Mlezivo obsahuje více než čtyři sta proteinů. Kromě imunoglobulinů je také zdrojem růstových faktorů – IGF, TGF a EGF, které jsou zásadní pro růst tkání a orgánů. Dále obsahuje tuky, sacharidy, vitamíny a minerální látky. Významnou složkou mleziva jsou také laktoferin, který má antibakteriální účinek, cytokiny, jež jsou součástí imunitní odpovědi a modulují zánět, oligosacharidy poskytující palivo pro zdraví prospěšné bakterie, stejně jako enzymy nezbytné pro trávení a absorpci. Ovšem k tomu, aby mlezivo obsahovalo výše zmiňované složky v optimálním poměru, je třeba nezanedbat péči o krávy v období stání na sucho.
U krav v období stání na sucho je nezbytné věnovat pozornost ustájení, a to jak z hlediska zajištění odpovídající hygieny, tak i velikosti lehacích boxů a počtu zvířat. Stejně tak je důležité nezanedbat péči o krmný stůl a napájecí žlab a zajistit nepřetržitou dostupnost krmiva a vody k napájení po celý den. Nedílnou součástí managementu krav stojících na sucho je samozřejmě prevence zdraví postavená na vakcinaci.
„Suchostojné období by nemělo být kratší než 60 dnů, přičemž zhruba poslední tři týdny byste měli mít krávy v přípravě na porod. Pokud období stání na sucho zkrátíte, krávy budou produkovat méně mleziva, které bude i méně kvalitní, respektive bude mít nižší hladinu imunoglobulinů. U takových zvířat se zvyšuje riziko mastitidy, potažmo zhoršuje se zdraví mléčné žlázy. Ovšem ani dlouhá doba stání na sucho nemusí být zárukou optimálního množství a kvality mleziva. V tomto směru hraje velkou roli zejména výživa,“ uvedl na semináři v Němčicích u Kolína MVDr. Stephen Van Den Meersch z nizozemské společnosti Nukamel.
Jak dále MVDr. Stephen Van Den Meersch sdělil, krávy v době stání na sucho by měly denně přijmout 15 až 16 kg sušiny se 14% podílem dusíkatých látek, respektive se 2100 až 2240 g bílkovin za den. U jalovic je to 13 až 14 kg sušiny a 1820 až 1960 g NL denně. Dvacet dnů před porodem by pak kráva měla přijmout 13 kg sušiny se14% podílem bílkovin, tj. 1820 g bílkovin denně. Obsah vitamínů a minerálních látek by měl být nastaven podle NRC 2001 nebo nejnovějších poznatků.
„Deficit energie a hypokalcémie se negativně promítají do produkce mleziva. Stejný dopad má také zhoršený zdravotní stav krávy, metabolická onemocnění, předchozí mastitidy nebo zvýšené počty somatických buněk, dvojčata, parita a samozřejmě kondice. Dále i počet laktací, genetika a správné načasování vakcinace proti rotavirům, koronavirům a E. coli. Je však třeba brát v úvahu i roční období, což souvisí se sekrecí prolaktinu, který stimuluje růst mléčné žlázy a tvorbu mateřského mléka, a také melatoninu, jenž reguluje chronobiologické rytmy a vůči prolaktinu působí antagonisticky. Je všeobecně známo, že v zimě má kráva vyšší hladinu melatoninu. Naopak v létě je rizikovým faktorem tepelný stres. Nejen že krávy vystavené tepelnému stresu přijmou méně sušiny, ale jejich telata mají nižší hmotnost, vykazují horší pasivní přenos protilátek a mají narušenou buněčnou imunitu. Jalovice na první laktaci pak mají nižší užitkovost a je u nich o deset procent vyšší pravděpodobnost, že se vyřadí ze stáda ještě před dosažením puberty,“ vysvětlil přednášející.
Z prezentace veterinárního lékaře ve službách nizozemské společnosti Nukamel dále vyplynulo, že pro předejití rizika poporodních průjmů telat je zásadní vakcinovat krávy i březí jalovice nejpozději šest týdnů před porodem.
„Pokud budete krávy vakcinovat později, tele nebude chráněno proti patogenům způsobujícím novorozenecké průjmy. Praxe je bohužel taková, že až 80 % chovatelů nedodržuje pokyny v příbalovém letáku a vakcinují během nesprávného časového okna. Je třeba vědět, že stoprocentní imunizace je biologicky nemožná. Účinnost vakcíny ovlivňuje způsob skladování, aplikace a dávkování. Při nesprávně provedené vakcinaci si kráva nevytvoří dostatečné množství protilátek. Když k tomu připočtete špatně vedené období stání na sucho a nesprávné podávání mleziva, s velkou pravděpodobností budete u telat řešit novorozenecké průjmy. Vakcína proti kryptosporidiím zatím sice není k dispozici, ale správně provedená vakcinace proti rotavirům a koronavirům má příznivý efekt i na kryptosporidie. A to je cesta, jak snížit riziko smíšených infekcí, které u telat v prvních dvou týdnech života spouští průjmová onemocnění,“ pokračoval dále MVDr. Van Den Meersch.*
