Podle údajů Českého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí loňského roku u nás chovalo bezmála devětadvacet tisíc koz. To znamená, že po nárůstu počtu v posledních deseti letech došlo u koz k poklesu stavů ve všech kategoriích o jedno procento. Vzhledem k všestrannému užitku těchto nenáročných malých přežvýkavců by se ale dal očekávat spíše opačný trend.
Zatímco například v Nizozemsku se počty specializovaných velkých mléčných kozích farem s kapacitou pro více než tisíc dojnic stabilně zvyšují, u nás spočítáte farmy o polovičním počtu zvířat na prstech jedné ruky. Hlavním zdrojem produkce z chovu koz je mléko, které díky svému biologickému složení nachází uplatnění zejména jako kvalitní potravina. Je však vyhledávanou surovinou i v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu a s přispěním genetického inženýrství začíná být i příslibem výroby levnějších a účinnějších léků proti rakovině.
Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., bylo u nás v kontrole užitkovosti za rok 2020 více než pět tisíc zvířat, respektive 5152 kusů, reprezentujících deset koz. Z toho největší zastoupení mají naše národní plemena – koza bílá krátkosrstá (2280 kusů) a koza hnědá krátkosrstá (874 kusy). Zbývající podíl připadá na kozy anglonubijské (401 ks), sánské (733 ks), alpinské (30 ks), waliské (4 ks), burské (210 ks), kašmírové (8 ks), mohérové (25 ks) a zakrslé holandské (31 ks).
V rámci kontroly užitkovosti se u masných plemen koz sledují údaje o reprodukci zapojených jedinců a stád, dále růstová schopnost kůzlat (vážením ve sto dnech věku) a jatečná hodnota (ultrazvukovým měřením hloubky zádového svalu a výšky podkožního tuku). Naproti tomu u dojených plemen koz se hodnotí mléčná užitkovost měsíčním měřením nadojeného mléka a rozborem obsahu mléčných složek, tj. bílkovin, tuku a laktózy. Získané údaje slouží ke stanovení plemenných hodnot plemenných koz, které se využívají při vyhodnocení kontroly dědičnosti.
„V kontrole užitkovosti koz narostly od roku 2000 stavy koz zapojených do kontroly 2,3krát. Přestože došlo vlivem vyššího podílu větších stád zapojených do kontroly užitkovosti koz a změnou přepočtu normované laktace (na 240 dnů) ke snížení produkce mléka za laktaci a tím i produkce jednotlivých mléčných složek, je patrný významný nárůst v obsahu bílkovin, který se stal od roku 2001 hlavním selekčním kritériem u dojených plemen koz. V chovech koz zapojených do kontroly užitkovosti se významně zvýšilo oplodnění i odchov kůzlat, jen mírný nárůst plodnosti lze přičíst na vrub vyššího podílu větších chovů. Patrný je i nárůst podílu rohatých jedinců u národních plemen koz, který je důsledkem zapojování rohatých kozlů do plemenitby. Šlechtění dojených plemen koz se zaměřilo na zvyšování produkce mléčné bílkoviny při tolerování snížení tučnosti mléka tak, jak to vyžadují chovatelé ekonomicky závislí na produkci mléčných výrobků,“ konstatoval předseda Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., Ing. Vít Mareš.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
