Po tisíciletí představuje konopí důležitou technickou plodinu. Konopí seté (Cannabis sativa) je plodina s mnohostranným využitím. V současnosti je surovinou s výhodným uplatněním v řadě průmyslových oblastí; pro výrobu papíru; jako stavební nebo izolační materiál; konopí je významnou plodinou i pro energetické využití. Na významu nabývá i široké využití konopného semene a oleje v potravinářství, farmacii a kosmetice. V posledních letech se zvyšuje poptávka po potravinářských, a především kosmetických, výrobcích na bázi konopí, z důvodu příznivých zdravotních dopadů na lidský organismus. Konopné semeno se začíná prosazovat v potravinářském a krmivářském průmyslu.
Konopí seté (Cannabis sativa) je v Evropě známé více jak 3 000 letVe výživě lidí a zvířat je v současné době využívané konopné semeno, které je významným zdrojem živin. Odborné práce hodnotí pozitivně semena konopí především pro příznivý obsah základních živin; oceňují vysoké hladiny esenciálních nenasycených organických kyselin a možnost uplatnění semene konopí jako funkční potraviny, resp. funkční krmivo. Obecně je známá potřeba esenciálních organických kyselin v lidské výživě, především kyseliny linolové (n-6) a α-linolenové (n-3), kde semena konopí jsou významným zdrojem těchto látek. Obsahují 30–35 % oleje, který je složený z 80 % z nenasycených esenciálních organických kyselin, které si tělo nedokáže vytvořit, a navíc jsou v optimálním poměru n 3 : n 6 = 1 : 3. Cílem našeho sledování bylo analyzovat konopí seté (Cannabis sativa) v průběhu prvé poloviny vegetativního období (za vegetativní období se považuje růstová fáze od 3. do 16. týdne stáří porostu) kdy bylo provedeno celkem šest odběrů zelené hmoty v týdenních intervalech, a to od konce května do začátku července. V uvedeném období jsme se zaměřili na hektarovou produkci zelené hmoty (v čerstvém stavu a v sušině), přičemž jsme vycházeli z produkce rostlin na 1 m2 (průměr z 5 x 1 m2). V odebrané zelené hmotě byla laboratorně stanovena sušina, vysoušením vzorku při 105 °C vážkově za předepsaných podmínek a byla vyjádřena v g/kg; obsah hrubého proteinu (N x 6,25), který byl stanoven na analyzátoru Buchi (firma Centec automatika, spol. s r. o.). Aminokyselinové spektrum bylo stanoveno po kyselé hydrolýze 6 N HCl při 110 °C po dobu 24 hodin automatickým analyzátorem aminokyselin AAA 400 (firmy INGOS a.s. Praha, ČR) na základě barvotvorné reakce aminokyselin s oxidačním činidlem ninhydrinem. Z aminokyselinového spektra byly sledovány: kyselina asparágová (Asp), threonin (Thre), serin (Ser), kyselina glutamová (Glu), prolin (Pro), glycin (Gly), alanin (Ala), valin (Val), methionin (Met), isoleucin (Ile), leucin (Leu), tyrosin (Tyr), phenylalanin (Phe), histidin (His), lysin (Lys) a arginin (Arg). Vláknina byla stanovena přístrojem ANKOM Analyzer (firma O. K. SERVIS BioPro). Minerální látky, tzn. anorganický podíl, byly vyjádřeny jako popel, který byl stanoven vážkově po zpopelnění vzorků při teplotě 550 °C za předepsaných podmínek. Dále byly stanoveny makroprvky (Ca, Mg, P), kde stanovení bylo provedeno pomocí přístroje Agilent 240AA metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) a pomocí spektrofotometru Helios α (Thermo Scientific, GB) (g/kg). Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) a organická hmota (OH) byly vyjádřeny výpočtem. Můžeme konstatovat, že zastoupením živin v jednotlivých fázích růstu konopí setého se prozatím mnoho autorů nevěnovalo. Porovnáme-li nalezené hodnoty např. s hodnotami uváděnými u vojtěšky, která patří z hlediska obsahu živin mezi krmiva vysoce hodnotná, je patrné, že v obsahu hrubého proteinu, tuku, organické hmoty, popele, ale i Ca, P a Mg konopí vojtěšku výrazně převyšuje. O perspektivě pěstování konopí setého jako pícniny nebo širším využívání pokrutin svědčí i iniciativa EFSA (2010), která monitoruje současný stav používání produktů odvozených od konopí ve výživě zvířat v zemích EU, charakteristiku a složení produktů odvozených od konopí užívaných ve výživě zvířat, údaje o přenosu THC do potravin a maximálně tolerovatelné dávce THC pro člověka potravinami. K dokreslení a k informacím EFSA, která monitoruje poznatky o použití konopí ve výživě zvířat, uvádíme informace o osevních plochách a produkci konopí v ČR (tabulka 2). Pěstováním konopí setého se od roku 2000 zabývalo stále více pěstitelů. V roce 2006 činily osevní plochy 1155 ha, v roce 2007 bylo oseto technickým konopím 1530 ha, ale v roce 2008 jen 518 ha. Důvodem poklesu bylo pravděpodobně snížení ceny krátkého vlákna v důsledku celosvětové hospodářské krize. V roce 2009 se plocha snížila na 228 ha, zejména kvůli omezenému provozu producentů a tento trend pokračoval i v roce 2010. V současné době u konopných surovin na českém trhu významně převažuje poptávka nad nabídkou. V roce 2008 se dovoz této komodity meziročně zvýšil na více jak dvojnásobek a dosáhl objemu 2151 t.
Prof. Ing. Eva Straková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, FVHE VETUNI Brno,
prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc.
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2023.
