30.10.2003 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Kvalitu masa ovlivňuje genotyp

Hybridizační programy v současných populacích prasat jsou nedílnou součástí jejich chovu. Šlechtění a plemenitba směřuje k vyšším přírůstkům, lepší konverzi krmiva a vyšší natalitě, ale i zvýšené odolnosti zvířat vůči nepříznivým vlivům. Je známým faktem, že prasata jsou náchylná na stres, který má vliv na kvalitu masa poražených zvířat. Proto se nesmí zapomínat na produkci odolných jedinců pomocí genetických postupů. Jeden z aktuálních výsledků porovnávání hybridních jedinců přináší následující příspěvek.

Je všeobecně známo, že se v řadě zemí při produkci jatečných prasat uplatňují různé hybridizační programy. Jatečné zvíře je v tomto případě označováno jako finální hybrid a je výsledkem křížení prasat různých výchozích populací. Při tomto procesu se zlepšuje úroveň reprodukčních vlastností prasnic a růstové schopnosti prasat. Zároveň se vyžaduje dobrá zmasilost finálních hybridů. V souvislosti s touto mimořádně velkou produkcí libového masa se však často diskutuje i otázka zvýšeného výskytu technologických vad vepřového masa. Vztahuje se to většinou k některým výchozím populacím a podle jejich využití se pak hodnotí jednotlivé kombinace křížení vedoucí k tvorbě finálních hybridů. Informace v tomto směru vycházejí většinou ze speciálních podmínek, které poskytují různá staniční zařízení využívaná při šlechtění prasat.
V našem případě jsme se věnovali podmínkám běžné produkce jatečných zvířat. Z organizačního hlediska je sledování výskytu zmíněných vad masa u finálních hybridů různých kombinací křížení v těchto podmínkách obtížné. Zachycení přesné informace o charakteristice matek a zvlášť otců jednotlivých zvířat vyžaduje vytvoření předpokladů již v době inseminace matky, tedy vlastně v době deseti až jedenácti měsíců před porážkou testovaných zvířat. Zvláštností při inseminaci prasnic, jejichž potomstvo je výhradně určeno k produkci jatečných zvířat, je případná možnost využití spermatu více kanců v jedné říji, a to i kanců různé plemenné příslušnosti. Přesnější evidence se u jednotlivých jatečných zvířat u nás sice zavádí, ale i zde se zachytí jen informace o chovu, ve kterém se zvíře narodilo. Nemusí se však v jednotlivém chovu využívat jen jedna kombinace křížení.
Další komplikace mohou vyplývat i ze spolehlivosti evidence jedince v průběhu jeho odchovu a výkrmu. Jde především o spolehlivost označení zvířat od jejich narození do porážky. S ohledem na organizační a tím i ekonomicky výhodné postupy se zde využívá turnusového způsobu. Individuální péče o zvíře se převádí na péči o početnou skupinu stejně starých zvířat.
Konečně je nutno připomenout i základní problematiku technologických vad masa. U vepřového masa přichází v úvahu výskyt bledého, měkkého a vodnatého masa, které se označuje jako PSE maso. Maso s touto vadou se nepříznivě projevuje při jeho dalším zpracování. Přesné stanovení zmíněné vady vyžaduje poměrně komplikované laboratorní postupy. V běžné praxi se na případný výskyt technologické vady masa usuzuje z hodnot pH1 v mase, které se zjišťují zhruba do 45 minut po porážce zvířete. Tyto hodnoty kolísají v určitém rozpětí a na případný výskyt technologické vady poukazují hodnoty 5,8 a nižší. V některých literárních pramenech se připomínají hodnoty ve výši 5,6 a nižší a označují se jako zvláště nevýhodné s ohledem na další uplatnění vepřového masa.

Experiment a jeho výsledky
Předmětem našeho sledování bylo zhodnocení dané problematiky u finálních hybridů tří různých kombinací křížení. Práce byly uskutečněny v letních měsících tohoto roku. Jde tedy o výsledky charakterizující nejnovější období. Celé sledování zapadalo do podrobné analýzy jatečně upravených těl prasat a proběhlo v rámci jednoho zpracovatelského podniku.
Hodnotili jsme finální hybridy tří u nás poměrně rozšířených kombinací křížení. Matkami těchto zvířat byly ve všech případech kříženky prasat plemen bílé ušlechtilé (BU) a landrase (L). V pozici otců byli v prvém případě kanci ze speciální populace bílých ušlechtilých prasat otcovské linie (BO), v druhém případě hybridní kanci vytvoření na podkladě plemen duroc (D) a pietrain (PN) a ve třetím případě hybridní kanci vzniklí na základě plemen hamshire (H) a pietrain.
Sledování bylo rozděleno do dvou samostatných souborů. V souboru A byli zastoupeni finální hybridi prvých dvou vzpomenutých kombinací a v souboru B to pak byli finální hybridi všech tří uvedených kombinací křížení.
Jde o zhodnocení sledovaných skupin finálních hybridů jednotlivých kombinací křížení. Z údajů této tabulky vyplývá výhodná a poměrně vyrovnaná úroveň finálních hybridů sledovaných kombinací křížení. U podílu svaloviny z jatečně upravených těl kolísaly totiž průměrné hodnoty jednotlivých skupin v rozpětí od 53,74 do 56,41 % a podíl jedinců s méně výhodnými hodnotami pH, tedy 5,8 a méně, v rozmezí od 2,50 do 9,38 %.
Potvrzují to i základní charakteristiky sledovaných souborů. V souboru A, kde bylo zařazeno 110 jatečně upravených těl, dosáhl podíl svaloviny průměru 55,94 %. S hodnotou pH1 a nižší zde bylo 7,27 % případů. Podíl svaloviny u nich představoval údaj ve výši 58,14 %. Část jatečně upravených těl s výhodnější hodnotou pH1, a to nad 5,8, měla průměr 55,77 %. V souboru B bylo 114 případů a podíl svaloviny vykazoval hodnotu 54,04 %.
U zbývajících případů to bylo 54,46 %. Zajímavá je ta skutečnost, že v rámci části jatečně upravených těl s nevýhodnou hodnotou pH1 byl v souboru A jen jeden případ a v souboru B dva případy, kdy se hodnota pH1 pohybovala na obzvláště nízké úrovni, tedy v rozsahu 5,6 a méně. Při vyjádření podílu z celého počtu sledovaných jedinců to byly údaje 0,88 % a 1,82 %. Podíl svaloviny se ani u těchto jedinců nějak mimořádně neodlišoval od průměrů příslušných skupin a podskupin. Svědčí o tom hodnoty 58,40 % a 55,20 %.
Celkově je možno konstatovat, že výsledky současných testů uskutečněných v běžných podmínkách produkce jatečných prasat s ohledem na kvalitativní stánku masa upozorňující jen na malý výskyt jatečně upravených těl se zhoršenými předpoklady technologického využití vepřového masa. Za oba hodnocené soubory to bylo 5,80 %, což je podstatně nižší údaj, než uvádí většina předcházejících šetření, v literatuře se obvykle objevují hodnoty přesahující deset a v některých případech dvacet procent. Rovněž se ani u jedné skupiny hodnocených finálních hybridů různých hybridních kombinací křížení neprojevily výraznější rozdíly. To vše bylo zjištěno při poměrně vysoké úrovni zmasilosti sledovaných finálních hybridů.
Výsledky dosažené u běžně využívaných kombinací křížení opravňují k závěru o odpovídajících postupech používaných v našich podmínkách při selekci a hybridizaci prasat. Přesto však nesmíme zapomínat na doporučení týkajícího se šetrného zacházení se zvířaty s ohledem na udržení dobré kvality masa. Logicky se to týká především závěrečné fáze života jatečných zvířat.
Příspěvek byl zpracován na podkladě řešení projektu NAZV QC 1231.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down