Krmení prasnic v období okolo porodu rozhoduje o jejich celoživotní užitkovosti. Podle dosahovaných výsledků v chovech je stále co zlepšovat.
Výživa prasnic ovlivňuje hmotnost selat, počet živě a mrtvě narozených selat ve vrhu, ztráty v prvním týdnu po porodu, ale i počet prasnic s příznaky MMA. Od toho se odvíjejí jak hmotnost odstavených selat a přírůstek ve výkrmu, tak celkové ztráty a plodnost prasnic.
„V našich chovech se prasnice krmí kompletními krmnými směsmi, respektive směsí KPB pro březí prasnice a směsí KPK pro kojící. Pokud jde o naplnění základních nutričních potřeb zvířat, krmení směsí pro březí prasnice je v pořádku. Kojícím prasnicím zkrmovaná živinově bohatší směs KPK však není ideálním řešením. Má sice vysoký obsah energie a dále dusíkatých látek, které však prasnice nedovedou optimálně využít. Další problém je, že má nízký podíl vlákniny (40 g/kg). To vše spolu s praktikovanou restrikcí dostává prasnice do negativní energetické bilance, což se promítne v následujícím reprodukčním období. V době porodu by z krmné směsi prasnice měly přijmout stabilní množství okolo dvou set gramů vlákniny denně. Tomuto nutričnímu požadavku vyhovuje směs KPB, která obsahuje 70 g vlákniny v kilogramu směsi. Krmné dávce v období okolo porodu je třeba věnovat velkou pozornost a vyplatí se udělat něco navíc. Při zajištění potřeby živin a vybraných doplňkových látek lze zvýšit příjem krmiva, což se odrazí v hladším průběhu porodu, vyšší životaschopnosti selat a nižším výskytu syndromu MMA ((Mastitis – Metritis – Agalactie)“ nabádal chovatele účastnící se semináře obchodní ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory Ing. Petr Klepač.*
