V září se v Brně konalo jubilejní desáté Mezinárodní sympozium o konzervaci píce s názvem FORAGE CONSERVATION. Na jeho organizaci se podílela Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Výzkumný ústav živočišné výroby v Nitře, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi a firma NutriVet s.r.o. Pohořelice. Rokovalo se ve čtyřech sekcích.
V sekci Produkce objemných krmiv měl úvodní referát zástupce ÚKZÚZ Ing. Emil Mareček, zabýval se v něm současnou problematikou kontroly kvalitativních ukazatelů krmiv v chovech skotu. Přítomné velmi zaujala plenární práce přednesená profesorem Františkem Hrabě z pořádající brněnské univerzity, spolupracoval na ní dr. K. Buchgraber z Rakouska. V práci autoři porovnávali situaci u nás a v Rakousku z hlediska produkce, složení a kvality trvalých travních porostů a jetelotravních směsí na orné půdě. O současných trendech v pěstování kukuřice pak referoval Ing. Jiří Diviš z Jihočeské zemědělské univerzity. Stejně jako i v dalších sekcích, tak i v této zaznělo i několik dalších referátů, zájemci si také mohli prostudovat celou řadu posterů.
Velký zájem byl o sekci Usměrňování fermentačního procesu siláží a jejich aerobní stability. Plenární práce měli profesor Keith Bolsen z USA a dr. John Weddell ze Skotska, oba jsou již po řadu let pravidelnými hosty sympozií věnovaných konzervaci píce. Keith Bolsen z Kansaské univerzity se tentokrát zabýval aerobní stabilitou siláží. V závěru konstatoval, že stávající dostupné údaje poskytují jen velmi omezené informace, výzkum zaměřený na studium procesů aerobního rozkladu siláží zatím nebyl schopen objasnit, proč se siláže tak liší z hlediska jejich vnímavosti vůči aerobnímu rozkladu v průběhu fáze vybírání a zkrmování. Zdůraznil, že co se týká ekonomického významu ztrát sušiny je důležité v průběhu výroby siláží, jejich skladování a zkrmování věnovat velkou pozornost základním principům fermentace. Dr. Weddell, který je ve Velké Británii jedním z autorů a realizátorů úředního postupu schvalování přípravků pro konzervaci píce a sledování jejich nezávadnosti, ve svém referátu popsal strukturu tamějšího postupu a uvedl výhody spojené s používáním ověřených aditiv. Ve Velké Británii je na trhu nabízeno více než dvě stě přípravků. Zvolit ten nejvhodnější produkt je pro farmáře velmi obtížné. Dr. Weddell také porovnával některé schvalovací postupy používané v jiných evropských zemích. V závěru vyzval k vytvoření společného schvalovacího postupu v rámci Evropy. Jeho zavedení v zemích EU by mělo mít pro všechna odvětví zemědělské výroby řadu předností, a to včetně aspektů týkajících se bezpečnosti práce a ochrany zdraví. V této sekci vystoupilo i mnoho dalších zahraničních hostů, a to z Norska, SRN, Rakouska, Japonska, Maďarska a Slovenska.
Pokusy s kukuřičnou siláží inokulovanou speciálním biologickým přípravkem dělal dr. Mayrhuber a kol. z Rakouska. Aerobní stabilita siláže inokulované přípravkem obsahujícím Lactobacillus buchneri byla významně vyšší než siláže bez aditiva. Obdobné pokusy s obdobnými výsledky prezentoval i dr. Holzer z Rakouska. Ing. MVDr. P. Doležal, CSc. a kol. z Brna posuzovali konzervaci kukuřice a tritikale s využitím chemického přípravku CRIMPSTORE 2000. U siláží s aditivem analyzovali vždy nižší obsah veškerých mikroorganismů, sporulujících, kvasienk i plísní. Po čtyřech dnech expozice na vzduchu se výrazně zvýšil jen počet kvasinek. Efekt přídavku biologického inokulantu Bioprofit do kukuřičné siláže celých rostlin a palic zjišťoval Ing. V. Jambor, CSc. (fa Nutrivet s.r.o.). Přípravek zvýšil aerobní stabilitu, to se projevilo i snížením počtu kvasinek a zvýšením obsahu propionové kyseliny.
Plenární práci v sekci Technologie sklizně, konzervace a skladování siláží měl profesor Joe Harrison z Washingtonské státní univerzity. Upozornil, že po celém světě, nejen v USA nebo v ČR, ovlivňují proces silážování kromě požadavků na uchování kvality silážované hmoty a snižování ztrát také tlaky ekonomické a stále přísnější legislativní opatření, týkající se zejména oblasti ochrany životního prostředí. Tato situace farmáře nutí minimalizovat vliv zemědělské výroby na životní prostředí nebo na ohrožené druhy rostlin a živočichů, ale přitom dosahovat stále vyšších výkonů. Proto se v poradenství začíná používat nových nástrojů, a to je programování s využitím modelů. Dva z nich dr. Harrison představil. Model CPM umožňuje krmivářům sestavovat vyrovnané krmné dávky, model DAFOZYM umožňuje vyhodnocovat ekonomiku skladované objemné píce při použití různých silážních prostor. Dr. Harrison také zdůraznil, že se ve světě stále častěji silážuje do vaků. Proto i on uskutečnil několik pokusů se silážováním kukuřice při různých systémech skladování. Výsledky, jak po stránce kvality siláže, tak celoročních nákladů, byly vždy průkazně lepší u skladování ve vacích než v silážním žlabu. Za velkou přednost systému skladování ve vacích považuje vyšší uchování aminového dusíku a zejména nižší ztráty aminokyselin, jejichž vysoký přísun do organismu je nutný zejména v prvních stádiích laktace u vysokoužitkových krav.
Velmi zajímavý příspěvek měl také dr. Lingwall ze švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale. Zabýval se hygienickými problémy a ztrátami živin u siláží z kulatých a hranatých balíků. Jeho práci pak doplnil Ing. Martin Knický, který v současné době pod vedením dr. Lingwala zpracovává doktorandskou práci týkající se konzervace drtí celých rostlin ječmene. Potvrdil, že s využitím vhodného silážního přípravku lze snížit ztráty, zlepšit aerobní stabilitu a uchovat zdravotní nezávadnost siláže. Upozornil také na technologickou možnost uskladnění GPS a lisovaných cukrovarských řízků v obřích balících. V diskusi vystoupil i dr. Yimin Cai z Japonska, který se zmínil o tom, že v jejich zemi do obřích balíků silážují kukuřici i rýžovou slámu.
V sekci Hodnocení konzervovaných krmiv, jejich nutriční hodnota a vliv na zdraví přežvýkavců měl hlavní plenární referát dr. Pekka Huhtanen z Finska. Na jeho práci mě zaujalo, že jeho tým předpovídá příjem krmiva na základě stanovení stravitelnosti siláže a údajů o její fermentaci získaných statistickou analýzou literárních dat. Systém je prý nyní běžně ve Finsku používán a zjištěné hodnoty jsou sdělovány farmářům spolu s analýzou krmiv. Podle něj bylo například zjištěno, že zvýšení dávky jadrného krmiva o jeden kilogram snižuje příjem sušiny siláže o 0,54 kg. Výsledky naznačují, že příjem krmiva je určován především postruminálním metabolizmem a ne zlepšeným trávením přes stěny buněk bachorové sliznice. Velice zajímavé bylo vystoupení dr. Ashbella z Izraele, který se zabýval silážováním čiroku a krmením čirokové siláže vysokoprodukčním dojnicím. Jeho poznatky jsou cenné zvláště z pohledu sledování aerobní stability siláže. V Izraeli bývá velmi teplé počasí a tak je zde ochrana siláží před aerobní degradací prvořadým úkolem. Dr. Asbell je také autorem metodiky, podle které se stanovuje intenzita aerobní degradace siláží. Tuto metodiku využíváme i v našem výzkumu.
Mezinárodní sympozium přineslo nejen mnoho nových poznatků, ale umožnilo vzájemné setkání vědců, poradců, učitelů, pracovníků služeb a prvovýrobců. Ti si vyměňovali poznatky a zkušenosti i v době mimo hlavní zasedání v aule a při prohlídkách posterů. Zbývá jen dodat, že se akce zúčastnilo celkem 130 delegátů, z toho plná jedna třetina ze zahraničí, a že příští sympózium by mělo být na Slovensku v roce 2003.
Ing. Radko Loučka, CSc., VÚŽV Praha - Uhříněves
