Podle zaměření je rodinná farma Stupkových ve Strašicích u Rokycan stejná jako mnoho jiných. Chov skotu za účelem produkce mléka a masa, kterému se již dvacet let věnují v živočišné prvovýrobě¨, patří mezi základní chovatelské disciplíny. Hospodařit ve dvou lidech na výměře 247 hektarů a chovat okolo 229 kusů skotu pod jednou střechou je však specialita, kterou se mohou pochlubit jen zmiňovaní chovatelé z oblasti brdského pohoří.
Rodina Stupkových začala s hospodařením v roce 1991 na 13,5 ha zemědělské půdy na úpatí brdských vrchů, kde se průměrná nadmořská výška pohybuje okolo 500 metrů. Obhospodařovanou výměru zemědělské půdy farmáři postupně navyšovali až se dostali na současnou úroveň 247 ha, z nichž je 65 ha orné půdy. Veškerá produkce rostlinné výroby slouží jako krmivová základna pro chovaný skot. Z celkového počtu asi 229 kusů všech kategorií je na farmě 97 dojnic českého strakatého i holštýnského plemene. Od loňského března má farma ve Strašicích certifikát na biomléko. Přechodu z konvenční farmy na ekologickou předcházela registrace na ministerstvu zemědělství a překlenutí dvou let v přechodném období.
„Začínali jsme se čtyřmi kravami a dvěmi jalovicemi. Za dvacet let hospodaření jsme nenakoupili jediné zvíře, stádo jsme postavili z vlastního odchovu. Současný počet sedmadevadesáti dojnic plánujeme výhledově navýšit asi na 130 kusů, taková je totiž celková kapacita obou ve stáji nainstalovaných robotů. Pokud jde o užitkovost, tak v konvenčním systému jsme dosahovali přes 8400 litrů mléka, nyní jsme na úrovni asi 6700 litrů, což odpovídá denní užitkovosti dvaadvaceti litrů se složkami 4,5–5,2 % tuku a 3,65–3,82 % bílkovin. Zatím však veškerou produkci, která se pohybuje v průměru okolo 2000 litrů denně, zpeněžujeme jako konvenční v mlékárně Danone, a. s., se sídlem v Benešově, s níž máme již dlouhou dobu velmi dobrou spolupráci,“ prozradil v úvodu Ing. Jiří Stupka.
Cesta k efektivní produkci
Ovšem začátky, nyní již zajeté rodinné ekologické farmy, která si bedlivě střeží efektivní produkci, nebyly vůbec jednoduché. „Od samého počátku farma leží především na bedrech mého otce, já prozatím vypomáhám o dovolených, víkendech nebo ve chvílích volného času po zaměstnání. Veškerý chod farmy, včetně administrativy a účetnictví, si zajišťujeme vlastními silami. Nehoníme se za užitkovostí, naší prioritou je kvalita produkce a maximální ziskovost. Potom, co nám zůstaly finanční prostředky ve třech mlékárnách, jsme museli přijmout úsporná opatření, abychom zajistili chod farmy. Výrobu jsme podřídili extenzivnějšímu systému hospodaření, tomu jsme přizpůsobili i krmení, které je pro farmáře nákladovou položkou, kterou může nejvíce ovlivnit. Krmnou dávku máme postavenou na vlastních zdrojích krmiv, konkrétně na jetelotravní senáži a mačkaném obilí, respektive jarní a ozimé pšenici a jarním a ozimém tritikale. V množstevním vyjádření pak základní krmnou dávku, kterou připravujeme v míchacím krmném vozu pro všechny kategorie skotu, tvoří 2,2 tuny jetelotravní senáže, 220 kg mačkaného obilí s doplňkem minerální směsi od výživářské společnosti VVS Verměřovice, dále soli a mletý vápenec. Dojnice v laktaci k tomuto základu dostávají podle množství nadojeného mléka a fáze laktace ještě jádro v robotu v dávce až do sedmi kilogramů,“ pokračoval farmář.
Kvalitní objemné krmivo jako základ
Ačkoli náklady na krmení jsou pro farmáře nejdůležitější položkou, neznamená to, že se v rámci úsporných opatření nesleduje jeho kvalita. Vždyť nedostatky v krmné dávce se záhy vždy projeví, ať už ve snížení užitkovosti nebo poruchách reprodukce. Podle těchto ukazatelů se zdá, že na farmě ve Strašicích nemají s kvalitou objemného krmiva sebemenší problém. Kompletní strojové vybavení západočeským chovatelům umožňuje sklizeň píce v optimální vegetační době, která je prvním předpokladem pro výrobu kvalitního objemného krmiva.
„Máme vlastní senážní linku sestavenou z diskových žacích strojů vybavených kondicionéry o celkovém záběru 13,5 m, dále ze shrnovače se záběrem 12,5 m, senážního vozu s obsahem 66 kubíků – vše od firmy Pöttinger, a rozhrnovací frézy, která zajišťuje rovnoměrné rozprostření senážované hmoty ve žlabu. Také díky použitým žacím strojům vybavených kondicionéry se snažíme silážní žlab naplnit co nejrychleji. Během tří dnů posekáme, shrneme, svezeme a do silážního žlabu uložíme píci ze 182 ha. Senážujeme bez povolených, tedy biologických konzervantů. Pokud se píce sklidí včas, to znamená ve fázi s nízkým obsahem vlákniny a naopak s dostatečným podílem cukrů, jež vlastní konzervaci zajišťují, tak konzervanty nejsou ani potřeba. Dokonalému vytěsnění vzduchu z píce uložené v silážním žlabu napomáhá její dobré nařezání díky pravidelné kontrole ostrosti nožů, které měníme někdy i dvakrát za den, a rovnoměrné rozprostření senážované hmoty ve vrstvě okolo dvaceti centimetrů. K dusání používáme traktor, který má v předních hydraulických ramenech agregovanou rozhrnovací frézu s možností jejího naklápění do stran. Dále se na dusání podílí sklizňová souprava traktoru se senážním vozem, který hmotu při průjezdu silážního žlabu utužuje. Kvalitu konzervované píce významně ovlivňuje také její zakrytí. Osvědčila se nám smršťovací fólie, která dokonale kopíruje povrch píce ve žlabu. Na ní ještě pokládáme dvouvrstevnou až třívrstevnou a dvě desetiny milimetru silnou fólii s bílou barvou na vnější straně. Obě vrstvy fólie i s ochrannou sítí nakonec zatížíme automobilovými pneumatikami,“ vyložil Ing. Stupka pracovní postup senážování na jejich farmě.
Jedna stáj pro všechny kategorie
Specifikou strašické ekofarmy je chov všech kategorií skotu pod jednou střechou zrekonstruovaného kravína K 174 v areálu odkoupeném od podniku Zbirožská, a. s. Zatímco na dvou třetinách kapacity osazené technologií robotnického dojení jsou ustájeny dojnice, na zbývající části jsou ostatní kategorie, respektive jalovice, vykrmovaní býci a telata. K pohodě zvířat ve stáji rozhodně přispěla loňská rekonstrukce stáje, která zahrnovala výměnu zábran a hrazení za pozinkované, dále nové betonové podlahy v hnojných chodbách a na krmném stole, položení nové střechy a konečně i instalace welfarových prvků, jako například drbadla a svinovací boční plachty.
„Původní krytinu jsme nahradily sendvičovými pur panely, kterými se zlepšily izolační vlastnosti střechy. To má velký význam především v horkých letních dnech, kdy zvířatům hrozí riziko tepelného stresu. Pohodu zvířatům se však snažíme zajistit během celého roku. V zimním období tomu napomáháme například bočními svinovacími plachtami nebo vyhřívanými napájecími žlaby. Všechna zvířata mají ve stáji volný pohyb, v části pro dojnice nepoužíváme ani selekční branky. Vyjma míchacího krmného vozu ve stáji nejezdí žádný mechanizační prostředek, který by ustájená zvířata rušil. Pokud jde o samotné ustájení, tak dojnice jsou ve stlaných boxových ložích s tím, že odkliz chlévské mrvy z hnojné chodby zajišťuje vyhrnovací hydraulická lopata. Na protější straně jsou ustájené zbývající kategorie skotu na hluboké podestýlce. Samozřejmou součástí společné stáje jsou i výběhy, která mají zvířata k dispozici po celý rok,“ vyjmenoval Ing. Stupka dále. S
Spokojenost s roboty
Zajištění chodu farmy s minimálním počtem pracovníků bylo vykoupeno technickou a technologickou vybaveností, na kterou Ing. Stupka jako vystudovaný mechanizátor klade velký důraz. V rámci živočišné výroby pak jde o využívání technologie robotického (????) dojení. První robot Lelly Astronaut byl na ekofarmě ve Strašicích instalován v roce 2007, po třech letech pak ve stáji přibyl od stejné značky novější model Lelly A3 next.
„Robotické dojení je drahá záležitost, přináší však farmáři úsporu času, který může věnovat jiné činnosti. Zvířata navštěvují robot spontánně, díky jeho softwaru lze sledovat informace o managementu stáda. K dispozici jsou data o zdravotním stavu zvířat, která jsou při každé návštěvě robota zvážena, je jim změřena teplota v jednotlivých čtvrtích, dále zaznamenána vodivost a barva mléka, hodnoty tuku a bílkovin, somatické buňky, snímána pohybová aktivita zvířat i ve vztahu k reprodukci, doba přežvykování zvířat a podobně. Velkou výhodou robotického dojení je samostatné dojení jednotlivých čtvrtí podle množství mléka, jinými slovy umožňuje šetrnější podojení krávy. Roboty mají také zařízení na čištění párou po každém dojení, jímž se zničí až 99 % přítomných mikroorganismů, což má význam v prevenci proti přenosu mastitid z jednoho zvířete na druhé. V návaznosti na robotické dojení jsme pořídili i větší chladicí tank Mueller, který komunikuje se dvěma roboty. Tank má objem 4150 l mléka a rekuperační jednotku o objemu 450 l. Zajímavé na tomto tanku je, že teplou vodu k sanitaci neohřívá elektrickým tělesem, ale využívá odpadní teplo z mléka, které přes rekuperační jednotku ohřeje vodu potřebnou pro sanitaci na teplotu 55 °C. Díky této technologii již nemusíme asistovat při svozech mléka. Obsluha si na řídicí jednotce pro chlazení a dojení vypne roboty, mléko se zadrží ve sběrných nádobách a z chladicího tanku si svozná cisterna přes hadici natáhne promíchané mléko přes pneumaticky otevřený vypouštěcí ventil. Potom se v chladicím tanku zapne proplach a po jeho skončení se spustí i roboty,“ chválil si farmář.
Odchov telat
Stupkovi své produkční stádo postavili z vlastního odchovu. Po narození je tele umístěno do skupinového kotce, kde jsou telata od jednoho dne do devadesáti dnů. V této skupině je tele první čtyři dny krmeno mlezivem od své matky. Telata starší čtyř dnů mají k dispozici mléko z napájecího automatu Urban U20 německé provenience. Díky tomuto integrovanému zařízení dostane každé tele během dne odpovídající množství mléka rozdělené do několika dávek. Přitom automat kontroluje, zda si každé tele svoji dávku vypije. Samozřejmou součástí krmné dávky telat je i starterová krmná směs z dílny verměřovických specialistů a kvalitní seno.
„Do automatu lze použít nativní i sušené mléko. Vyzkoušeli jsme obě varianty, ale od sušeného mléka jsme upustili zejména z ekonomických, ale i časových důvodů spojených s jeho přípravou. Poslední tři roky telata krmíme mlékem odebraným z chladicího tanku, kde je vychlazené na teplotu mezi 3 až 4 °C. V létě ho ještě v nádrži automatu ochlazujeme pet lahvemi naplněnými ledem a dosud se nestalo, že by se zkazilo. Telata k automatu chodí podle potřeby a po vypití přidělené dávky se dudlík zaklopí, čímž se uvolní místo pro dalšího zájemce. Napájecí automat má svou sanitaci automatického alkalického a kyselého čištění, dovede také dávkovat medikamenty. Díky zabudovanému softwaru máme k dispozici i údaje o množství, které každé tele vypilo, jak dlouhou dobu pilo nebo jak často bylo u automatu. S určitým předstihem se tak dají zjistit informace o zdravotním stavu telat, což významně snižuje náklady na případnou léčbu. A jsme opět u ekonomiky. V zemědělství se zisk vytváří pomalu a v porovnání s ostatními obory velmi těžko. Snažíme se dělat maximum proto, aby zůstal na farmě,“ řekl v závěru Ing. Jiří Stupka.
Klíčové informace –
Rodinná farma Stupkových ve Strašicích na Rokycansku se již dvacet let věnuje chovu skotu za účelem produkce mléka a masa.
Obhospodařuje bezmála 250 ha zemědělské půdy. V ekologickém režimu, na který chovatelé z oblasti brdského pohoří přešli před třemi roky, chovají 227 kusů skotu.
