obměnu stád a tvorba rodičovských párů je věcí konkrétního chovatele. Stanovení selekčních hranic pro plemenice určené k produkci jalovic pro obměnu stáda závisí na zaměření a na možnostech daného chovu a je věcí každého chovatele. Vlastní výběr plemeníků k inseminaci plemenic ve stádě se řídí zvoleným cílem na základě analýzy stáda a podle zaměření chovu. K omezení nežádoucího působení inbrední deprese je vhodné při výběru rodičovských párů zohlednit koeficient příbuznosti u předpokládaného potomstva, který by neměl překročit 6,25 %.
Aktuální selekční kritéria pro výběr zvířat v hlavních úsecích selekčního programu, tj. výběr potenciálních matek býků, pro výběr býků do plemenitby a pro výběr nejlepších zlepšovatelů k využití v inseminaci stanoví pro příslušné roční období v souladu se zásadami šlechtitelského programu Rada plemenné knihy na základě doporučení šlechtitelské komise.
Efektivnost programu i budoucnost jeho realizace závisí do značné míry na rozsahu využití nejlepších zlepšovatelů v domácí populaci. Zdroje investic je však nutné rozšiřovat i uplatněním plemenného materiálu na zahraničních trzích. Zájem o nákup našich jalovic je již realitou. Zájem o sperma z tuzemských inseminačních stanic v několika případech již také existuje. Zájem o embrya od špičkových plemenic našich chovatelů se dá časem také předpokládat. Dá se tedy říci, že jsme neodstartovali špatně. Pro dosažení dobré pozice v téhle běžecké štafetě, kde se kolík předává, ale cíl se spíše vzdaluje, je však nutno udělat ještě mnoho týmové práce. Síla a úspěšnost každého týmu závisí jak známo na všech jeho členech i na nás servisních organizacích. Sebemenší zastavení, ale i zpomalení stojí drahé sekundy. Jejich cenu ví nejlépe chovatelé, kteří ten běh financují. Brzy ji budou vědět všichni.
Mojmír Vacek, Jiří Motyčka, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down