V rychlosti běžného dne a v rámci operativních povinností nám nejednou unikají detaily. Je to v zásadě normální záležitost, ale čas od času je potřeba se zastavit a vrátit se i k detailům, které nám běžně utíkají a které v konečném důsledku často představují významné finanční položky. Pokud pro stádo s počtem 300 krav získáme nebo vynaložíme denně navíc jen 0,3 Kč na krávu, tak částka za 1 rok se vyšplhá na 32 850 Kč. A ještě jednou, praktičtější vyjádření, zvláště pro ty, kteří využívají více vizuální paměť: snížení nákladů na krmný den z 132 Kč na 124 Kč t. j. jen o 8 Kč představuje za daných podmínek skutečně téměř 29 700 Kč ročně! Nebudeme a nemusíme dále přepočítávat tento jednoduchý model, ale je nám všem zcela jasné, co následuje dále, co to znamená při rozdílu 3 Kč a více...
Někdy je relativně snadné získat značnou finanční částku, například nákupem levnějšího a kvalitativně nezměněného krmiva. Nicméně systematická kontrola stavu a systematické šetření podstatně menších finančních částek představuje stabilnější systém. Je tedy zcela na místě položit si otázky nejen o možnostech, ale i o hranicích, které je třeba na prvním místě poznat, pak překonat a konečně udržet dosaženou pozici. V praxi tyto otázky více či méně otevřeně zaznívají, avšak nejčastějším problémem je způsob a přístup k řešení a vybudování systému, který bude poskytovat korektní základ pro rozhodování a řízení.
Minimalizace nákladů představuje jednu z ekonomických strategií ve výrobě mléka, která však má velmi daleko k dokonalosti. Nicméně ne minimalizace, ale optimalizace nákladů je cestou k úspěchu, jejímž základem je efektivnost krmiv!
Jaké jsou souvislosti?
Život krávy, zachování existence jejího organismu a současná produkce (zejména mléka) na prvním místě, v rozhodující míře závisí na živinách a vodě, které kráva přijala a vzduchu, který dýchá. Na toto všechno pak dále navazuje genetický potenciál, welfare, péče o zdravotní stav, organizace chovu a mnohé další faktory (sch. 1).
Všechny chyby a nedostatky ve výživě krav se v menší či větší míře, dříve nebo později projevují na zdravotním stavu zvířat a na délce produkčního věku krav (viz tabulka 1). Původ a příčina produkčních onemocnění krav má svůj základ a své kořeny ve výživě, což se určitě projevuje i v dosahovaných parametrech chovů uvedených v tabulce 1.
Průměrná roční produkce mléka 9781 kg na 1 krávu, produkční věk 32 měsíců a 2,32 laktací na krávu (tab. 1 – šedý sloupec) je podstatně méně příznivý výsledek než 9 356 kg mléka a produkční věk 38 měsíců a 2,71 laktace na průměrnou krávu (tab. 1 – zelený sloupec). V intervalu údajů v těchto dvou sloupcích se nacházejí také výsledky značného počtu našich chovů. Tento rozsáhlý soubor zajímavých informací představuje velmi dobrý základ pro srovnání našich vlastních výsledků, ale i našich cílů při úvahách nad strategiemi pro budoucnost.
MVDr. Tomáš Mitrík, Ph.D.,
FEED LAB s. r. o.,
Ing. Dušan Kořínek, Ph.D.,
Schaumann ČR, s. r. o.
Kontakt: dusan.korinek@schaumann.cz
Celý článek najdete v Krmivářství 4/2021.*
