Včely medonosné jsou důležitou součástí kulturních ekosystémů, protože jejich opylování hraje důležitou úlohu při pěstování ovoce, zeleniny, ale i dalších rostlin, a to nejen těch na orné půdě. Zároveň jsou díky tomu klíčovým prvkem efektivity zemědělské produkce a jejich produkce medu je další položkou na stránkách výnosů. Nicméně jejich úhyny v zimním a jarním období se mohou na efektivitě systémů výrazně odrazit.
Chov včel je díky jejich schopnostem doslova miliardový byznys. Od Québecu po Britskou Kolumbii patří k úkolům včel medonosných opylování nejenom těch nejcennějších zemědělských plodin Kanady, k nimž patří jablka, řepka, borůvky, sója či brusinky. Například v roce 2021 byl jejich příspěvek kanadské ekonomice vyčíslen na hodnotu kolem sedmi miliard dolarů, a to díky opylování v ovocných sadech, při pěstování zeleniny, bobulovin a olejnin (zejména řepky), ale navíc včelstva vyprodukovala také téměř 41 milionů kilogramů medu. To vše navzdory mnoha stresorům, které negativně působily na produkci. Prověřování stresorů a pátrání po tom, jehož odstranění by přineslo největší užitek, bylo a je úkolem řady vědeckých týmů. V současnosti čelí problémům se špatným zdravotním stavem a ztrátám včelstev většina včelařů, přičemž někteří v Kanadě a ve Spojených státech hlásili po zimě ztráty až 60 % včelstev.
Včely medonosné (Apis mellifera) toho v terénu zažívají spoustu, ale zejména v posledních desítkách let to vypadá, že je těch nepříznivých faktorů mnohem více než těch prospěšných. I když se nejvíce ukazuje na pár konkrétních pesticidů či onemocnění, tak se nikdy nejedná jen o ten jediný pesticid nebo virus, který by zcela sám negativně působil na včely a ovlivňoval tak jejich produkci, zdravotní stav a celkovou odolnost. Podle posledního výzkumu, na kterém se podíleli nejenom vědci z York University, ale též z University of British Columbia, Agriculture and Agri-Food Canada, University of Victoria, University of Lethbridge, University of Manitoba, l'Université Laval, University of Guelph a Ontario Beekeepers' Association, to je vždy komplexní soubor jednotlivých stresorů, se kterými se včely setkávají při opylování plodin na polích a v sadech.
Avšak ani po desetiletích výzkumu, který se zabýval úlohou konkrétních pesticidů, parazitických roztočů, virů nebo genetiky, nebyli vědci schopni vysvětlit zvyšující se úhyny včelstev. To vedlo výzkumný tým k myšlence, zda vědcům v předchozích studiích něco neuniklo, zejména když se zaměřovali vždy jen na účinky jednoho stresoru.
Podle vědců, které vedl profesor Amro Zayed z Faculty of Science na York University, se u jejich studie jednalo o první případ, kdy se ve velkém měřítku využívalo aplikace systémové (síťové) analýzy na stresory působící u včely medonosné, což představovalo posun od paradigmatu v této oblasti, kdy se vědci soustředili na nalezení jediné, zcela zásadní věci, která by vše vysvětlila. Postupně si vědci začali uvědomovat, že včely jsou vystavovány velmi komplikované síti stresorů, které se rychle mění v čase a prostoru. S takovou úrovní komplexnosti zatím nebylo pracováno, a tak byly podle vědců výsledky vcelku překvapivé.
