22.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kruhovky vítězí vysokou průchodností

Klasické vazné stáje přestávají chovatelům dojnic vyhovovat. Zvyšující se užitkovost naší populace dojnic, zastarávající technologie, ekonomické důvody, to vše nutí chovatele na úseku výroby mléka k velkým změnám. ZOD Žichlínek je velkým zemědělským podnikem hospodařícím nedaleko Lanškrouna. Celkem má družstvo 2100 dojnic. První farmou, kde se chov skotu výrazně posunul vpřed bylo středisko Luková, kde bude v blízké budoucnosti chováno 940 dojnic na jednom místě.

Na farmě Luková stály donedávna vedle sebe tři vazné klasické čtyřřadé kravíny K 174. Vše se změnilo 20. dubna 2001, kdy začala rekonstrukce prvního objektu a přístavba dojírny. Po čtyřech měsících se do nového domova stěhovaly první tři stovky dojnic, které začaly navštěvovat zbrusu novou dojírnu koncipovanou na dojení více než 700 zvířat. Jde o karuselovou dojírnu Westfalia s 32 dojícími stáními. Instalace tohoto zařízení trvala dodavateli jeden měsíc. Rekonstrukce dalšího objektu, druhé K 174, je již naplánovaná, tentokráte jsou na ni vyhrazeny pouze měsíce dva.
Užitkovost červenostrakatých krav, kterých je v ZOD Žichlínek drtivá většina, byla při stavu 2100 kusů těsně pod hranicí šesti tisíc kilogramů (5977 kg za rok 2000) ale letos chovatel jistě magickou hranici překročí. Červenostarkaté plemeno má výhodu v produkci kvalitního masa. Vzhledem ke krizi na trhu s hovězím masem dnes chovatelé býčky prodávají na zástav ve váze 200 kg. Přitom i cena těchto zvířat poklesla o více než 14 Kč oproti loňskému roku.
Když vám práce ujíždí pod rukama…
„Výběr typu dojírny byl pro vedení družstva poměrně jednoduchý,“ říká předseda představenstva ing. Josef Rotter. „Přesvědčila nás vysoká průchodnost a jednoduchost pro obsluhu,“ dodává.
Jedna otáčka celého zařízení trvá dle rychlosti otáčení kolem 10 minut, při tom se dojí 29 krav, tři místa jsou volná na nástup a výstup. Při této rychlosti otáčení je průchodnost zařízení 174 krav za hodinu. Při zkrácení doby otáčky na 9 minut vzroste průchodnost dojírny na 190 dojnic za hodinu. Hlavní výhody má ovšem kruhová dojírna pro obsluhu. Zdejší „dvaatřicítku“ obsluhují dva zaměstnanci. Jejich výkon neomezují žádné zbytečné pochůzky, dojiči pouze na začátku provádí suchou toaletu spojenou s masáží, kontrolují kvalitu mléka a nasazují dojicí stroj. To vše na jediném místě, práce dojičům sama doslova „ujíždí pod rukama“.
Během desetiminutové otáčky celé dojírny jsou dojnice podojeny a když se průtok mléka sníží pod stanovenou hranici, automat dojicí soupravu sám stáhne.
Dojnice jsou ke vstupu do dojírny stimulovány přidáváním jádra. Po identifikaci krav nadávkuje počítač podle odpovídající krmné křivky příslušné množství krmiva do krmné misky u dojicího stání. Nejvíce je možné nadávkovat asi dva kg krmné směsi, takže maximální denní přídavek v dojírně je kolem čtyř kg. Zbytek jádra dostává celá skupina zamíchaný v krmné dávce z míchacího vozu.
Vážení dojnic – neobvyklá praxe
Za zmínku stojí rozhodně váha, která se nachází v uličce, kterou odchází zvířata po dojení. Jde o průchozí váhu Taxatron 5000, která k správné funkci nepotřebuje zvířata zastavit, ta jsou zvážena za chůze. Díky sledování hmotnosti odpadá sledování kondice zvířat, počítač sám posoudí, zda se hmotnost dojnice dostává do nízkého či vysokého extrému a upozorní na ni zootechnika. Ten poté určí výši korekce jádra v dojírně.
Nádoj mléka každé dojnice měří elektronické měřiče Metatron Apex, střídání podtlaku v dojícím zařízení zajišťují stimulační pulzátory Stimopuls Apex. Měřič mléka snímá i údaje o vodivosti mléka, která je významným ukazatelem při detekci počínajících mastitid. Všechny údaje z dojírny i váhy putují do počítače, kde jsou automaticky vyhodnoceny. Odchylky od normálu, předpokládané říje, podezření na mastitidu, to vše a řadu dalších věcí se dozvídá obsluhující zootechnik z monitoru.
Dojírna je vybavena čidlem, které zaznamenává konec dojení. Čidlo tedy zabraňuje tomu, aby nepodojená kráva opustila karusel. Po dojení odchází krávy uličkou, kde je v podlaze zabudována lišta s fotobuňkou. Při pohybu dojnice nad tímto zařízením dojde k sprayovému nastříknutí dezinfekce na vemeno.
Otočný kolektor ve středu dojírny je důležitým místem celého zařízení, které přenáší stabilní rozvodné sítě na otočnou konstrukci. Zde se sbíhají všechny potrubní mléčné i podtlakové rozvody a navíc otočný kolektor zajišťuje dodávku elektrického proudu pro celé zařízení, případně i komunikaci mezi systémem řízení stáda a systémem měření mléka.
Každé dojicí stání je opatřeno protiskluzovým nátěrem Covesafe, tato stěrková hmota nepodkluzuje, takže zlepšuje pracovní prostředí, zvyšuje bezpečnost práce a zlepšuje i welfare zvířat. A nejen welfare, ale i dojivost, protože na kluzkých površích jsou dojnice bojácné a díky stresu koluje v jejich krvi vyšší množství adrenalinu, který jak známo brzdí spouštění tolik důležitého oxitocínu. Klidné dojnice jsou tedy zárukou vyššího nádoje a zejména rychlého podojení. Snadné čištění Coversafe povrchu umožňuje dobrou hygienu všech dojicích prostor a snižuje riziko kontaminace mléka.
Celé zařízení se otáčí na pojezdových kladkách (viz detail). Chod karuselu je plynulý díky hydraulickému pohonu. Vlastní hydraulický agregát je umístěn v přilehlé místnosti, čímž je zajištěn nehlučný chod dojírny.
Převážná většina instalací dojíren firmy Westfalia v Čechách je vybavena vodními, nikoli olejovými vývěvami. I přes mnohem vyšší náklady zemědělci sami žádají ekologičtější vodní zařízení. Zde je názorně vidět ekologické smýšlení zemědělců.
Chladicí tank s přímým chlazením
Mléko Lukovští skladují v novém mléčném tanku Platin na 10 050 litrů mléka. Po dosažení cílového stavu 940 dojnic přibudou do mléčnice ještě oba původní tanky na 5000 litrů, celkem tedy bude v Lukové kapacita 20 000 litrů mléka.
Zvláštností nového tanku je systém chlazení mléka. Jedná se o tzv. přímé chlazení, což znamená, že ke snížení teploty mléka nedochází za pomoci ledové vody, ale přímo skrze chladicí médium. Tento systém má řadu výhod. První z nich je nižší investiční náročnost. Tanky s přímým chlazením jsou o poznání levnější než tradiční a i jejich instalace bývá jednodušší. Při přímém chlazení dochází k snížení teploty pomaleji než u tradiční technologie, mléko tak netrpí teplotním šokem, což nyní řada mlékáren vyžaduje pro výrobu některých speciálních výrobků. Obrovskou výhodou je nižší energetická náročnost provozu, oproti nepřímému chlazení nové systémy spotřebují jen zhruba 80 % energie. V Lukové jde o vůbec první českou instalaci elektronického měření výšky hladiny. Již není třeba používat pravítko a odečítat množství mléka z tabulky, digitální displej ukáže přesné číslo okamžitě.
Kruhovky frčí
Kruhové dojírny zažívají v poslední době boom. Za letošní rok bylo prodáno více kusů než před tím za 5 let. Zřejmě zemědělci objevili výhody těchto zařízení. Protože kruhové dojírny jsou vhodnější pro větší stáda, lze z toho vypozorovat jednoznačný trend – formuje se skupina velkých, moderně vybavených producentů mléka, kteří budou i do budoucna jistotou pro české konzumenty mléčných výrobců.

Text a foto František Meixner

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down