V zahraničních odborných publikacích se objevují velice často texty s názvem Checkliste, které nutí čtenáře se vyzpovídat, jak vykonává svoji chovatelskou, či jinou činnost, praxi, postupy a metody. Spolu s odborníky může odpovědi vyhodnotit a stanovit, kde existují rezervy.
Cílem je, aby si chovatel ujasnil komplexní problematiku velice exponovaného odvětví chovu skotu, a to kategorie odchovávaných telat.
Problematika zasušování krav
Otázka 1: Vede si chovatel podrobnější reprodukční kalendář krav, nebo používá dostupný software pro řízení stáda?
Otázka 2: Existuje u krav stojících na such (NS) krav systematická kontrola zdraví vemen, resp. mléčné žlázy? Jak často a kde? Je tato kontrola co nejdříve opakována?
Otázka 3: Jsou ve stádě zasušovány krávy nejpozději v 6. až 8.týdnu před pravděpodobným datem otelení?
Otázka 4:Má chovatel jiný přístup pro zasušování vysokoprodukčních krav?
Otázka 5: Jsou krávy, u kterých se zjistil PSB před zasušením vyšší než 200 000 v ml vzorku mléka, ošetřeny adekvátními antibiotiky?
Problematika tělesné kondice a kontroly živé hmotnosti
Otázka 6: Vykonává se v chovu pravidelné hodnocení tělesné kondice (BCS), zejména pak v poslední třetině laktace a v průběhu období stání na sucho?
Otázka7: Váží chovatel pravidelné jalovice a krávy, resp. používá automatické váhy u dojírny, váhy pro vážení skotu, nebo alespoň páskovou míru?
Problematika vody, resp. napájení
Otázka 8: Mají NS krávy v napajedlech dostatek kvalitní a hygienicky nezávadné vody s objemem min. 80 až 120 litrů, resp. 4 cm napájecí hrany? Má každá skupina NS krav k dispozici dvě napájecí hrany, resp. je napajedlo dobře přístupné?
Problematika ošetřování a vlastního chovu
Otázka 9: Mají NS krávy k dispozici suché, čisté a velikostně adekvátní lože? (kotcové min. 5 m2 na kus.)
Otázka 10: Používá se u kategorie NS krav redukovaná intenzita a doba osvětlení, tj. asi 6 až 8 hodin ( intenzita 40 až 60 luxů)?
Problematika skupinových porodních kotců
Otázka11 : Jsou NS krávy, resp. vysokobřezí jalovice alespoň jeden týden před pravděpodobným termínem otelení přesunuty po 4 až 5 kusech do kotce s plochou 8 až 9 m2 na kus?
Otázka12: Jsou skupinové porodní kotce pravidelně sanovány a dostatečně nastýlány?
Problematika individuálních porodních kotců (IPK)
Otázka 13: Je chovatel připraven na to, aby zhruba na 50 krav připravil 2 IPK?
Otázka14: Převádí chovatel asi 1den před termínem pravděpodobného telení, nebo při příznacích telení („šňůrování“ aj.) krávy do IPK, s plochou 12 až 16 m2 ?
Otázka 15: Jsou tyto kotce, resp. boxy připraveny tak, aby byly suché, čisté, s posypem jemně mletým vápencem, s použitím nezaplísněné, suché a krátce řezané slámy či separátu v dávce 8 až 12 kg na kotec?
Otázka 16: Používá chovatel po přesunu krávy novou podestýlku nebo desinfikuje plochu lože účinnými prostředky, včetně pravidelného posypu mletým vápencem?
Další otázky
Je používáno stejné složení krmné dávky (KD) jako v průběhu laktace?
Je KD zajišťována tak, aby se snížila rizika vzniku acidóz, alkalóz či ketóz? (19% vlákniny, z toho by mělo být 60 až 70% hrubých objemných krmiv?
Je KD předkládána min. 2×denně a několikrát denně přihrnována, včetně nočních hodin?
Je k dispozici příkrm minerálií vhodných pro krávy NS (tzv. kyselé soli –NaHCO3 jako profylaxe hypokalcemie)?
Sleduje chovatel každodenně zdravotní stav NS krav (tělesný pokryv, konzistenci výkalů, naplnění hladové jámy atd.)?
Sleduje se příjem krmiva u každé krávy? Neleží více, než by měly (kulhání), a to zvláště týden před otelením?
Vakcinují se krávy na klasické patogeny novorozeneckých průjmů (rota a coronaviry, Pasteurella, E. coli aj.)?
Jsou u NS krav 2 až 3 krát týdně desinfikovány struky?
Jsou nemocná zvířata ustájena odděleně od zdravých krav?
Doplňuje se vitamin D3?
Jsou k dispozici hygienicky bezvadně připravené všechny nezbytné pomůcky k telení?
Jsou v blízkosti míst telení zdroje teplé a studené vody?
Je pravidelně sledován reprodukční kalendář? Zaznamenávají se odchylky od normálního termínu otelení?
Sleduje chovatel sezónnost telení resp. „vlny telení“, které jsou důležité pro stanovení potřeby ustájovacích kapacit pro telata?
Sledují se všechna telení, včetně těch probíhajících v nočním období?
Využívá chovatel progresivních pomůcek pro detekování doby telení, např. pedometrické systémy, kamerový systém aj.?
Čeká chovatel na přirozené „prasknutí“ plodových obalů? Nebo tento proces urychluje?
Má chovatel proškolené ošetřovatele v oblasti porodnictví?
Je veterinář přivoláván k těžším porodům (dvojčata, neadekvátní poloha plodu, anomálie u telat, nedostatečné otevření děložního krčku, nadměrný plod vs. úzké porodní cesty)?
Jsou krávy vyžadující pomoc při telení odděleny do kotce, který je hygienicky zcela nezávadný?
Je bezprostředně přivolán veterinář při poškození porodních cest?
Využívá chovatel ke stimulaci dýchání telete jeho polití studenou vodou?
Používá chovatel ke stimulaci dýchání i praxí osvědčený potřes ve visu telete za zadní končetiny?
Vytře chovatel hlen z tlamní a nosní dutiny?
Má chovatel k dispozici resuscitátor – odsátí hlenů z dutiny tlamní a nosní a následná ventilace plic?
Je tele dokonale osušeno?
Je tele bezprostředně po prvotním ošetření zváženo, případně přeměřeno páskou a jeho odhadnutá hmotnost evidována? To se bohužel nedělá a je to důležité!
Je tele bezprostředně po narození odděleno od matky? Jestliže nikoliv, tak jsou ošetřovatelé v činnostech kontrolování, oddojují mlezivo tak, aby bylo v zásobě min. 4 až 6 litrů?
Je tele mezi šestou až dvanáctou hodinou života přesunuto do čistého, suchého a vydesinfikovaného, nejlépe venkovního individuálního boxu?
Probíhá v chovu řízené napájení telat mlezivem, nebo je spoléháno na jejich kojení?
Je v chovu zavedena kontrola mleziva nejlépe refraktometrem?
Umí si ošetřovatelé vyhodnotit výsledky z refraktometru a rozhodnout, kterým telatům a v kterém věku mlezivo zkrmí?
Pokud se tele napájí mlezivem podle harmonogramu 2 x 2litry, resp. 3 x 1,5 litru, tak nejméně 2 litry prvního mleziva v prvních dvou hodinách po narození, a pokud je tele „při chuti“, dá se mu možnost ad limitního příjmu?
Uskuteční se druhé napájení asi po 6 až 8 hodinách po prvním napájení, s minimem 2litry „prvního“ nejhodnotnějšího mleziva?
Opakuje se napojení telete mlezivem, asi po 2 hodinách, pokud tele přijalo po prvním napojení méně než 1 litr mleziva? I malé množství je „ k nezaplacení“!
Je při chybějícím sacím reflexu telete volán veterinární lékař –(možná poporodní respiratorní a metabolická acidóza?)
Je u málo životaschopných telat , v krajních situacích použito jícnové sondy s dávkou mleziva 2 až 3 litry?
Jsou ošetřovatelé s používáním této sondy dokonale seznámeni, včetně vzniku možných rizik?
Je jako nápoj v druhém dnu použito mlezivo z druhého nádoje, nebo se v lepším případě používá se směsné mlezivo z prvního a druhého nádoje?
Napájí chovatel mlezivem stojícího tele které je fixováno stehny ošetřovatele ? (Prokazatelně vyšší spotřeba a to až o 20 %)
Krmí se mlezivo a tranzitní mléko alespoň do pátého dne věku telete?
Zmrazuje se pouze vysoce kvalitní mlezivo, s označením čísla krávy a datem nádoje na nádobě? Je k dispozici evidenční sešit?
Doplňuje se chybějící zmrazené mlezivo pravidelně?
Je mlezivo horší kvality doplňováno mlezivovými doplňky?
Zná chovatel výhody a nevýhody zvoleného schématu mléčné výživy? Zná rozdíly mezi
restriktivní a intenzivní výživou telat?
Je mléčný nápoj předkládán o teplotě 38°C, v zimních měsících pak mezi 39 až 40 °C?
Je teplota okyseleného mléčného nápoje asi 18 až 22 °C?
Používá se osvědčené pořadí napájení: nejdříve nejmladší telata, následně starší, resp. nejdříve zdravá, následně nemocná?
Je období mléčné výživy adekvátně prodlužováno při výskytu průjmujících telat?
Jak je na farmě stanovený režim napájení (čas, četnost, množství, koncentrace apod.)?
Je příjem mléčného nápoje, ale také vody kontrolován denně?
Má chovatel vypracován plán pro očistu a sanaci nádob a zařízení pro míchání i ohřev mléčného nápoje?
Zná chovatel teplotu a dobu tepelného ošetření mléka, aby bylo dosaženo efektivní pasterizace? Zásada: nezkracovat ani neprodlužovat!
Je odpadní mléko s obsahem krve a antibiotik vždy likvidováno?
Není netržní mléko pasterizováno tzv. „do zásoby“?
Je zařízení pro pasterizování mléka udržováno v čistotě a pravidelně sanováno?
Dbá chovatel na správné ředění mléčné krmné směsi (MKS) podle návodu?
Má chovatel vypracovanou tabulku pro přípravu požadovaného objemu mléčného nápoje podle počtu telat v období mléčné výživy?
Používá chovatel refraktometr pro stanovení sušiny připravovaného mléčného nápoje?
Využívá při ředění MKS správné teploty vody (zpravidla 45 až 50 °C)?
Je MKS skladována v suchu, chladu a v uzavřených obalech?
Uskutečňuje se přechod z mlezivové výživy na mléčnou, či z plnotučného mléka na MKS postupným ředěním v několika dnech?
Není jediným kritériem při výběru MKS její cena? Je rozhodující kvalita a podíl sušeného mléka?
Vybírá chovatel MKS podle poměru tuk : bílkovina?
Umí chovatel přizpůsobit mléčnou výživu telat (objem a četnost) v zimních měsících, kdy teplota prostředí klesá pod 0 °C?
Rozděluje se u průjmujících telat dávka mléčného nápoje alespoň do 3 dílčích dávek?
Redukuje se množství mléčného nápoje jen u těžce průjmujících telat, či je nakrátko vyřazen?
Využívá chovatel elektrolytických či dietních nápojů v závislosti na úrovni průjmu?
Dodržuje chovatel všechna doporučení výrobce o koncentraci dietního nápoje?
Je přivoláván veterinární lékař k posouzení závažností průjmu?
Eviduje chovatel zdravotní stav telat a dělá si pravidelné souhrny o délce léčení, spotřebě léčiv a kategorizaci telat podle onemocnění?
Nezkrmuje chovatel nevhodně jemně šrotovaná nebo naopak celá zrna obilovin?
Jaký starter se telatům nabízí (množství, způsob předkládání, kontrola spotřeby apod.)?
Kontroluje chovatel množství přijatého starteru u telat, jako ukazatel chutnosti a připravenosti telat na odstav?
Zná chovatel klady a zápory zkrmování starterů s podílem 5 a 10 % melasy?
V případě zkrmování suché telatům směsné krmné dávky (TMR) ví, kdy telata může odstavit od mléčné výživy?
Nezkrmuje chovatel předčasně silážovaná krmiva nebo TMR určené pro krávy v laktaci?
Je seno zakládáno do jeslí nebo do závěsných síťových vaků?
Mají telata stabilní přístup k napájecí vodě?
Jaký je poměr telat ke krmným místům?
Jsou telata po přesunu krmena stejnou KD?
Je personál farmy víceméně stabilizovaný a proškolovaný?
Odmítá chovatel raný a dlouhý transport telat (<14dní věku, resp. >8hodin)?
Vyvaruje se chovatel rutinnímu používání vyhřívacích lamp k vysušování novorozených bezproblémových telat? To narušuje termoregulaci telat!
Zohledňuje se původ telat z různých farem?
Je v případě odchovu telat z více farem nastavena výživa a ošetřování tak, aby se předcházelo alimentárním a respiratorním onemocněním?
Vyvaruje se chovatel ustájení telat po narození do boxů a kotců, které jsou součástí stájí pro krávy?
Eliminují se pravidelně zjištěné nedostatky v odchovu, jako např. zamokřená podestýlka, podchlazená telata, nevymytá vědra, průvan, tma apod.?
Je nově obsazovaný VIB perfektně hygienicky připraven?
Podestýlá se denně? Využívá se mletý vápenec nebo jiný výrobek pro zvýšení hygieny ustájení?
Není ve VIB a okolí cítit amoniak či nadměrný zápach, průvan a vysoká teplota?
Dbá se na dodržování optimálního světelného režimu den vs. noc?
Nepřemisťují se telata z venkovního prostředí do zateplené a neprosvětlené stáje (např. do K-96)?
Odklízejí se pravidelně výkaly z nekryté části VIB?
Čistí se a dezinfikují VIB vždy po každém vystájení?
Dodržuje se po vystájené VIB alespoň týdenní odpočinková perioda (vysušování, dezinfekce vodní párou včetně podlahy apod.?
Dodržuje chovatel maximální věkové rozpětí telat ve skupině (3 týdny)?
Dodržuje se minimální plochu lehárny (1,5 m2∙ na kus pro telata do živé hmotnosti 150 kg)?
Využívá se principu jednotného nastájení a jednotného vystájení? (all in –all out)?
Je plocha lehárny suchá, měkká, pravidelně nastýlaná?
Využívá se k posypu plochy k ležení jemně mletý vápenec či jiné adekvátní alkalizující prostředky?
Jsou podlahy kotce, včetně chodeb a napájecího místa nekluzké?
Jsou místa k ležení chráněna před průvanem, ale také naopak jsou zabezpečena kvalitní ventilací?
Je prostor k ustájení v objektu s okapovou výškou nad 3500 mm?
Jaký princip ventilace je využíván? (kolik uzavřených stěna má přístřešek, je to nízký, či vysoký podhled, okna atd.)?
Činí kubatura prostoru alespoň 6 m3 na 100 kg ž. hm.?
Neděje se změna odchovu, např. odstav telat, spolu se změnou krmné dávky?
Uskutečňuje se odrohování telat v jejich raném věku (max. do 14dnů)?
Jsou telata po odrohování pravidelně kontrolovaná? Je „rána“ pravidelně dezinfikována?
Jsou telata pravidelně vážena, nebo je jejich hmotnost alespoň odhadovaná páskovou mírou?
Jsou nemocná telata izolována (u skupinových chovů)?
Zjistí a zaznamená chovatel v jakém věku se nejčastěji projevují u telat onemocnění?
Zajiští chovatel při déletrvajících průjmech laboratorní vyšetření?
Dělá chovatel pravidelné parazitologické rozbory výkalů telat?
Sledují se ztráty tělesných tekutin u telat – dehydratace (zapadlé oči, teplota povrchu těla, chování telat, kožní záhyby na krku, ležení ve sternální poloze apod.)?
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2023.
