K potenciálním zdrojům kvalitních dusíkatých látek patří semeno lupiny, které se navíc vyznačuje i vysokou energetickou hodnotou. Určitým omezením jeho využití byl obsah řady antinutričních látek a snížená chutnost. Současné odrůdy lupin, které byly vyšlechtěny na konci dvacátého století, mají výrazně snížený obsah antinutričních a hořkých látek. Dají se tak velmi dobře využít ve výživě hospodářských zvířat buď jako celé rostliny, anebo jako semena.
Semena současných odrůd mají vysokou nutriční hodnotu. Lupiny mají také vysoký obsah energie zásluhou dost vysokého obsahu tuku (4 až 12 %). Jsou významným zdrojem dusíkatých látek (NL; 26 až 42 %) a tuku (tabulka1) s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin.
Dusíkaté látky lupin slouží hlavně jako zdroje dusíku pro syntézu mikrobiální bílkoviny. Nejnižší koncentrace NL je u lupiny modré. Eventuální tepelné zpracování semen lupiny snižuje jejich degradovatelnost v bachoru. Vzhledem k obsahu NL mohou být použita semena lupin k přímé náhradě sójových extrahovaných šrotů.
Nedostatkem dusíkatých látek lupiny bývá deficit aminokyselin methioninu a lyzinu. Požadavky dojnic na tyto aminokyseliny, podobně jako požadavky rostoucích zvířat, bývají vyšší. Například nedostatek methioninu se dá řešit začleněním doplňku s chráněným methioninem do krmné dávky.
Zdroj energie
Semeno lupiny je zajímavé také svojí energetickou hodnotou. Australští farmáři proto zkrmují lupinu kravám na počátku laktace jako kombinovaný doplněk energie a bílkovin, protože lupina má vyšší koncentraci metabolizovatelné energie než zrno obilnin a navíc významně omezuje riziko acidózy. Acidóza je onemocnění způsobené rychlou nebo nadměrnou konzumací snadno fermentovatelných sacharidů. To u lupiny téměř nehrozí, protože má nízký obsah škrobu, semena obsahují 40 % neškrobových polysacharidů a mají poměrně vysoký obsah vlákniny. Hlavní složkou sacharidů jsou ß-galaktany.
Užitkovost krav
Z pokusů, provedených ve světě i u nás, se dá konstatovat, že náhrada SEŠ semenem lupiny nemá významný vliv na produkci mléka, mléčného tuku a bílkoviny, zejména u diet s vysokým podílem lupiny. Důvodem negativního působení semene lupiny na obsah bílkoviny v mléce může být nízký obsah škrobu a tedy i nižší produkce propionátu a naopak vyšší obsah koncentrace kyseliny octové v bachorové tekutině. Pokles koncentrace mléčného proteinu u krav, krmených dietou s vysokým podílem lupiny v porovnání s podílem SEŠ, většinou souvisí s poklesem kaseinové frakce mléka, což by mohlo negativně ovlivnit sýrařskou kvalitu mléka. Současné výsledky však tuto obavu vyvracejí.
Dojnice krmené lupinami většinou vykazovaly vyšší průměrný obsah mléčného tuku než krávy krmené dietou s vysokým podílem obilovin. Navýšení tučnosti mléka bylo pozorováno zejména v experimentech s dojnicemi na počátku laktace, kdy se zkrmují diety s vysokým podílem obilovin, a pak také u krav, pasoucích se na vysoce stravitelných mladých porostech s minimem vlákniny.
(Více informací si můžete přečíst v příspěvku Ing. Václava Kudrny, CSc., a kol. v únorovém čísle časopisu Farmář.)
Klíčové informace:
Některé typy lupiny jsou i alternativou sóji, neboť svým živinovým složením se blíží sójovému extrahovanému šrotu.
Lupina může být i zajímavou krmnou plodinou pro proteinovou výživu skotu v ekologických chovech.
Semeno lupiny je zajímavé i svojí energetickou hodnotou.