Asi tři stovky chovatelů prasat se v polovině prosince loňského roku sešlo v hotelu Akademie Naháč na tradiční konferenci, kde se přednášející z Česka i ze zahraničí zabývali aktuálními tématy. Kromě dopadu afrického moru prasat na světový trh s jatečnými prasaty se dozvěděli také o novinkách v lékové legislativě a možnostech použití antibiotik v chovech prasat, stejně jako o marketingových nástrojích pro prodej vepřového masa či praktických zkušenostech s uplatňováním IPPC.
O roli marketingu v produkci vepřového masa hovořil Dr. Johann Schlederer, ředitel Asociace chovatelů prasat Horního Rakouska, který se v sektoru chovu prasat pohybuje 30 let a od vstupu Rakouska do Evropské unie (1995) vyjednává ceny jateční produkce na rakouské burze.
„Naše asociace, jejímiž členy jsou jak velké porážky, tak chovy s vysokou koncentrací prasat, je dobře organizovaná, což je velmi důležité, abychom mohli hájit zájmy chovatelů před stupňujícími se požadavky ze strany ochranářských iniciativ. Je důležité udržovat vztahy s veřejností a budovat svou image, aby většinová společnost akceptovala to, co nás živí, čím se zabýváme. V produkci vepřového masa jsme soběstační, vyvážíme nejvíce do Německa, Itálie a Slovinska, ale i do Jižní Koree, Japonska a od letošního roku i do Číny. Exportem se u nás zabývá pět firem, posíláme i 40 kontejnerů v jedné zásilce, což je desetinásobně více než dosud. V době, kdy by se dala produkce vepřového masa dobře zpeněžit, však klesá produkce kvůli stupňujícímu se tlaku veřejnosti na welfare zvířat a ochranu životního prostředí. Špatným signálem je i snižující se spotřeba vepřového masa, která je aktuálně na úrovni 35 kg/osobu. Pokud budeme muset investovat, chceme mít jistotu, že budeme v našem podnikání pokračovat. Nebude to však snadné,“ konstatoval ve svém vystoupení Dr. Johann Schlederer.
V rámci budování vztahů s veřejností asociace vytvořila marketingovou strategii, která zahrnuje produktovou politiku, cenovou politiku, komunikační politiku a distribuční politiku.
Na marketing přispívá každý chovatel, který je členem asociace, 0,75 eura za poražené prase, což dává v součtu okolo 3,5 miliónu eur, které jsou k dispozici na informační kampaň. Přednášející zdůraznil, že komunikace s veřejností musí být na profesionální úrovni. Je třeba vhodnou formou spotřebiteli sdělit, za jakých podmínek bylo zvíře chováno, čím bylo krmeno, jak bylo transportováno, poraženo a jak probíhá finalizace produkce. Umět zdůvodnit kvalitu produktu a jeho cenu. Více než polovina chovatelů produkuje jatečná prasata v tzv. AMA kvalitě. V tomto režimu musí chovat genetiku s certifikovanou kvalitou masa (například odolnou ke stresu), dále musí doložit členství ve veterinárním servisu, povinné užívání anestetik při kastraci a mít smlouvu s AMA a státní kontrolou. Chovatelé často dobrovolně přistupují k dalšímu dodatečnému označení, například národní pečeť kvality získají, pokud dodrží definované požadavky na původ, welfare, genetiku a krmiva.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.