23.04.2004 | 06:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Konzervanty na českém trhu

Co je pro zvířata kromě vhodných podmínek ustájení nejdůležitější? Výživné a chutné krmivo. Protože v současné době je základem krmné dávky pro hovězí dobytek siláž, je třeba právě tento druh krmiva vyrobit co nejkvalitněji.

Při silážování dochází za nepřístupu vzduchu k rozvoji mléčných bakterií, které z lehce dostupných cukrů produkují kyselinu mléčnou, jež snižuje pH hmoty. Je tedy nutné co nejrychleji vytvořit anaerobní prostředí, neboť jedině za těchto podmínek dojde k rozvoji žádoucích mléčných bakterií. Okyselení musí proběhnout rychle, aby ztráty živin byly minimální. V kyselém prostředí pak dochází k potlačení nežádoucích bakterií, kvasinek a plísní. Pokud nedojde k vytvoření dostatečného množství kyseliny mléčné a pH siláže je vysoké, siláž se stává nestabilní a rychle se kazí. Následně se hmota zahřívá a plesniví. Pro rychlé nastartování a usměrnění fermentačního procesu je vhodné použít biologická aditiva. Podle jejich složení je můžeme rozdělit na bakteriální a bakteriálně-enzymatická.
Bakteriální konzervanty
Kromě „nosiče“ (kukuřičná mouka, sušená syrovátka atd.) obsahují přípravky pouze různé kmeny bakterií mléčného kvašení. Tyto homofermentativní nebo heterofermentativní bakterie jsou anaerobní. Budou tedy žít a rozmnožovat se pouze za nepřístupu vzduchu, což se zajistí řádným stlačením píce.
Využití homofermentativních bakterií
Homofermentativní bakterie (Lactobacillus plantarum, Enterococcus faecium, Lactobacillus acidophilus, Pediococcus acidilactici) jsou přítomny ve většině přípravků. Přeměňují ve vodě rozpustné cukry na kyselinu mléčnou v poměru k ostatním kyselinám vyšším než 85 %. Jednotlivé kmeny bakterií na sebe svými účinky navazují. Lactobacilus plantarum má i několik hodin dlouhý generační interval a množí se při pH 5,5 a méně. Naopak Enterococcus faecium je bakterie s rychlým generačním intervalem (16 až 18 minut) a optimální pH vhodné pro její množení je od 6,5 do 5,5. Díky své vysoké růstové schopnosti získává v silážní mikrofloře rychle převahu a potlačuje růst méně příznivě působících bakterií a jiných mikroorganismů, především kvasinek a plísní. Jak vzrůstá produkce kyseliny mléčné, rostlinný materiál se okyseluje a vytváří prostředí vhodné pro bakterie, které pro své množení potřebují pH nižší (pod 5,5) a pomaleji se množí. Z důvodu zlepšení chutnosti siláže je do přípravků dodáván i Lactobacillus casei.
Posílení aerobní stability siláže
Heterofermentativní bakterie (Lactobacillus buchneri, Lactobacillus fermentum, Lactobacillus brevis) se přidávají do silážované hmoty pro podporu aerobní stability. Přeměňují ve vodě rozpustné cukry na kyselinu mléčnou v poměru k ostatním kyselinám nižším než 85 %. Tyto bakterie jsou méně efektivní při snižování pH siláže, zato jsou důležité pro stabilizaci hmoty. Problémy se zhoršenou aerobní stabilitou siláží a s tím souvisejícím i sníženým příjmem zvířaty se vyskytují především v letních měsících. Při zkrmování zahřáté siláže se snižuje stravitelnost celé krmné dávky. Lactobacillus buchneri přeměňuje kyselinu mléčnou na kyselinu octovou, 1,2 propandiol a metabolity vyznačující se fungicidními vlastnostmi. Kyselina octová ve spojení s nízkým pH stabilizuje siláž a potlačuje rozvoj plísní a kvasinek. Přípravek s touto bakterií je dobré si zvolit i v případě, kdy víme, že denní odběr siláže bude malý. Při hodnocení fermentačního procesu se vždy uvádělo, že ideální poměr kyseliny mléčné ku kyselině octové je 3:1. S rozvojem přípravků obsahujících heterofermentativní bakterie je nutné toto tvrzení poopravit. V silážích ošetřených těmito přípravky bude podíl kyseliny octové stoupat.
V posílení aerobní stability siláže se rovněž. uplatňují Propionibacterium shermanii a Propionibacterium jensenii , které z cukrů vytvářejí kyselinu propionovou s jejími bakteriostatickými účinky. Změknutí rostlinných pletiv způsobují Bacillus subtilis a Bacillus pumilus . Bacillus subtilis je navíc účinný proti patogenním houbám, protože produkuje antibiotikum nazývané iturin. Pro zvyšování stability siláže se také využívá bakteriofág Clostridial bacteriophages, který ničí klostridie produkující nežádoucí kyselinu máselnou.
Live systém
Na trhu je i několik přípravků, které jsou složeny z bakteriální složky a růstového média. Bakterie se inkubují v růstovém médiu po dobu asi 24 hodin před aplikací. Ve stanovenou dobu se změří pH roztoku a blíží-li se hodnotě 4,2, doporučuje se roztok aplikovat na píci. U některých přípravků připravenost inokulačního média indikuje sytě žluté zabarvení bez potřebné kontroly hodnoty pH. Do silážované hmoty jsou tedy bakterie nastříknuty v aktivní formě – již se intenzivně množí. Počet bakterií je udáván v jednotkách CFU (colony forming unit – počet životaschopných bakterií) vztažených na gram produktu nebo substrátu.
Konzervanty bakteriálně-enzymatické
Tyto přípravky kromě složky bakteriální obsahují i enzymy. V silážované píci může být velké množství cukrů, ale vodorozpustných může být nedostatek. To znamená, že cukry v píci sice jsou, ale jejich forma je bakteriemi nevyužitelná. Proto se do přípravků přidávají enzymy, které dokážou rozložit polysacharidy na jednoduché cukry, jež jsou již pro bakterie dobře přístupné.
Mezi nejvíce užívané patří enzymy s hydrolytickým účinkem jako je celuláza, hemiceluláza. Tyto enzymy štěpí celulózu a hemicelulózu přes různé meziprodukty až na jednoduché cukry. Ty jsou následně využity bakteriemi mléčného kvašení. Užívají se především pro silážování středně a obtížně silážovatelných pícnin (trávy, vojtěška, jetel, jetelotrávy, vojtěškotrávy).
Mezi enzymy amylolitické patří amyláza (štěpí škrob), která se přidává do konzervantů určených k ošetření především kukuřice sklizené metodou LKS (v zrnu této kukuřice je již velké množství škrobu).
Oxidoredukční enzym glukózaoxidáza (GO) způsobuje přeměnu glukózy na kyselinu glukonovou a peroxid vodíku. Kyselinu glukonovou následně LAB mění na kyselinu mléčnou, etanol, acetát a oxid uhličitý. Používá se ke konzervaci obtížně silážovatelných bílkovinných a polobílkovinných pícnin. Glukózaoxidáza přispívá k rychlejšímu poklesu pH hmoty tím, že snižuje parciální tlak kyslíku na začátku fermentace. Další výhodou využití tohoto enzymu je snížení odtoku silážních šťáv, což z ekologického hlediska není zanedbatelné.
Aktivita enzymů je většinou uváděna v katalech na gram přípravku (katal je jednotkou soustavy SI). Vyjadřuje množství enzymu, které za standardních podmínek přemění jeden mol substrátu (např. celulózy) za vteřinu.
Konzervanty biologicko-chemické
Jde o zvláštní skupinu přípravků. Obsahují jak složku biologickou (bakterie nebo bakterie spolu s enzymy), tak i chemické látky. Zatím jsou na trhu tyto přípravky pouze tři. Jako chemikálie je v nich použit benzoát sodný a sorban draselný. Kombinace účinku mléčných bakterií (příp. bakterií a enzymů) s chemickou látkou zajistí namnožení žádoucích bakterií a zároveň blokuje růst plísní, množení kvasinek a částečně i hnilobných mikroorganismů. Bakterie zde mají za úkol zajistit optimální kvašení a přidaná kyselina se vyznačuje fungicidním účinkem.
Formy aplikace přípravků
Přípravky se aplikují jak ve formě tekuté, tak granulované. Tekuté jsou prodávány v sáčcích či dózách a je nutné je před použitím rozpustit ve vodě. Pokud není v návodu stanoveno jinak, neměla by se používat chlorovaná voda, i když jsou na českém trhu již přípravky obsahující dechlorinátor, jenž umožňuje ředění v chlorované vodě. Výhoda tekutých přípravků spočívá především v rovnoměrné aplikaci (drobné kapky se dostanou téměř ke každému kousku píce). Nevýhodou je to, že namíchaný přípravek se musí ve většině případů spotřebovat do 48 hodin. I tento problém některé firmy vyřešily, neboť deklarují uchovatelnost naředěného přípravku v mrazničce až 6 týdnů, tedy do další seče. Granulované přípravky mají výhodu v lepší skladovatelnosti, při přerušení silážování se jim nic nestane.
Konzervanty pravidla nenahradí
Vypěstovat a sklidit píci stojí hodně úsilí, a to jak fyzického, tak i finančního. Proč si tedy „nepojistit“ správné uskladnění krmiva přidáním konzervačního přípravku? Nemělo by se však zapomínat, že kromě užití konzervantu je třeba dodržet všechna základní pravidla silážování. Především hmotu pořádně udusat a zakrýt. A to tak, aby zakrytí vydrželo po celou dobu skladování pícnin.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného záměru MZE 0002701403

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down