Rozhodnutí spotřebitelů o nákupu potravin se rychle mění a producenti kuřat a vajec, kteří na tyto změny nebudou reagovat, tak činí na vlastní nebezpečí. Kromě tradičních vlivů, jako jsou cena, chuť a pohodlí, zvažují nyní spotřebitelé nové faktory, zejména mladší generace. Spotřebitelé chtějí autentičnost, protože se týká složení potravin a zdraví. Udržitelnost je druhým novým faktorem nákupu a týká se zemědělských postupů, jako je krmení, dobré životní podmínky ptáků, druh použitého obalu a nakonec všechny aspekty potravinového odpadu. Faktory nákupu se změnily hlavně proto, že se mění zákaznická základna.
Do roku 2027 bude generace Z (Gen Z), tedy narození mezi 1998 a 2016, představovat 28 % světové populace. V kombinaci s milénialy (narozenými 1981–1997) budou tyto dvě generace zaujímat 52 % obyvatel Země. Každá generace je jiná. Na dotaz, zda hledají značky a společnosti, kterým se celosvětově daří, odpověděli milénialové a Gen Z většinou pozitivně na rozdíl od lidí z generace babyboomu nebo Genu X.
Technologie je zásadní
Gen Z se v mnoha ohledech liší od jiných generací. Jsou skutečnými digitálními dětmi, svět pro ně bez internetu a sociálních médií neexistuje. Příslušníci Genu Z jsou multitaskery, často současně obsluhují dvě nebo více připojených zařízení. To je pro obchodníky velká výzva. Musí vzbudit jejich zájem do osmi sekund. Jakmile získají pozornost, příslušníci Genu Z se začnou problémem zabývat. Usilují o autentičnost, kvalitu, integritu a transparentnost. Používají sociální média jako svůj hlavní prostředek pro ovlivňování druhých.
Přizpůsobte svou nabídku
Drůbežářské odvětví musí přijmout digitální marketing jako způsob, jak oslovit a zaujmout tyto nové spotřebitele. Příslušníci Genu Z jsou obvykle propojeni se dvěma až třemi zařízeními nebo se zabývají čtyřmi až pěti různými sociálními platformami současně. Tento trend se bude dále rozšiřovat s růstem počtu zařízení s internetem věcí ze sedmi miliard v roce 2018 na více než 21 miliard do roku 2025. Celosvětový průměr je tři zařízení z internetu věcí (IoT) na osobu. Asi 80 % příslušníků Genu Z používá sociální média denně a 25 % v nich zveřejňuje videa. Používají několik platforem, a to pro vyhledávání informací Twitter, Reddit a facebook, pro sdílení zkušeností Snapchat nebo pro vytváření osobního image Instagram. Nyní je asi 3,2 miliardy uživatelů sociálních médií, zhruba 42 % světové populace. Stráví něco přes dvě hodiny denně na sociálních médiích. Drůbežáři musí být přítomni na sociálních médiích a setkat se s nimi a upoutat jejich pozornost. Web na PC již nestačí, digitální marketing musí být založen na mobilním připojení.
Interakce
Digitální marketing skutečně změnil maloobchodní model. Je výhodný pro chovatele drůbeže a výrobce vajec, zpracovatele a maloobchodníky. Je to příležitost k neustálému spojení a interakci se spotřebiteli s možností poskytovat jim včasné a relevantní informace. Pro spotřebitele poskytuje digitální marketing, informovanost a také nějaké finanční úspory. Nicméně potravinářské společnosti zaostávají za společnostmi v oblasti informačních technologií, telekomunikací a bankovnictví.
Globálně jsou Gen Z a mileniálové úplně odloučeni od venkovského prostředí. Většina příslušníků Genu Z žije ve velkých městech. Musí se najít inovativní způsoby, jak k nim přivést farmy a posílit pozici sektoru. Mladší generace se starají o životní prostředí a udržitelnost výroby potravin. Drůbežářské odvětví má výhodu v tom, že produkce vajec a výkrm brojlerů mají nejnižší emise skleníkových plynů na kilogram produkované živočišné bílkoviny a nabízejí skvělé výživné produkty s nejnižším dopadem na naši planetu. Pokud se použijí vhodné obalové materiály, pošlou se zákazníkům Genu Z jasné zprávy o skutečném závazku sektoru vůči životnímu prostředí. Pro Gen Z jsou klíčová slova v těchto dnech recyklování, redukce a opětovné použití. Digitální marketing také pomůže přilákat mladou generaci do drůbežářského odvětví, a ta bude i nadále odhodlána produkovat zdravé živočišné bílkoviny nejudržitelnějším způsobem.*
Podle Vincenta Guyonneta, PoultryInternational, září 2019, s. 8–11