Včely medonosné jsou důležitou součástí naší kulturní krajiny a hrají důležitou roli v ekonomice nejenom v Kanadě, ale na celém světě, protože jejich úloha při produkci potravin spočívá nejenom v opylování rostlin, ale i ve vlastní produkci medu. Včely medonosné jsou klíčovými prvky zemědělské produkce, jelikož opylují přibližně 35 % plodin produkujících potraviny. Bohužel, světovou populaci včel ohrožují nejenom pesticidy, jež jsou v současnosti využívány k maximalizaci výnosu, ale i šíření virů a bakterií infikujících včelstva a další faktory spojené s činností člověka.
Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy, které jsou asi nejznámější díky své podpoře zdraví trávicího traktu člověka. Vědci z University of Western Ontario a Lawson Health Research Institute se je rozhodli vyzkoušet při záchraně včelstev a jejich studie demonstrovala, jak by probiotika mohla být nápomocná při odvrácení likvidace včelstva při zamoření úlu morem včelího plodu.
Na základě výsledků studie se ukázalo, že přídavek probiotik by mohl zesílit expresi genu nazývaného Defensin-1, jenž je klíčovým antimikrobiálním peptidem. Ukázalo se, že s největší pravděpodobností hraje klíčovou roli v obraně včel proti infekci bakterií P. larvae. V důsledku toho vědci pozorovali výraznou redukci patogenů a celkově vyšší přežitelnost včelích larev. To by mohlo znamenat naději do budoucna, protože vědci se už dlouho snaží hledat a doufají, že se jim podaří nalézt efektivní, praktickou a dostupnou léčebnou alternativu k dosud používaným chemikáliím a antibiotikům, kterou by včelaři mohli snadno přijmout a zařadit do svých včelařských činností, aby jim pomohla předcházet likvidaci včelstev.
Ale probiotika by mohla mít i další důležité účinky, mohla by včely ochránit i před toxickými účinky pesticidů.
Ale nejenom patogeny a pesticidy ohrožují populace včel a dalšího prospěšného hmyzu. Ztráta stanovišť, pokles rozmanitosti kvetoucích rostlin a rozsáhlé zemědělské monokultury mohou potenciálně přispět k výraznému snížení přirozených zdrojů pylu, který poskytuje nejenom včelám základní výživu. Komerční včelaři se stávají stále více závislými na umělých náhražkách pylu, aby poskytli včelám výživu v době, kdy je pylu nedostatek, stejně jako pro zvětšení včelstva před tím, než se jim podaří splnit nasmlouvané opylovací služby.
V současnosti dostupná komerční krmiva pro včely obvykle obsahují různé přísady, mezi něž patří například sójový, kvasničný, pšeničný, čočkový a mléčný protein, ve snaze zajistit včelám vyrovnanou výživu. Navzdory tomu tyto umělé krmné směsi někdy postrádají základní makroživiny (bílkoviny, tuky, probiotickou vlákninu), mikroživiny (vitamíny, minerály) či antioxidanty. Takže potřeba usilovné vědecké práce na zlepšení účinnosti pylových náhražek může být považována za životně důležitý faktor pro udržení moderního včelařství při životě. Krom toho se vědci musí zamyslet nad tím, jak to zajistit udržitelným způsobem.
Velkou předností mikrořas je, že mohou být udržitelně pěstovány ve velkém, s minimálním množstvím vody a malým množstvím chemických vstupů. Mohou být dokonce pěstovány i na místech, kde by sóju nebo další plodiny, jež jsou zatím k výrobě krmiv pro včely používané, nebylo možné vůbec vypěstovat. Vše, co je k produkci mikrořas potřeba, jsou mělká jezírka, výživné soli a sluneční světlo.
Vynikající nutriční profil spiruliny naznačuje, že pravděpodobně existují další mikroskopické řasy, které by mohly včelám dobře posloužit.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková
Podrobnější článek si přečtete v časopise Krmivářství 1/ 2022.*
