Na semináři krajského sdružení Královéhradeckého kraje Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., v Libranticích na Královéhradecku se účastníci chovatelské akce dozvěděli také o významu kontroly mléčné užitkovosti v chovech dojných plemen koz. Základní informace tlumočil předseda Rady plemenných knih koz, SCHOK, z. s., Ing. Ladislav Strnad.
Za účelem produkce mléka se u nás chovají zejména bílá a hnědá koza krátkosrstá a dále anglonubijská koza. V závislosti na chovatelských podmínkách se od bílé kozy dosahuje užitkovosti na úrovni 800 až 1000 kg mléka za laktaci, přičemž nejlepší zvířata mohou dát až 2000 kilogramů mléka za laktaci. Hnědá krátkosrstá koza má v porovnání s bílými kozami sice mají nižší užitkovost, respektive na úrovni 800 až 900 kg za laktaci, ale z hlediska obsahu mléčných složek jsou doslova excelentní. Ve stádech anglonubijských koz se dosahuje v průměru 1000 kg mléka za laktaci a v porovnání s mlékem obou našich národních plemen má vyšší obsah tuku a podle senzorických zkoušek je prý chutnější.
Jak Ing. Strnad uvedl, chovatel je zapojen do kontroly mléčné užitkovosti koz tehdy, pokud má registrovanou provozovnu, eviduje minimálně tři kusy zvířat (se zootechnickým osvědčením, přičemž u kříženek je to s doložitelným původem), má podepsanou smlouvu s oprávněnou osobou (organizací), respektive se Svazem chovatelů ovcí a koz, a především má záměr svůj chov zlepšovat.
„Hlavním smyslem kontroly užitkovosti je produkce kvalitních a prověřených zvířat. U mléčných plemen koz zahrnuje pravidelné zjišťování dojivosti koz a rozbor mléka, a to s ohledem na obsah bílkovin, tuku, laktózy, močoviny, somatických buněk, tukuprosté sušiny. Provádí ji výhradně oprávněná osoba,“ doplnil předseda Rady plemenných knih koz, SCHOK, z. s.
V prezentaci také zaznělo, že u dojených plemen koz, včetně kříženců, se uplatňují dvě metody kontroly užitkovosti. Jednak metoda EC, která se provádí v chovech s odchovem kůzlat pod matkami a částečným dojením, a to ve třech měření za laktaci. Před vlastním měřením, s nímž se začíná optimálně v 75. den po porodu, se kůzlata musí na dvanáct hodin oddělit od matky. Mezi dvěma kontrolními měřeními je zpravidla v intervalu 65 až 70 dní. Koeficient přepočtu na celodenní nádoj je 1,8 a zjišťují se údaje ze všech laktací dosažených za život zvířete. Naproti tomu metoda AC se dělá, když se odstaví kůzlata a zahájí se strojní dojení. K těmto účelům se měří ranní nádoj, a to celkem šestkrát za laktaci s tím, že mezi měřeními by neměl být interval kratší než třicet dní. Koeficient přepočtu na celodenní nádoj je shodný jako v předchozím případě.
Cena za provedení kontroly užitkovosti u dojených plemen koz, včetně kříženců se odvíjí jednak od počtu zvířat, jednak od uplatňované metody. V chovech, kde do kontroly užitkovosti není zapojeno více než deset zvířat, zaplatíte za metodu AC 2000 Kč za kus, s poloviční částkou mohou počítat chovatelé s pětadvaceti kozami v kontrole užitkovosti, 500 Kč za kus se účtuje při zapojení 26 až 100 zvířat, přičemž ve větších stádech je to za 300 za kozu. Za metodu EC zaplatíte 1000 Kč za kus, pokud máte v kontrole užitkovosti jen čtyři kozy. Sazba za pět až deset zvířat v KU pak vychází na 800 Kč za kus a od 11 do 100 kusů za 500 Kč za kus. K tomu je pro úplnost třeba ještě dodat, že kontrola užitkovosti je podporovaná v rámci národních dotací, konkrétně v dotačním programu 2. A. na šlechtění a plemenitbu.*
