Zejména v posledních letech se chov hospodářských zvířat musí vyrovnat s nejedním problémem. Ať už jde o nová pravidla welfare, nebo vyšší náklady na krmiva či dokonce jejich nedostatek, to vše ohrožuje fungování a efektivitu živočišné produkce. A tak se hledají možnosti, jak nedostatková, a tedy i drahá, krmiva nahradit. Tušíte, kam vědci míří?
Na straně nákladů v živočišné produkci jsou ceny krmiv nemalou položkou, na jejichž výši se v mnoha chovech hledí jako na příležitost k redukci celkových nákladů a hledají možnosti, jak na krmivech ušetřit a co nejméně limitovat zdraví a užitkovost zvířat. Jenže ani pěstitelé to nemají zrovna snadné, protože jejich produkce je ovlivněna širokým spektrem faktorů, z nichž například průběh počasí nemají vůbec šanci ovlivnit. Ale jsou i mnohé další, třeba dostupnost a cena zdrojů živin (hnojiv), na kterých závisí výnos a efektivita pěstování hlavních krmiv pro chovy monogastrů – tj. prasat a drůbeže – kterými jsou pšenice a sója.
Fosfor si získal pozornost vědců proto, že jsou jeho zdroje omezené, a přitom je nezbytný nejenom pro všechny zemědělské plodiny, ale také pro hospodářská zvířata. I když se to někomu (třeba právě chovatelům) nemusí vůbec líbit, tak produkce hnojiv byla označena za prioritu. Důvod je přitom zcela prostý a logický – pokud by se nepodařilo vypěstovat dostatek obilovin a sóji (samozřejmě i v přijatelné ceně), tak by se nemohla vyrobit ani krmiva, do kterého by se krmné fosforečnany mohly přidávat.
Ovšem ne vždy jde všechno podle plánu, a tak i výroba fosforečných hnojiv v posledních letech dost výrazně poklesla, a to se promítlo na dostupnost a cenu v celém propojeném systému rostlinné a živočišné produkce. Změny v objemu těžby fosfátových hornin v důsledku politicko-ekonomické situace v oblastech významných ložisek, pandemie koronaviru a s ním související logistické problémy, následovaný konfliktem na Ukrajině jsou asi nejzásadnější události poslední dekády, které produkci a ekonomice ani v nejmenším neprospěly. Pokles těžby fosfátů v severoafrických dolech se projevil zdvojnásobením jejich ceny. Následující jmenované události přispěly dokonce k jejich ztrojnásobení. To spotřebitele rozhodně nepotěšilo, protože tyto „mimořádné“ náklady se pořádně zakously do jejich dosti napnutého rozpočtu. A těžko říct, zda se již dosáhlo vrcholu této „cenové spirály“ nebo bude tento nepříznivý trend ještě gradovat. Podle odborníků bude (právě kvůli globálnímu působení těchto událostí) s největší pravděpodobností trvat ještě několik let než se situace na trhu zase stabilizuje.
I to je důvodem, proč se nejenom vědci z Nizozemska začali věnovat hledání a prověřování nových možností, jak zvýšit efektivitu přidávání fosforu do krmiv pro zvířata, protože je potřeba minimalizovat jeho vylučování s negativními environmentálními účinky při případném nadbytku. Ale především své úsilí zaměřili na nalezení alternativ, které by pomohly nahradit obiloviny a sóju v krmných směsích, a to nejenom pro prasata.
