Zbyněk Semerád: Program ozdravování IBR neskončí 31. 12. 2012, jisté je, že skončí jeho financování ze strany státu.
Václav Osička: Chovatel by tedy měl mít možnost učinit rozhodnutí o ukončení ozdravování až v momentě, kdy počet pozitivních ve stádě natolik poklesl, že jejich vyřazení bude pro chov ekonomicky a chovatelsky únosné.
MVDr. Zbyněk Semerád
ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR
Nákazu IBR lze zahrnout do ekonomických nákaz – ztráty na užitkovosti atd. Z pohledu obchodu nákaza pouze ztěžuje podmínky, ale nebrání mu. Nicméně, země, které nemusí zápasit s podobnými nákazami, mají výhodu. ČR je závislá na obchodování a pokud ozdraví, je pro nás cesta vývozu mnohem více otevřená.
Ročně stojí ozdravovací program kolem 70 až 80 milionů, kde více než polovinou se na financování podílí stát. Na začátku bylo rozhodnutí chovatelů, kteří se dohodli s ministerstvem a naším úřadem (SVS), že by Česká republika měla získat status země prosté infekční bovinní rhinotracheitidy (IBR). SVS tedy navrhla podmínky programu, dobu jeho trvání a legislativu.
Proč sedm let? I dnes bych asi zvolil stejnou dobu, kdybychom si dali 10 let, finišovali bychom asi opět poslední tři roky. Jde o to, že nákaza by se mohla řešit bez podpory státu pouze na úrovni chovatelů (svazů) jako je tomu v některých západních evropských zemích. Stát tam pouze přispívá chovatelským sdružením prostřednictvím jakýchsi národních nákazových fondů a ozdravování organizují chovatelské svazy sami. Období sedm let bylo zvoleno samozřejmě z hlediska financí. Řekli jsme si, že je tře ba zavázat stát (ministertvo), aby se každý rok ta částka našla – to se i přes změny na ministerstvu podařilo vždy splnit. Všichni jsme věděli, že program podpory by měl být ukončen s rokem 2012. Ostatně k tomu také spějeme. K 31. prosinci 2011 bylo 779 hospodářství, kde byl ještě pozitivní skot. Jde především o velké chovy, celkový počet zvířat v těchto chovech je 313 000, ale již pouze 20 000 pozitivních. Navíc z toho je 17 700 kusů skotu staršího více než 60 měsíců, takže by brzy mohla být tato zvířata vyřazena.
Jsou ale hospodářství s větším podílem pozitivních zvířat. To je ale nutné řešit individuálně s veterinářem soukromým i úředním a sám chovatel si musí stanovit, do jaké doby je schopen ozdravit. SVS bude od roku 2013 stanovovat podmínky pro tyto chovy formou individuálních mimořádných veterinárních opatření. Cílem není likvidace takového chovu, ale ozdravení, zejména v době, kdy bude zvířat nedostatek.
Program tedy neskončí 31. 12. 2012, jisté je, že skončí jeho financování ze strany státu. Ozdravovací program bude u konce až v okamžiku, kdy ČR získá status IBR prosté země, což předpokládáme asi v roce 2015. Status lze získat i regionálně, což by se v ČR týkalo krajů, tam bychom mohli pro některé regiony požádat už během roku 2014.
Žádný chovatel v ČR nebude moci přestat ozdravovat – to je dáno veterinárním zákonem. Pokud by legislativa nebyla dodržena, bude k ozdravení všemi dostupnými prostředky donucen.
Čím déle bychom měli pozitivní stáda, tím hrozí, že se nákaza opět zavleče. Proto SVS tlačí na ukončení a říká, že výjimky budou individuální. Pokud by někdo porušoval podmínky, budou i sankce.
Závěr tedy zní: Další prostředky se téměř jistě nenajdou, ale ozdravovat se musí podle zákona. Jediný, kdo může vyvíjet tlak vedoucí k cíli z hlediska legislativy je SVS.
MVDr. Václav Osička
Milkprogres – poradenství, chovatel holštýnského skotu
Jestliže budeme hledat nejracionálnější cestu z hlediska našich chovatelů, nemůžeme ozdravit do konce roku 2012 a s největší pravděpodobností ani v následujících dvou letech. Když zvážíme ekonomickou situaci v Evropě, počet IBR prostých států a rozsah obchodu s chovným skotem našich chovatelů s těmito státy, je zřejmý velmi omezený význam tlaku na urychlené ozdravení ČR. Hlavním důvodem proč by nemělo být ozdravování zbytečně protahováno je skutečnost, že dokud jsou ve stádě zvířata s protilátkami proti terénnímu viru IBR, může být přítomen latentní vironosič a hrozí vyloučení viru do prostředí a infikování dalších zvířat. Správným protiargumentem je na druhé straně skutečnost, že pokud nebyla po několik roků zachycena žádná reinfekce, je v tomto chovu malé riziko opětovného vyloučení viru.
Všichni chovatelé by si měli být vědomi, že NOP skončí až ozdravením celé ČR. Každý má pouze dvě možnosti - ozdravit a ukončit ozdravování nebo pokračovat v ozdravování podle NOP, od roku 2013 bez dotací. IBR svým charakterem patří k ekonomickým nákazám a ozdravování by mělo mít ekonomickou logiku.Chovatel by tedy měl mít možnost učinit rozhodnutí o ukončení ozdravování, které spočívá ve vyřazení všech zbylých pozitivních zvířat až v momentě, kdy počet pozitivních ve stádě natolik poklesl, že jejich vyřazení bude pro chov ekonomicky a chovatelsky únosné.
Na otázku,kde leží hranice chovatelské a ekonomické únosnosti, by si měl odpovědět každý chovatel. Podle mého názoru by měl chovatel určitě začít počítat, jestliže mu poklesne počet pozitivních pod 5%. Uvedu příklad na mém stádě 300 dojnic. Roční vakcinace stáda včetně jalovic stojí 100 tis. Kč. Stejná bude i cena dvou závěrečných vyšetření. Do konce roku 2012 stát hradí obě závěrečná vyšetření a poskytuje dotace na vakcinaci. V mém případě se jedná celkem o 150 tis. Kč. V současné době mám ve stádě 11 původně pozitivních zvířat. Většina z nich je těsně po otelení, ostatní se otelí v následujících dvou měsících. Po zhodnocení produkčního potenciálu těchto zvířat podle současné užitkovosti a jejich minulých laktačních křivek lze oprávněně předpokládat, že s jejich vyřazením do konce dubna2012 dojde ve srovnání s vyřazením na konci roku 2012, ke ztrátě jejich produkce ve výši 100 tisíc litrů mléka. To při ceně 8 Kč za litr představuje tržbu 800 tis. Kč. Jeden rok v ozdravování může sehrát vážnou ekonomickou roli. Sedm roků nastavených v NOP bylo už od počátku vnímáno vyloženě v souvislosti s garancí MZe pro zajištění dotací do tohoto programu. Jakýkoliv tlak na nesmyslné, předčasné vyřazování nepřiměřeného počtu zvířat z důvodu protilátek proti IBR by byla chyba a ambice ozdravit stát za sedm let při relativně vysoké vstupní promořenosti ČR by byl nesmysl a světový unikát.Zde bych chtěl pokračovat v odpovědi na položenou otázku.Teoreticky je možné náš stát do konce roku 2012 od IBR ozdravit. Je pouze věcí rozhodnutí poslat pozitivní zvířata na jatka. Zbývá otázka, co získáme a co nás to bude stát.
Zdá se, že podle dat, která máme doposud k dispozici, stihne většina chovů ozdravit do konce roku 2012a není prozatím žádný důvod se obávat, že by mohlo dojít k plošnému selhání programu. Prodloužení ozdravování bude pravděpodobně potřebovat méně než 5 % chovů.Jedná se o velké chovy a na konci roku 2012 v nich může být chováno možná i 20% dojnic. Svým přístupem v těchto chovech mohou chovatelé v souvislosti s ukončením NOP promrhat nebo naopak zachránit významné finanční prostředky.
