Kontrola užitkovosti masného skotu (dále jen KUMP) za kontrolní rok 2000 uzavírá desetileté období organizované kontroly užitkovosti masného skotu v ČR. Český svaz chovatelů masného skotu zveřejňuje výsledky KUMP pravidelně od roku 1991.
Od tohoto roku, kdy bylo zahájeno sledování užitkovosti masných stád v rámci KUMP, se zvýšil počet kontrolovaných chovů z 24 na 411 roce 2000 (v 83 podnicích je chováno více než jedno plemeno). Za stejné období vzrostly stavy krav z 1327 kusů na současných 18 907 kusů. Za uplynulých deset let se do značné míry změnil i systém kontroly zejména při zpracování dat. Sledované ukazatele užitkovosti se ale neměnily. To umožnilo v roce 2000 na základě výsledků KUMP zahájit plošný výpočet odhadu plemenných hodnot zvířat pomocí metody BLUP Animal–model. Využití těchto výsledků v procesu šlechtění masného skotu je dalším významným krokem v chovu masného skotu v České republice. Publikace Uzávěrka kontroly užitkovosti za rok 2000 je zpracována obdobným způsobem jako v předešlých letech. Určité zpoždění v publikování výsledků příslušného kontrolního roku způsobuje skutečnost, že jsou dosažené hmotnosti publikovány až po ukončeném vážení telat ve věku 365 dní.
Z celkového počtu krav zapojených do KUMP tvoří ze 77,8 % čistokrevné krávy masných plemen a nebo kříženky s masnými plemeny. V roce 1998 tvořily tyto krávy 64,1 % a v roce 1999 představoval podíl masných krav v KUMP celkem 68,3 %. V rámci jednotlivých plemen je 10 % ze stavu masných krav využíváno k meziplemennému křížení. V porovnání s rokem 1999 došlo ke zvýšení stavu krav zapojených v KUMP o 14,8 %. Meziročně dochází k poklesu stavu krav mléčných a nebo kombinovaných plemen, které jsou využívány ke křížení s masnými plemeny v rámci kontroly užitkovosti. V roce 2000 se na počtu zapojených podílely 22,2 %. Vývoj početních stavů je uveden v grafu1.
V tabulce 1 jsou uvedeny počty krav a chovů zapojených do KUMP podle jednotlivých plemen. Nejvyšší stavy čistokrevných krav vykazuje stále plemeno hereford (HE) a dále charolais (CH) a aberdeen angus (AA). Pokud ale budeme žebříček sestavovat podle celkového počtu krav zapojených do plemenitby (včetně křížení), je nejrozšířenějším plemenem charolais. Pět u nás nejvíce zastoupených plemen, kterými jsou charolais, hereford, aberdeen angus, masný simentál a limousin, dnes představuje 86,5 % krav z celkového počtu zapojených krav do KUMP.
Podíl všech narozených telat za kontrolní rok 2000 činí 93,1 % na sto krav, proti 92,7 % v roce 1999. Zvýšený podíl narozených telat signalizuje mírné zlepšení reprodukčních ukazatelů v chovech a to při zachování sezonního telení (graf 2).
Spolu s vyšším počtem krav zapojených do KUMP tak došlo proti předcházejícímu roku ke zvýšení počtu narozených telat o 15,1 %. Na druhé straně je na zhruba stejné úrovni podíl živě narozených telat, který činí 87,4 %. Z ekonomického hlediska je žádoucí dosažení počtu živě narozených telat na úrovni současně dosahovaného počtu všech narozených telat. V našich chovech jsou proto ještě značné rezervy.
Již výše konstatované celkové mírné zlepšení reprodukčních ukazatelů v chovech se netýká všech u nás chovaných plemen. Jaký je podíl krav, které se otelily v roce 2000 a jejich mezidobí od předcházejícího otelení je do 410 dní, dokumentuje graf 3. Nejhorší výsledky jsou dosahovány u plemene BA a PI.
I v chovech ostatních plemen jsou však ještě značné rezervy, které dávají prostor ke zvýšení podílu krav s dobrou reprodukcí o 5 až 10 %. To lze dokumentovat na dosažených výsledcích francouzských plemen. Výsledky kontroly užitkovosti za stejné období ve Francii hodnotí stejný ukazatel reprodukce. Rozdíl je pouze v tom, že je hodnoceno mezidobí do 414 dní. Jaké je srovnání některých u nás chovaných plemen se zemí původu ukazuje tabulka 3.
Z tohoto pohledu jsou ještě horší dosahované reprodukční ukazatele u plemene CH než již zmíněné výsledky plemene BA.
Celkový počet ztrát telat při porodu je ovlivňován mimo jiné průběhem porodu u krav. Tento ukazatel dokumentuje v rámci KUMP podíl snadných porodů (porody bez pomoci ošetřovatele a nebo s pomocí do dvou osob). Jaký byl podíl snadných porodů v roce 2000 u čistokrevných krav dokumentuje graf 4.
Vzhledem ke stejné metodice hodnocení průběhu porodu u nás a ve Francii, lze opět srovnat výsledky francouzských plemen. V tabulce 4 je uvedeno hodnocení průběhu porodu v roce 2000 ve Francii.
Mimo plemeno CH jsou u ostatních plemen zjištěné výsledky v našich podmínkách horší než v zemi původu. Výraznější rozdíl je však pouze u plemene SA. Zlepšení reprodukčních ukazatelů a snížení ztrát telat při porodu je třeba věnovat v našich chovech daleko větší pozornost než tomu bylo doposud. Zvýšení počtu odchovaných telat je základním ukazatelem ekonomiky chovu masného skotu a bude tomu i v budoucnu.
O ekonomice chovu masného skotu rozhoduje zároveň i dosahovaná růstová schopnost telat. V rámci KUMP je vývoj růstové schopnosti dokumentován na dosahované hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech věku telete. Výsledky za rok 2000 jsou uvedeny v tabulce 5.
Nejvyšší růstová schopnost je u plemene MS a dále pak LI a CH. Přesto i u dalších plemen jsou dosaženy hmotnosti telat, které odpovídají růstové schopnosti zjišťované v ostatních zemích, ve kterých je prováděna kontrola užitkovosti obdobným způsobem jako u nás. Nabízí se opět srovnání vybraných plemen s výsledky kontroly užitkovosti v roce 2000 ve Francii (viz tabulka 6). Ve Francii nejsou hmotnosti v 365 dnech věku zveřejňovány od roku 1999. U plemen CH a BA jsou výsledky kontroly užitkovosti srovnatelné se zemí původu a u ostatních plemen jsou hmotnosti dokonce o něco vyšší.
Porovnání výsledků kontroly užitkovosti za rok 2000 s Francii ukazuje na rezervy, které v našem chovu masného skotu ještě existují. Odstranění těchto rozdílů, které se týkají především reprodukce, přinesou jednak zlepšení ekonomiky, ale zároveň i zlepší konkurenceschopnost našeho chovu masného skotu v porovnání s chovem masného skotu v EU.
Karel Šeba, ČSCHMS Praha
