Stres a nedostatek zdrojů mohou vyvolat v organismu hormonální posuny, které pravděpodobně způsobí, že matka produkuje samičí potomky. Výzkum fakulty zemědělské a environmentální vědy na univerzitě v Georgii naznačuje, že to platí také pro ptáky, i když mechanismus je jiný. Profesorka Kristen Navarová tvrdí, že ženy, které během těhotenství málo přibývají na hmotnosti, mají větší pravděpodobnost, že budou mít dcery. Také u volně žijících ptáků, kteří mají nedostatek potravy nebo na ně působí jiný environmentální stres, se líhne více „slepiček“.
Když se zjistilo, že divocí ptáci dokážou přizpůsobit pohlaví svých potomků, bylo první otázkou vědců, co je zodpovědné za to, že se podmínky prostředí převedou do fyziologických signálů, které mohou ovlivnit poměr pohlaví. Odpovědí byly stresové hormony. Domnívali se, že stresové hormony mohou mít požadovaný účinek a zjistili, že v procesu manipulace s pohlavím kuřat mají alespoň částečnou úlohu .
Dokázali, že ošetření slepic kortikosteronem, stresovým hormonem, může ovlivnit sexuální chromozom, který potomci – kuřice potom zdědí.
Na začátku letošního roku prof. Navarová publikovala knihu, která zkoumala faktory měnící u zvířat pohlavní poměry. Kniha „Výběr pohlaví: Mechanismy a adaptivní vzorce alokace pohlaví u obratlovců“ je jedinou prací, která využívá srovnávací přístup k vysvětlení používání hormonů k manipulaci s pměry pohlabví u různých druhů zvířat a ptáků.
Pochopení toho, jak hormony stresu ovlivňují pohlaví kuřat, je neocenitelnou informací pro drůbežářský průmysl, protože ten potřebuje kohoutky pro výkrm brojlerů a slepičky (kuřice) jako nosnice pro produkci vajec.
Ví se, že ptáci ve volné přírodě mají možnost měnit pohlaví potomků bez pomoci člověka a tuto schopnost se snaží využít i u drůbeže.V drůbežářském průmyslu je pohlaví kuřat zvláště důležité, takže se vědci pokouší najít léčbu, která by slepici naprogramovala, aby produkovala více kuřat požadovaného pohlaví.
V současné době pomocí týmu genomiky a bioinformatiky na univerzitě v Georgii identifikoval tým prof. Navarové hrstku genů, které by mohly být potenciálním spojením, díky němuž stres a stresové hormony kontrolují pohlaví potomstva. V současnosti se ověřuje, zda se exprese těchto genů ve skutečnosti opravdu změní, když stres způsobí změnu poměru pohlaví. Až do tohoto okamžiku se podařilo pouze ovlivnit poměr pohlaví kuřat pomocí hormonů, což je praxe v drůbežářském průmyslu zakázaná. Dalším krokem vědců bude nalezení takového ošetření bez hormonů, které by spustilo gen zodpovědný za translaci stresu do hormonů, aby se posunul poměr pohlaví kuřat. Nakonec toho podle prof. Navarové může být dosaženo prostřednictvím šlechtění, ale to je hudba budoucnosti.*
Poultry World, srpen 2018
