Současný odborný konsenzus se již dlouhodobě shoduje u zdravě narozených telat na 10 % porodní hmotnosti na prvním nakrmení co nejdříve po narození, a poté v rozmezí mezi 6–10 hodinami podat druhé krmení v objemu rovnající se 5 %. Tedy konkrétně na příkladu 35 kg holštýnského telete se bavíme o 3,5 litru co nejdříve s následnými necelými 2 litry. Nejeden čtenář teď možná nadzdvihl obočí – vždyť vůbec nejčastější varianta krmení kolostra v českých chovech by byla charakterizována podáním 1,5–2 l co nejdříve po narození, na což navazuje další dávka 1,5–2 l v různém časovém intervalu poté.
Ano, samozřejmě máme hranici, „kolik už je příliš”, ale výše zmiňovaný objem 3,5+2 litry touto hranicí není. Pokud by tomu tak bylo, pak by chovy, které plošně sondují telata, měly obrovské úhyny, což se očividně neděje. Naopak dosahují velice dobrých výsledků.
Způsobů, jak se napříč chovy s kolostrem zachází, je celá řada. Najdeme vzorové farmy, které dělají pro maximalizaci využití plného potenciálu první a poslední. Nejpočetnější skupina průměrných chovů (ve smyslu nejčastějšího výskytu) mají menší či větší rezervy. A samozřejmě jako ve všem najdeme i farmy, kde se špatnými postupy mlezivo dokonce znehodnocuje.
Již jsem se zmiňoval o tom, jak důležité je, aby celý proces prvního podojení proběhl s vysokými hygienickými standardy, ale také aby získané kolostrum bylo co nejdříve zpracováno. Optimálně by tedy hned na dojírně měla být změřena kvalita, na jejímž základě je mlezivo rozděleno na to, které se A) využije okamžitě čerstvé či zamrazí pro první napojení telat, B) zchladí pro druhé či další krmení směsného kolostra, popřípadě C) z nějakého důvodu vylije (s příměsemi krve, hnisu, sraženinami či jinak vážně znečištěné). Zopakujme si ještě jednou, že je naprosto zásadní, aby mlezivo nestálo nedotčené po delší dobu, jelikož se množství bakterií zdvojnásobuje každých 20–30 minut.
Kolostrum je jako každý jiný biologický materiál citlivý na teplotu – konkrétně na skokové teplotní šoky, a pak také na vysokou teplotu, která může biologicky aktivní složky poškodit. Nemusíme se ani tolik obávat chyb na straně zchlazování či zamrazování – vlastně se zde můžeme zcela spolehnout na klasickou lednici a mrazák. V obou případech po vložení čerstvého kolostra klesá teplota kontinuálně a nedochází k narušování buněčných stěn a struktur sloučenin. Čeho bychom se měli bát podstatně více, jsou vysoké teploty. Ať ponoření zmrazeného kolostra do vařící vody, tak dlouhodobé vystavení vysokým teplotám. Obecně se doporučuje rozmrazovat mlezivo na teplotu, při které chceme i telata následně krmit – tedy zhruba 40°C. Můžeme ovšem ohřívat i při vyšší teplotě (stále však pod 50°C), díky čemuž k rozmrazení dojde rychleji. Na stranu druhou získaný čas ale do jisté míry opět ztratíme tím, že pro krmení telat musíme počkat na to, až kolostrum zchladne ke čtyřiceti stupňům.
Nejčastěji se v českých podmínkách kolostrum uchovává v PET lahvích, avšak stále větší popularitě se těší speciální sáčky na mlezivo, ve kterých můžeme bezpečně provádět jak zmrazení, rozmrazení, tak třeba ale i pasterizaci. Pokud jsou rozmrazovány ve specializovaných technologiích pro management kolostra, pak může příprava čtyřlitrového sáčku trvat do třiceti minut. V porovnání s rozehříváním zmrazených PET lahví hovoříme o dvojnásobném času. Faktor času a rychlosti napojení telete po narození jsme již rozebírali a netřeba tak připomínat, že čím dříve k němu dojde, tím lepší vstřebatelnost protilátek můžeme očekávat. Ať chov používá PET lahve či sáčky, v každém případě by se měly používat jednorázově. Ve snaze ušetřit peníze chovatelé toto pravidlo porušují a nevědomky si tak zadělávají na potenciální vážné problémy. Zdraví telete je vždy hodnotnější, než pár desítek korun za jednorázový sáček či PET lahev. Pokud bychom si měli dát jako ukázku příklad, který rozhodně není hoden následování, pak bychom uvedli chov, který praktikuje při rozmrazování metodu, kterou jsme pracovně nazvali „Když si neopařím prst, tak je to dobré”. Vzhledem k tomu, s jak důležitým a citlivým materiálem pracujeme, je zcela zásadní, aby kolostrum dostalo tu nejlepší péči. A proto bychom všem chovatelům investici do různých systémů pro management kolostra plně doporučili, jelikož její návratnost v čase je mnohonásobná – jak na zdraví, růstu a nižším výskytu onemocnění u telat, tak na jejich budoucí užitkovosti jako dospělých dojnic. Pro ty, kteří by přece jen chtěli dělat kompromisy tam, kde pro ně není místo, lze doporučit alespoň základní postup – využití termohrnce udržujícího stále stejnou nastavenou teplotu.
