Ačkoliv v řadě západních zemí pokračují snahy o rozšíření stravování podle veganských a vegetariánských zásad, tak celosvětová poptávka po živočišných produktech stoupá. Zastánci „zdravějších“ trendů nejčastěji poukazují na potřebu změny kvůli omezení spotřeby zdrojů a zlepšení stavu planety. Jejich oponenti se usilovně snaží nalézt způsoby, jak živočišnou produkci zefektivnit a omezit její dopad na životní prostředí.
Častým problémem živočišné produkce, na který poukazují příznivci alternativních způsobů stravování, je její neefektivní využívání přírodních zdrojů, zejména půdy a vody, emise skleníkových plynů či nadměrné použití léčiv a vliv na vznik rezistentních patogenů. Zastánci živočišné produkce se tedy stále častěji snaží hledat taková řešení, která nebudou vyžadovat další rozšiřování orné půdy k produkci krmiv, omezí spotřebu vody či sníží množství aplikovaných léčiv. Obvykle bývá poukazováno na chov skotu jako na největší problém, ale problematická mohou být všechna odvětví živočišné produkce.
Nelze jen tak přejít, že například v USA jsou nejčastějším zdrojem bílkovin kuřata. Podle National Chicken Council se v USA v roce 2019 vyprodukovalo více než 9,2 miliardy tun brojlerových kuřat a spotřebitelé za kuřecí maso a produkty z něj utratili více než 95 miliard amerických dolarů. Nakrmení takového množství hladových krků a udržení jejich dobrého zdraví není pro farmáře zrovna snadným úkolem. Zejména, když jsou postupně omezovány preparáty (především antibiotika) používané k medikaci krmných směsí, jež brání rozvoji některých patogenů či podporují růst, zvyšují se nároky na welfare, a tak dochází k neustálému zvyšování nákladů na chov. Když se navíc zdražují i základní krmiva, protože zemědělcům konkurují producenti biopaliv, není divu, že se stále častěji hledají alternativní možnosti, které zvládnou snížit náklady a zlepšit kvalitu produkce.
A tak vědci z různých institucí testují možnosti, které by pomohly naplňovat požadavky na množství bílkovin, a to jak pro přímou výživu člověka, tak i pro výživu hospodářských zvířat. Perspektivní proteinová krmiva by měla být méně závislá na orné půdě, což by mělo pomoci omezit negativní změny na naší planetě, které souvisejí s nadměrným využíváním půdy, mezi něž patří třeba masivní odlesňování. Z tohoto pohledu by kultivace hmyzu a mikrořas vypadala jako nadějný výrobní sektor nejen v Německu, ale i v globálním měřítku. Kromě toho zjišťují, do jaké míry mohou tyto alternativy ovlivnit ekonomiku chovu či senzorické vlastnosti živočišných produktů.*
