Automatické dojení s využitím robotů je v současnosti populární způsob získávání mléka. Přináší s sebou nesporné výhody spočívající ve snížení potřeby lidské práce nebo detailních informacích o jednotlivých dojnicích v podobě denní mléčné produkce, složení mléka včetně detekce infekcí vemene, sledování délky přežvykování nebo pohybové aktivity. Avšak robotické dojení má také své nevýhody, které není možné vždy ovlivnit. Jednou z nich je riziko vzniku nových intramamárních infekcí.
V současnosti počet nově instalovaných dojicích robotů v České republice značně převyšuje počet nově instalovaných dojíren. Automatické dojení je oblíbené z důvodu zvýšení kvality života farmářů na straně jedné a zatraktivnění práce pro zaměstnance farmy na straně druhé.
Kolektiv odborníků z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., ve své studii hodnotili monitorovací systému – „mastitis management“, který zahrnuje analýzu individuálních dat, faremní kultivaci krav s klinickými a subklinickými mastitidami MicroMast (CZ) a cílenou léčbu antibiotiky, s ohledem na spotřebu antimikrobiálních látek na farmě využívající dojicí roboty.
Sledování se uskutečnilo na farmě se stádem českého strakatého skotu o 150 dojnicích s užitkovostí 8 300 kg mléka za laktaci, kde se robotické dojení využívá od roku 2013.
Zavedením pravidelného monitoringu zdraví vemene, jehož součástí je analýza dat, bakteriologické kultivační vyšetření rizikových krav a individuální doporučení dalšího postupu na základě výsledku vyšetření a stanovení prognózy jako nedílné součásti managementu zdraví vemene, lze zajistit nejen ozdravení stáda, ale v důsledku snížení rizika šíření infekce dojicím robotem dojde i ke snížení spotřeby antibiotik v chovu. Stává se tak zásadním segmentem pro minimalizaci rizika šíření infekcí a udržení zdraví mléčné žlázy nejen v chovech s robotickým dojením.
Více se dočtete v článku MVDr. Josefa Práška, Ph.D,. který najdete v červencovém čísle.*
