Krmná aditiva dávno nejsou jen prostředkem, k dosažení maximální užitkovosti. Mnohé z nich obsahují krmné doplňky s účinky, které mohou být nejen přínosné, ale občas i rizikové.
Salmonelóza je jednou z nemocí, která je nejčastěji spojována s produkcí potravin a vejci či kuřecím masem. Vědci z Virginia Tech přišli s hypotézou, že přídavek kapsaicinu do krmné dávky jednodenních brojlerových kuřat by se mohl stát prostředkem ke zlepšení jejich odolnosti vůči salmonelám. Jedna americká společnost už se tohoto nápadu chytila a vyvinula ptačí zob pokrytý vrstvičkou oleje z chilli papriček, který nazvala Hot Pepper Treat a ono to funguje – ptáci s ním nemají problém a hlodavci jej odmítají konzumovat. Pokud se ještě podaří prokázat, že kapsaicin zvládne dostatečně účinně redukovat výskyt salmonel v komerčních chovech drůbeže, pak bude objevena nová cesta k tomu, jak omezit nutnost využívání antibiotik k redukci potravinami přenosných patogenů. A zároveň splnění požadavku spotřebitelů na produkty získané bez použití antibiotik. Výsledkem zákazu antibiotik byl rostoucí zájem o alternativní prostředky, kterými jsou například probiotika – jež jsou definována jako živé mikrobiální krmné doplňky s prospěšným vlivem na hostitele díky zlepšení vyváženosti podmínek v jeho střevech. Problémem celé řady dřívějších probiotických produktů bylo jejich uvádění na trh bez řádně provedených studií, což s sebou přineslo mnohé nepříjemnosti, např. s jejich nestabilní účinností. S ohledem na dlouhou historií využití probiotik v potravinářském průmyslu, jsou laktobacily obecně považovány za bezpečné. Jsou běžnou součástí životního prostředí, stejně tak jsou i součástí normální mikroflóry trávicího traktu. Dá se říci, že je nad slunce jasnější, že krmné doplňky jsou a budou ještě dlouhou dobu dostatečně široké a živé téma, které poskytuje stále nové příležitosti k hledání a testování nových prostředků, abychom měli dostatek levných a bezpečných potravin živočišného původu, které jsou pro nezbytné pro naplnění poptávky rostoucí populace naší planety.
Ing Anna Marcinková, Ing. Ota Beran
Podrobněji v časopisu Krmivářství.
