S rostoucí plodností prasnic rostou i případy úhynu selat před odstavem. Existují způsoby, jak zajistit, aby většina selat s podváhou dostala šanci přežít a dohnat zbytek vrhu. Úspěšná strategie zahrnuje podporu hnízdění a potřeb prasnice a křížovou podporu selat.
Úhyn selat před odstavem ve většině zemí Evropské unie nyní přesahuje 10 %, což znamená, že více než 1 z 10 selat narozených naživu uhyne předčasně. To je významné nejen kvůli finančním nákladům, ale také kvůli souvisejícím otázkám dobrých životních podmínek zvířat a etickým problémům spojeným s chovem selat, která pravděpodobně uhynou.
Velký nárůst průměrné velikosti vrhu, ke kterému došlo za posledních dvacet let (průměrný počet živě narozených selat v mnoha zemích EU přesahuje 14, přičemž v Dánsku je to 17,5) znamená, že více selat se rodí lehčí, a proto je stále důležitější věnovat pozornost snižování rizika a podílu úhynu selat před odstavem.
Historicky se většina výzkumu a technologický a genetický pokrok, který následoval, zaměřila na fyzickou výkonnost zvířat. Úvahy o přirozeném, instinktivním chování prasat a snaha o jeho uspokojení však mohou poskytnout další nástroje pro optimalizaci dobrých životních podmínek a zvýšit šanci na přežití selat.
Zalehnutí selat je často konečnou, ale ne hlavní příčinou smrti. Existuje komplex podchlazení – hladovění – zalehnutí, přičemž zejména selata s nízkou porodní hmotností velmi rychle podchladnou, nemají dostatek mléka a v důsledku toho nemají dostatek energie, aby unikla zalehnutí. Proto je důležité zlepšit vitalitu selat, poskytnout jim teplý a snadno přístupný prostor v kotci, který zabraňuje jejich zalehnutí.
Nervózní nebo obranářské prasnice zvyšují riziko zalehnutí nebo zašlápnutí v důsledku jejich rychlého pohybu při vyděšení. S takovými prasnicemi není snadné pracovat, protože některé prasnice mohou snadno zaútočit. Ve většině případů mají tyto prasnice převážně negativní zkušenosti s lidmi. Klidné zacházení a pozitivní interakce mohou překvapivě rychle vytvořit bezpečnější pracovní situaci.
Existují však některé prasnice, které zůstávají vůči lidem agresivní. Roli hraje genetika a minulé zkušenosti a pro volný porod se doporučuje zvolit prasnice podle jejich chování i produktivity.*
