Výživa a ošetřování jsou klíčovými faktory, které zajišťují, aby moderní genotypy prasnic dosáhly svého genetického potenciálu v oblasti reprodukce. Skutečná užitkovost prasnic bývá díky prostředí často nižší než jejich produkční potenciál, na mnoha farmách se tak dosáhne 22 až 26 selat na prasnici a rok, přestože genetický potenciál je minimálně na úrovni 30 selat.
Problematice reprodukce prasat v souvislosti s jejich výživou se na semináři pořádaném společnostmi Mikrop Čebín, a. s., a Alltech CZ, s. r. o. ve Stříteži věnoval Wallace Henry, předseda svazu chovatelů prasat v Irsku, který je zároveň i soukromým farmářem a výživářem.
Reprodukční výkonnost
Obecným ukazatelem produktivity prasnic je počet odstavených selat na matku a rok. Podle názoru přednášejícího by ale možná bylo vhodnější uvádět počet vyprodukovaných selat za život prasnice – běžně se uvádí 50 až 60 kusů za život. „Této užitkovosti ovšem dosáhne jen málo prasnic, na mnoha farmách se dosahuje pouze 30 až 40 selat, což souvisí i s nedostatečnými opatřeními v oblasti výživy a managementu chovu,“ informoval Wallace Henry.
Nové genotypy zvířat podle něj vyžadují nové podmínky prostředí. „Výsledky výzkumů jsou mnohdy až 40 let staré a nejsou tak relevantní,“ konstatoval řečník. A položil si otázku, co se vlastně rozumí pod pojmem hyperplodná prasnice: „Záleží na počtu selat ve vrhu? Na počtu živě narozených selat ve vrhu? Na hmotnosti vrhu při odstavu? Na počtu selat za život prasnice nebo na některém z dalších ukazatelů? Odchov prasniček je z celé vertikály nejdražší položkou, cílem by tedy podle něj mělo byt co nejdelší udržení prasnice v chovu. „V některých chovech se brakace prasnic pohybuje i okolo šedesáti procent, to se musí změnit,“ sdělil Wallace Henry.
Péče o prasničky
Správná péče věnovaná prasničkám zajistí chovateli zdravý a užitkový chov prasat. Farmář si musí promyslet několik podstatných ukazatelů, například věk při prvním zapuštění, parametry obnovy stáda nebo způsob získání prasniček. Neméně důležité je i plánování, kolik vrhů prasnice v chovu vydrží.
Vliv flushingu ve 28. dni březosti prasniček na ovulaci a velikost vrhu zkoumali ve své studii z roku 1973 Pat Moore a kolektiv. Z výsledků vyplývá, že flushing má značný dopad na potenciální velikost vrhu – zvyšuje ji o dvě selata, ale nemá vliv na hmotnost a délku embryí. Podle přednášejícího lze flushing jen doporučit, nikdy na něj není příliš pozdě. Vyžaduje však synchronizované říje (všechny prasničky v estru během 5 až 7 dnů), doporučuje se stimulace kancem, případně aplikace hormonů.
Patterson a kol. publikovali v letošním roce práci týkající se vlivu věku při první říji a zapuštění na třetí říji na změny tělesné hmotnosti prasnic a dlouhodobou reprodukční užitkovost. Neprokázali žádný negativní vliv pozdějšího zapuštění na tyto ukazatele.
Kouzelný proutek
„Prasničky potřebují vyšší úroveň výživy. Výživář však nemá kouzelný proutek, který ji bez práce zajistí,“ poukázal Henry na často diskutovaný problém v chovu prasat. Důležitou aminokyselinou ve výživě těchto monogastrů je lysin. Podle studie britské společnosti pro zootechniku z roku 2003 ovlivnilo množství lysinu v krmné dávce průměrnou porodní hmotnost a počet narozených selat. „Ukazuje se, že je důležitý spíše absolutní příjem lysinu, v této studii se doporučuje min. 8 gramů na kilogram krmiva,“ sdělil přednášející.
Neméně důležité pro prasnice jsou také minerální látky. V reprodukčním cyklu se hojně využívá fosfor, vápník, chrom, mangan, selen, zinek, měď i železo. „Všechny tyto prvky by měly být do organismu zvířete dodávány v organické formě, nejlépe ze sta procent. Mohu doporučit například Bioplexy od firmy Alltech,“ uzavřel Wallace Henry.
