Prasnice jsou mimořádně dobře vybaveny pro svůj úkol poskytovat mlezivo a mléko selatům, avšak genetický pokrok v plodnosti prasnic mění požadavky na tento cenný talent. Po porodu produkují prasnice kolostrum (mlezivo) po dobu asi 24 hodin. To pomáhá selatům přežít, protože se rodí bez protilátek, které by je chránily. Kolostrum je extrémně bohatým zdrojem protilátek – imunoglobulinů nezbytných pro ochranu selat proti infekcím.
Přenos mateřských protilátek kolostrem je zásadní, protože placenta prasnic nepropustí žádný typ imunoglobulinů. Selata sice mají nějaké protilátky v krvi již při narození, generují tyto protilátky samy poté, co byly v kontaktu s antigeny během posledního měsíce březosti. Avšak tyto protilátky nestačí k jejich adekvátní ochraně po narození.
Při porodu opouští sele dělohu při teplotě přibližně 38,5 °C a vstupuje do prostředí, kde je teplota často v rozmezí 20–24 °C. I přesto, že existuje vyhřívaná oblast na 30 °C, novorozené sele se rychle ochladí a přejde do negativní energetické bilance. Kolostrum poskytuje kromě protilátek také teplo a energii.
Asi za šest hodin po porodu začnou změny ve střevním mechanismu selat. Střevní stěna se stává nepropustnou pro průchod imunoglobulinů a po 24 hodinách je sele již nemůže absorbovat. Příčinou tohoto rychlého uzavření střevní výstelky pro velké molekuly je zabránění vstupu dalším patogenům z okolního prostředí. Obsah imunoglobulinů v kolostru se rapidně sníží. To znamená, že v praxi častý jev, kdy ošetřovatelé „podporují“ malá třídenní selata u nově rodících prasnic, aby jim dodali více mleziva a posílili jejich imunitu, je neopodstatněný.*
