29.03.2002 | 01:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Léky z mléka geneticky modifikovaných ovcí mají zpoždění

Britská firma PPL Therapeutics, která „tvrdí muziku“ v oboru klonování a genetických modifikací hospodářských zvířat, narazila na vážné obtíže při klinickém ověřování prvního „léku z mléka“. Jeho vedení na trh se odkládá a kolem podnikání biotechnologických firem začíná být poněkud dusno.

Potíže při klinických zkouškách
Látka zvaná alfa-1-antitrypsin měla být prvním produktem z geneticky modifikovaných zvířat, který projde příslušnými ověřovacími testy a dostane se na trh s léčivy. Naděje výrobců, lékařů i pacientů ale pohasly poté, co producent léku britská firma PPL Therapeutics oznámila prodloužení klinických testů přinejmenším o dva roky. Pokud se nevyskytnou další potíže, mohl by být lék k dispozici v roce 2007. O bezproblémovém průběhu testů ale začínají mnozí odborníci vážně pochybovat.
Bílkovina alfa-1-antitrypsin se používá pro léčbu vážných plicních chorob, ke kterým patří např. cystická fibróza nebo rozedma plic. Příprava čisté bílkoviny je ale velice obtížná. Lék se získává z lidské krevní plasmy a je patřičně drahý. Lacinějším zdrojem léku, který by dokázal prodloužit život milionům lidí na celém světě, by se mohly stát geneticky modifikované organismy. Už více než deset let se některé důležité léky (např. inzulín) vyrábějí prostřednictvím bakterií, do jejichž dědičné informace byl vpraven příslušný lidský gen.
Řadu důležitých lidských bílkovin ale geneticky modifikované bakterie vyprodukovat nedokážou. Na překážku je buď velikost bílkovinných molekul nebo jejich složitost. Produkci velkých a komplikovaných bílkovin zvládá jen savčí buňka.
Nabízí se nám dvě cesty k výrobě léků savčími buňkami. První je založena na vpravení lidského genu do zvířecích buněk, které jsou pak pěstovány „ve velkém“ v kultivačních nádobách. Z namnožených buněk je možné získat relativně velmi kvalitní lidské bílkoviny, ale produkce je náročná a drahá. Proto jsou upírány velké naděje k tzv. živým bioreaktorům. Tak se říká zvířatům, do jejichž dědičné informace byl metodami genového inženýrství vpraven lidský gen a která pak vylučují příslušnou lidskou bílkovinu v mléce.
Pořizovací náklady jednoho geneticky modifikovaného zvířete se pohybují v desetitisících dolarů, ale to je jen zlomek milionových investic, jež si vyžádá výstavba velkých kultivačních provozů pro pěstování geneticky modifikovaných bakterií nebo savčích buněk. Provozní náklady složitých kultivačních zařízení se pohybují ve statisících. V případě „živých bioreaktorů“ dosahují provozní náklady zlomku těchto částek. Léky produkované geneticky modifikovanými zvířaty jsou proto pořizovány stokrát až tisíckrát levněji než léky vyráběné použitím „klasických“ metod. Několik desítek „živých bioreaktorů“ by dokázalo teoreticky pokrýt celosvětovou spotřebu léku.

Obavy analytiků
Řada soukromých biotechnologických firem v Severní Americe i západní Evropě investovala do „živých bioreaktorů“ velké sumy s těšila se na rychlou návratnost svých investic. PPL Therapeutics patřila v tomto směru k nejaktivnějším. Její vyhlídky na brzké tučné zisky se poprvé významněji zamlžily v červenci loňského roku. Americký Úřad pro potraviny a léčiva oznámil tehdy, že u třech pacientů s rozedmou plic musela být přerušena pokusná léčba pomocí alfa-1-antitrypsinu získaného z mléka geneticky modifikovaných ovcí. Pacienti trpěli po podání léku silnými dechovými obtížemi. Na intenzitě nabraly právě ty zdravotní potíže, od kterých měl lék nemocným ulevit.
Představitelé PPL marně hledali příčinu potíží v nepřesném dávkování či v nežádoucích příměsích v léčebném preparátu. Lék je podáván ve formě spreje, a proto byl podroben zevrubným testům i nosič léku, který pacienti vdechují. Ani ten ale dechové potíže nevyvolává. Obtíže pacientů zřejmě vyvěrají z nízké kvality samotného alfa-1-antitrypsinu. Pokud se to v následujících testech potvrdí, bude to pro biotechnologický průmysl znamenat obrovské zklamání. S tím souhlasí i výkonný ředitel PPL Therapeutics Geoff Cook.
„Současná situace je pro nás skutečně velkým zklamáním,“ přiznává Cook. „Pro nás je ale nejdůležitější, abychom si byli jisti, že do další fáze klinických zkoušek půjdeme s maximální jistotou ohledně bezpečnosti alfa-1-antitrypsinu. Schvalování bude velice přísné, protože jde o první lék z geneticky modifikovaných zvířat, který by byl uveden na trh.“
Finanční analytici bedlivě sledují dění na trhu s akciemi biotechnologických firem se vzrůstajícím znepokojením.
„PPL vyklízí pozice, místo aby postupovala vpřed,“ hodnotí poslední vývoj Julie Simmondsová, analytička firmy Beeson Gregory. „Obávám se, že se firma potýká se zásadními potížemi vyplývající ze samotné podstaty technologie výroby proteinu. Je na pováženou, že se zatím nepovedlo uvést na trh jediný produkt geneticky modifikovaných zvířat, i když jich byla vyvíjena celá řada. Může to být samozřejmě jen důsledek „přirozeného odpadu“ mezi testovanými léky, jakého jsme svědky při vývoji léků klasickými metodami. Je ale nutné přiznat, že vývoj bílkovinných preparátů tyto potíže obvykle neprovázejí. Na druhé straně musíme připustit, že právě v případě bílkovinných léků nastávají vážnější potíže právě při testech, kdy jsou léky podávány pacientům.“
Zástupci PPL Therapeutics doufají, že je nečeká osud jejich rivalů z nizozemské společnosti Pharming, která byla v loňském roce nucena vyhlásit bankrot. Ani další firmy, které vsadily na „živé bioreaktory“, na tom totiž zatím nejsou nijak růžově.
„Jsou to zatraceně špatné zprávy,“ komentovala poslední dění v PPL Theraputics analytička Sally Bennetová z ING Barings. „PPL je v ověřování léku ve stále větším skluzu. Mezi finančníky pomalu rostou pochyby, jestli se vyplatí do biotechnologií investovat.“

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down