Kukuřice u většiny druhů i kategorií hospodářských zvířat

Kukuřice patří k nejběžnějším a vcelku snadno dostupným zdrojům živin a energie, a to nejenom v zemi svého původu – střední a jižní Americe – ale takřka na celém světě. I když ne vždy a všude je její pěstování snadné, efektivní a udržitelné.

Kukuřice nabízí skotu hodnotnou výživu a zejména v některých lokalitách pomáhá udržovat náklady na chov a produkci mléka a hovězího masa v přijatelných mezích. Díky svému složitému trávicímu ústrojí dovede skot a další přežvýkavci vcelku snadno rozložit komplexní sacharidy, které se v kukuřici nachází, a získat tak z ní důležité živiny. Sliny skotu obsahují enzymy, jež mu pomáhají s trávením kukuřičných sacharidů a využitím všech jejich nutričních výhod. Rozdrcená, suchá kukuřičná zrna zvládne skot trávit lépe, ale příliš jemný šrot by mohl působit problémy, protože k rozkladu sacharidů by docházelo až příliš rychle

Mnohostranné využití

Ačkoliv bývají ve výživě dojeného i masného skotu využívána různá krmiva, tak dlouhodobě patří přední příčky kukuřici, která je chutným zdrojem živin, energie a dalších důležitých látek. V Evropě se s kukuřicí v krmných dávkách setkáváme spíše ve formě siláže u dojeného skotu. K velkým výhodám kukuřice patří, že skot a další přežvýkavci mohou konzumovat všechny její části a vedlejší produkty po zpracování, např. čerstvé stonky po sklizni, zrna v různých úpravách, ale i lihovarské výpalky. Běžným konzervovaným objemným krmivem pro skot a další vysokoprodukční přežvýkavce je kukuřičná siláž. K její výrobě se využije celá rostlina, která je nařezána na odpovídající částice, napěchována do silážních jam, věží či vaků, v nichž dojde k anaerobní, tj. bez přístupu vzduchu, fermentaci. Usušená kukuřičná zrna – celá, drcená či vločkovaná – se do krmné dávky přidávají samostatně nebo jako součást jadrných či koncentrovaných krmných směsí, aby se z krmné dávky založené na objemných konzervovaných krmivech vytvořil koncentrovanější zdroj živin a energie. Vedlejším produktem procesu výroby etanolu a dobrým zdrojem bílkovin pro skot a jiná hospodářská zvířata jsou lihovarské výpalky, v nichž se nachází i zbytky dalších rozpustných látek a škrobů, vitamíny i minerály..

Benefity kukuřice

Existuje několik důvodů, proč chovatelé používají kukuřičné zrno, ať už samostatně nebo ve směsi s obilovinami či jinými koncentrovanými krmivy, a kukuřičnou siláž jako krmivo pro hospodářská zvířata. Tím hlavním důvodem bývá efektivita. Kukuřice je krmivem s vysokým obsahem energie, díky níž zvířata dosahují efektivněji dobrých přírůstků a vysoké produkce mléka nebo masa. Kukuřice vyhovuje v podstatě všem druhům i kategoriím hospodářských zvířat. Může být dostupným zdrojem živin a energie pro přežvýkavce i monogastry. Obsahuje koncentrované živiny, díky nimž mohou prasata a drůbež rychleji a efektivněji dosáhnout požadované hmotnosti, navíc čistším a udržitelnějším způsobem. Jako všestranná krmná složka může být kukuřičné zrno zkrmováno celé, drcené ve formě sypkého šrotu či lisované pelet, přičemž bývá kukuřice většinou smíchána s dalšími přísadami (tj. obilovinami, bílkovinnými krmivy, tuky, vitamíny a minerály), aby se vytvořila vyvážená krmná směs. Konkrétní komponenty a jejich množství se mohou lišit podle kategorie (věku) a požadovaného cíle (intenzivní růst, reprodukce, laktace u prasnic či snáška u drůbeže).

Kukuřice ve výživě prasat

Běžnou ingredienci krmných směsí pro prasata představují obiloviny (kukuřice, ječmen, oves a pšenice), které jsou pro ně hlavním zdrojem sacharidů a energie.

Kukuřice pro drůbež

Kukuřičné zrno je běžnou součástí i v případě komerčních krmných směsí pro drůbež. Stejně jako prasata, tak i drůbež může profitovat z vysokého obsahu sacharidů, které nejenom rostoucím kuřatům dodávají potřebnou energii a pomáhají jim při udržení tělesné teploty. Kuřata krmená kukuřicí lze často poznat „na první pohled“, protože se u nich může objevovat žluté zbarvení (kůže, peří), a to v důsledku přirozeného obsahu pigmentů (xantofylů) v kukuřičném zrnu. Xantofyly patří ke karotenoidům, tj. pigmentům dodávajícím ovoci a zelenině žlutou, oranžovou a červenou barvu.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v NCH 11/2025.*

Foto Anna Mikšovský Marcinková