Mnoho výzkumů ukázalo složitou, obousměrnou komunikaci mezi střevní mikroflórou, zdravím střev a mozkem, která ovlivňuje náladu a chování prostřednictvím osy mikrobiota – střevo – mozek. Okusování ocasu je i nadále hlavním problémem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v komerční produkci prasat, přičemž hlavním rizikovým faktorem je výživa. Vědci z Dánska studovali souvislost mezi krmením prasete, zdravím střev a náladou a odhalili některé zajímavé výsledky.
Kousání ocásků je patologické chování, které lze pozorovat zejména u odstavených selat v komerčních systémech chovu prasat. Kousání ocasu může mít za následek bolest a infekci pokousaných prasat a může způsobit stres ve skupině, a proto je hlavním zdravotním a welfare problémem.
Vlivy mají: obohacení chovů, podnebí, zdraví a kondice, boj o zdroje, krmení (složení a kvalita krmiva, spotřebované množství, forma, strategie fázového krmení, špatná dostupnost), struktura kotce a jeho čistota.
Studie provedená výzkumníky na Arhuské univerzitě v Dánsku měla za cíl přezkoumat možné, ale stále hlavně neprokázané rizikové faktory kousání ocásků rostoucích prasat související se složením krmiva a jejich souhrou se zdravím a chováním střev prostřednictvím osy mikrobiota –střevo – mozek.
Osa mikrobiota –střevo – mozek
Mnoho výzkumů ukázalo složitou, obousměrnou komunikaci mezi střevní mikroflórou, zdravím střev a mozkem, která ovlivňuje náladu a chování prostřednictvím t osy mikrobiota –střevo – mozek.
Dysbióza nebo nerovnováha ve složení střevní mikroflóry je do značné míry způsobována dietními faktory a hraje roli v mnoha patologických stavech, včetně těch, které souvisejí s mozkem, duševním stavem a chováním. Lze tedy konstatovat, že výživa hraje hlavní roli při ovlivňování této osy, a proto se předpokládá, že má významný vliv na okusování ocásků.
Rizikové faktory souvisejí s nedostatečnou a nadměrnou nabídkou bílkovin (včetně tryptofanu), nedostatečném nasycení, malou velikostí částic v krmivu, nízkým obsahem vlákniny a omezeným počtem korýtek.
Tyto faktory mohou způsobit sociální stres, žaludeční vředy, dysbiózu střevní mikroflóry, narušení střevního epitelu, a ovlivnit citlivost zvířete na stres prostřednictvím osy mikrobiota –střevo – mozek, což může kumulativně vést k okusování ocásků.
Dánští vědci poznamenávají, že krmivo s příliš nízkými hladinami bílkovin, nerovnováhou ve složení esenciálních aminokyselin a/nebo nedostatkem minerálů může zvýšit výskyt škodlivého chování.
Nedostatek bílkovin zhoršuje odolnost prasete vyrovnat se se stresory a předurčuje příznaky deprese a agresivitu a zvyšuje motivaci k hledání potravy, což zvyšuje riziko kousání ocásků kvůli zvýšené průzkumné motivace. Kromě toho může nedostatek minerálů zvýšit přitažlivost krve (kvůli obsahu bílkovin a několika minerálům v krvi).
Výzkumný tým se domnívá, že adekvátní hladiny aminokyselin včetně tryptofanu a zahrnutí určitého typu vlákniny mohou stimulovat tvorbu prospěšné střevní mikroflóry, která chrání před zánětem a zvyšuje odolnost vůči stresu.
Tryptofan je prekurzorem serotoninu, který je důležitým neurotransmiterem zapojeným do mnoha procesů, včetně nálady, citlivosti na stres, regulace motility střev, chuti k jídlu, imunitní funkce, spánku a paměti. Metabolismus tryptofanu je modulován střevní mikroflórou a přebytek tryptofanu může být také metabolizován na potenciálně škodlivé látky. Vědci tedy poznamenávají, že v budoucích studiích je třeba pečlivě zvážit, zda se optimální hladina tryptofanu pro střevní a duševní zdraví liší od úrovní pro optimální růst.
Antibiotika jsou podle nich užitečným a nezbytným nástrojem pro boj se specifickými bakteriemi, které představují riziko okusování ocásků, ale antibiotika mohou také narušit střevní mikrobiální rovnováhu, což zase zvyšuje riziko tohoto zlozvyku.
I když je okusování ocásků multifaktoriální, vědci naznačují, že nerovnováha v ose mikrobiota-střevo-mozek, modulovaná dietou, by měla být považována za cestu pro jeho zabránění, ale potřebuje další výzkum.
PigProgress
