Kuřata, resp. drůbež, mají odlišné osobnosti, jsou chytřejší než malé děti a jsou schopny klamavým chováním dosáhnout toho, co chtějí. Až příště budete v pokušení označit naše opeřené přátele jako ptáky bez mozku, zamyslete se znovu!
Už nějakou dobu je známo, že některé druhy ptáků jsou z hlediska inteligence na stejné úrovni jako savci, a to i z pohledu emočního intelektu a sociálních interakcí. Ale kuřata (slepice) nikdy do této kategorie nepatřila – dosud.
V mnohých studiích jsou hodnoceny vědecké údaje o poznávání, emocích, osobnosti a socializaci u kuřat. Zkoumají oblasti sebeuvědomění, poznávacích schopností, sociálního učení a sebeovládání. Došlo se k závěru, že kuřata jsou v mnoha oblastech kognitivně a emocionálně složitá jako většina ostatních ptáků a savců. A drůbež také ví, jak využít své schopnosti ke svému prospěchu.
Slepice umí rozpoznat jednotlivce ve své vlastní skupině, sledují hierarchii, a dokonce se umí učit a využít jiné než své schopnosti ke svému prospěchu. Hitchcock by byl pyšný!
Mistři klamu
Například kohouti svolávají slepice, když naleznou něco dobrého k sezobnutí. Pokud jim nicméně hrozí riziko útoku dominantního samce, tyto projevy vynechá a začne s nimi, až když dominantní kohout zmizí.
Ale kohouti také zkouší oklamat slepice. Volají je, i když žádné krmivo nemají. To jim pomáhá shromáždit poslušné slepice a bránit je před jinými kohouty. Jenže slepice se rychle poučí, že jsou klamány a přestanou reagovat na kohouty, kteří neplní své sliby.
Výměna informací
Zjistilo se, že komunikace kuřat zvláště mezi sebou je mnohem složitější, než se původně předpokládalo. Místo jednoduché reakce a na podněty, jsou schopna zprostředkovat specifické informace, což naznačuje, že každý signál má svůj určitý význam (člověk může používat slova). Komunikace kuřat může být, jak se zdá, volní a je utvářena poznáním a uvědoměním, takže zřejmě nejde o jednoduché reakce.
Pro slepice dokonce neplatí ani pořekadlo„ sejde z očí, sejde z mysli“. Jsou schopny pochopit, že něco existuje, i když je to z dohledu,tedy tzv. trvalost objektu. Existuje šest vývojových stadií vztahu k trvalosti objektu a malá kuřata prokázala dosažení čtvrté etapy. Děti to dokážou až po dvou letech, trvá jim to až do šesti let.
Studie také zjistila, že kuřata mají nějaké základní znalosti čísel spolu s velmi základní aritmetickou kapacitou. Prokázala sebeovládání a sebehodnocení, případné další způsoby sebeuvědomění.
Mozky ptáků byly historicky vnímány jako jednodušší než u savců, ale přesto byla zaznamenána a uznána inteligence různých ptáků, zejména vran a papoušků. Nyní to vypadá, že se kuřata, slepice, mohou postavit na jejich úroveň, i když byly dosud podceňovány.
Další výzkum je samozřejmě nutný, ale možná se teď budete ohlížet přes rameno, až navštívíte farmu nebo dvorek s chovem slepic.*
Poultry International, 16. ledna
