Kozy coby nenáročná, ale vysoce produktivní zvířata provází člověka již tisíce let. Staly se prostředkem z chudoby, ale i významným zdrojem ceněných surovin využívaných v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. V neposlední řadě kozy plní také důležitou funkci při údržbě krajiny.
Zatímco svět s kozami počítá, u nás je tento druh hospodářských zvířat stále nedoceněný.
Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z .s. (SCHOK), bylo u nás v kontrole užitkovosti za rok 2018 přes šest tisíc zvířat deseti plemen, která reprezentují všechny užitkové směry.
Největší zastoupení v tuzemských chovech mají naše národní plemena, respektive koza bílá krátkosrstá se 2570 kusy a hnědá krátkosrstá v počtu 1272 koz. Na zbývajícím počtu převyšujícím 2200 zvířat zapojených do kontroly užitkovosti se podílí kozy anglonubijské (566 kusů), sánské (660), alpinské (39), waliské (18), burské (226), kašmírové (14), mohérové (42) a zakrslé holandské (56). Podle odhadů výše uvedeného zájmového sdružení je však populace koz chovaná v tuzemsku asi dvaapůlkrát vyšší.
S ohledem na poskytovanou užitkovost se u nás chovají zejména mléčná plemena, respektive koza bílá a hnědá krátkosrstá, dále anglonubijská, alpinská a sánská koza. Speciálně pro produkci masa se chovají búrské kozy, zatímco waliské kozy poskytují kombinovanou užitkovost. Užitkovost tzv. srstnatých plemen v podobě kašmírové a mohérové kozy není třeba více rozepisovat, stejně jako chovatelský význam zakrslé holandské kozy, která se podle klasifikace SCHOK neřadí nikam jinam než mezi zakrslá plemena.*
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Farmář.
