O tom, že jsou kozy mlsné a chytré se mohl poměrně snadno přesvědčit každý, kdo s nimi měl kdy co do činění. Ale kozy jsou navíc i velmi vnímavé a rozlišují nejen různé zvukové projevy, ale zvládnou číst i z lidské tváře. Když se k tomu přidá možný vliv kozího mléka na lidské zdraví, mohlo by se zdát, že o přežití tohoto druhu hospodářských zvířat nemusíme mít strach. Ale je tomu skutečně tak?
Kozy patří mezi malé přežvýkavce a jejich chov byl často spojován s chudšími zeměmi nebo vrstvami obyvatel. Jak stoupal požadavek na množství a produktivitu, tak klesaly stavy koz. Když se podíváme do ročenek Českomoravské společnosti chovatelů, tak zjistíme, že po druhé světové válce bylo v ČR téměř 1,5 miliónu koz a pak jejich stavy začaly rapidně klesat a tento pokles pokračoval v dalších desetiletích. Pomalu to začalo vypadat, že z českých chovů tento přežvýkavec zmizí. Ale naštěstí se začalo hledět nejenom na množství, ale také na kvalitu a s tím se také pomalu začaly stavy koz zvyšovat a momentálně se pohybují někde kolem 30 tisíc kusů. Což není vůbec špatné.
Ani chovatelům koz se nevyhnuly nové požadavky na welfare chovaných zvířat. O pohodě a nepohodě zvířat rozhoduje celá řada faktorů. U koz se chovatelé musí navíc vypořádat s působením jejich rozumu, který se projevuje nejenom tím, že hned tak něco nesní, ale také tím, že potřebují mnohem více pozornosti, i když jinak jsou to vcelku nenáročná zvířata. I přes to všechno, nebo možná právě proto, se jedná o zvířata, kterým vědci začali častěji věnovat svou pozornost.
Při studiu pohody zvířat se vychází nejenom z obecných poznatků a podmínek, které jsou kladeny na technologie či mikroklima v chovatelském prostředí, ale jako další indikátory stavu jejich welfare jsou používány interakce koz mezi sebou a mezi okolím.
