21.01.2001 | 10:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Masná užitkovost u kašmírových kozlíků a koziček při polointenzivním výkrmu

V rámci chovu koz u nás se na počátku devadesátých let objevil nový trend a to chov srstnatých plemen. Konkrétně se jednalo o chov plemen kašmírová a mohérová koza. Hlavním produkčním zaměřením v těchto chovech se měla stát produkce srsti jejíž cena v této době, zejména v zahraničí, kulminovala a poptávka po této komoditě přesahovala stávající nabídku. Dalším povzbuzujícím faktorem pro chovatele těchto plemen v té době byla prognóza do roku 2005 která předpokládala, že domácí produkce této komodity nebude schopna krýt stále vzrůstající požadavky lokálního trhu.

V následném období však nedošlo k úspěšné realizaci kozí srsti na trhu tak jak bylo předpokládáno a to především z důvodů rozstříštěnosti produkce a s tímto spjatým odbytovým problémům a do určité míry taktéž z důvodu postupně se měnících módním trendů. Především výše citované faktory vedly v pozdějším období ke ztrátě ekonomické motivace pro chovatele což v konečném důsledku vedlo k postupné likvidaci převážné většiny těchto chovů. V současné době chovy srstnatých koz u nás existují pouze ojediněle a konkrétně, co se týká kašmírových koz, je dle kvalifikovaného odhadu Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR chováno cca 60 až 70 kusů. Hlavním aktuálním produkčním zaměřením v tomto chovu je produkce masa a do určité míry i produkce kůží. Obecně je možno konstatovat, že maso především kašmírových kůzlat příznivě přispělo k rozšíření sortimentu mas na domácím trhu a pro svoji specifickou chuť se stává stále častěji vyhledávaným artiklem ve vybraných restauracích. Nadále je tedy možno považovat chov kašmírových koz z pohledu odbytu jako chov který má svoji perspektivu, mimo jiné stále tu existuje reálná alternativa domácího zpracování srsti, přičemž rozhodně nezanedbatelným faktorem pro jeho další rozvoj je i možnost využití tohoto plemene pro chov v odlehlých a málo přístupných oblastech a tím efektivně a s relativně nízkými náklady udržovat tamní trvalé travní porosty.

Masná užitkovost
Co se týká problematiky masné užitkovosti u kůzlat plemene kašmírová koza zde je možno bez nadsázky konstatovat, že především v dřívějším období tato problematika jak u nás tak také i na evropské úrovni byla řešena pouze ojediněle, na rozdíl od problematiky produkce a kvality srsti. V posledních letech se však i v tomto ohledu zvyšuje míra poznání což především, co se týká plemene kašmírová koza, dokladují sledování realizovaná v SRN. Námi realizované sledování růstu a jatečné hodnoty u kůzlat obojího pohlaví tohoto plemene bylo prováděno v roce 1999 na farmě dojných a kašmírových koz v Šošůvce která se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Tato farma je v podstatě nejreprezentativnější farma Kašmírových koz na území České republiky a chov koz tohoto plemene zde má již, i přes výše citované problémy, v podstatě desetiletou tradici. Celkově je zde chováno 37 koz tohoto plemene. Jako způsob odchovu kůzlat je zde již dlouhodobě aplikován polointenzivní výkrm. V rámci námi prováděného hodnocení růstu bylo do sledování zařazeno celkem 29 kůzlat – jedináčků (16 kozlíků a 13 koziček), jenž se narodila v termínu od 1 do 7 ledna.
Sledovaná kůzlata byla ponechána po celou dobu našeho sledování pod matkami a jejich přístup k matkám nebyl nijak regulován. Denní odhadovaná spotřeba mateřského mléka se pohybovala v závislosti na pohlaví a době odchovu od 0,50 do 1,00 litru u kozlíků respektive od 0,15 do 1,00 l u koziček, přičemž průměrná odhadovaná spotřeba u jedinců vybraných ke kontrolní porážce byla 0,74 l u kozlíků a 0,54 l u koziček. Tento rozdíl v průměrné spotřebě mléka je možno vysvětlit delší dobou výkrmu u koziček s cílem aby zhodnocení jatečných ukazatelů bylo realizováno u obou pohlaví při přibližně totožné živé hmotnosti před porážkou. S příkrmem sena a jadrné směsi jejíž složení bylo: 50 % tritikale, 35 % ječmen jarní, 10 % oves a 5 % hrách krmný bylo plošně započato v průměrném věku 31 dnů (5 týden). Všichni kozlíci byli vyskladněni na jatka v průměrném věku cca 81 dnů, když u 6 vybraných kozlíků, o průměrném věku 81,5 dne, byla provedena kontrolní porážka. Z celkových 13 sledovaných koziček bylo 7 kusů prodáno na jatka v průměrném věku 81 dnů. Dalších 6 koziček, jenž byly vybrány ke kontrolní porážce však bylo ponecháno k dalšímu chovu. Kontrolní porážka koziček byla realizována v průměrném věku 141,17 dne. Vychlazené jatečně opracované trupy (JOT) byly následně experimentálně posouzeny a zatříděny dle hmotnosti, barvy masa a protučnělosti v rámci kategorie jehňata a kůzlata s hmotností nižší než 13 kg. Bourání JOT bylo redukováno na stanovení podílů kýty a plece, respektujíc především hmotnosti a velikosti JOT, když v případě partie pravá plec byl aplikován rozbor na jednotlivé tkáně.
Přehled vybraných ukazatelů růstu u celé sledované skupiny (n = 29) je uveden v tabulce 1. Průměrná živá hmotnost při narození u celého sledovaného souboru byla 1,98 kg, když u kozlíků (n = 16) byla 2,08 kg a u koziček (n = 13) 1,78 kg. Průměrná živá hmotnost ve 30 dnech věku byla u kozlíků 6,98 kg a u koziček 5,52 kg. Co se týká průměrného přírůstku od narození do 30 dnů věku, tedy za období které je možno charakterizovat jako období čistě mléčné výživy, průměrný přírůstek za celý sledovaný soubor byl 0,145 kg, u kozlíků 0,163 kg a u koziček 0,125 kg. Průměrná živá hmotnost v 81 dnech věku byla u kozlíků 13,49 kg a u koziček 10,50 kg. Průměrný denní přírůstek v intervalu od narození do 81 dne věku za celý sledovaný soubor byl 0,125 kg, u kozlíků 0,141 kg a u koziček 0,107 kg.
Průměrná živá hmotnost u kozlíků před kontrolní porážkou byla 13,47 kg a u koziček 13,80 kg. Průměrný věk při porážce byl u kozlíků 81,5 dne a u koziček 141,17 dne. Výtěžnost JOT byla u kozlíků (tab.2) v průměru 46,71 %, přičemž u koziček byla výtěžnost cca o 2 % vyšší (48,63 %). Tento rozdíl mezi skupinami dle pohlaví v tomto ukazateli je možno zdůvodnit větším protučněním u koziček. Průměrná hmotnost kůže (1,26 kg) a taktéž i její průměrný podíl (9,38 %) byl vyšší u kozlíků. Hmotnost ledvinky byla u obou pohlaví kašmírových kůzlat v podstatě totožná (0,06, respektive 0,07 kg). Co se týká průměrné hmotnosti ledvinového tuku, ta činila u kozlíků 0,072 kg a byla nižší než tomu bylo u koziček (0,095 kg). V rámci této fáze hodnocení byly experimentálně posouzeny a zatříděny dle hmotnosti, barvy masa a protučnělosti studené JOT do příslušné třídy v rámci hodnocení v kategorii: JOT jehňat a kůzlat s přejímací hmotností nižší než 13 kg. Co se týká kozlíků, tři kusy byly zařazeny do třídy A 1/2, když ve všech těchto případech byla barva masa světle růžová a třída za protučnění byla 2. Další tři kusy byly zařazeny do třídy A 2/2, když u těchto kozlíků byla barva masa klasifikována jako jiná než světle růžová (tmavá). U koziček byly tři kusy zařazeny do třídy B 2/2 a tří kusy do třídy A 2/2, když ve všech případech byla barva masa u koziček jiná než světle růžová (tmavá) a co se týká protučnění, všechny kusy byl klasifikovány třídou 2. Obecně je možno potvrdit závěr který charakterizuje barvu masa u kašmírových kůzlat jako výrazně tmavší než je tomu u ostatních genotypů. Dělení JOT bylo omezeno pouze na stanovení podílů partií kýta a plec (tab. 3). Průměrná hmotnost kýty u kozlíků činila 2,015 kg a u koziček 2,023 kg. Co se týká průměrného podílu kýty, ten byl stanoven neprůkazně vyšší u kozlíků (31,95 %), když u koziček činil podíl této partie 30,06 %. V případě průměrných hmotností plece, zde byly opětovně stanoveny v podstatě totožné hodnoty u obou sledovaných skupin, avšak co se týká průměrných podílů těchto partií z JOT, zde byl stanoven v případě skupiny kozlíků neprůkazně vyšší podíl (20,80 %).
V rámci hodnocení podílů jednotlivých tkání v pravé pleci (tab. 4), nebyl a to jak v případě svaloviny tak také i kostí, a to jak z pohledu hmotnostního tak i procentického, stanoven výrazný rozdíl mezi skupinami kozlíků a koziček. Naproti tomu, co se týká hmotnosti, respektive procentického zastoupení tuku v pravé pleci, zde byl mezi oběma skupinami v obou těchto ukazatelích stanoven podstatný rozdíl, když výrazně vyšší hmotnost, respektive podíl byl stanoven u koziček (0,10 kg, respektive 14,68 %). U kozlíků činil podíl tuku 9,09 %.
Závěrem k našemu sledování je možno konstatovat, že při polointenzívní výživě je reálné dosáhnout u kůzlat tohoto plemene relativně vysokého přírůstku který je do určité míry srovnatelný i s růstovou schopností u domácích plemen. Co se týká výtěžnosti jak JOT, či vybraných partií, v našem případě se jednalo o partie kýta a plec, zde je možno konstatovat že námi stanovené výtěžnosti jsou v podstatě opětovně srovnatelné s ostatními domácími plemeny. Na druhou stranu je však nutno dodat, že u kašmírových kůzlat je vyšší míra protučnění a svalovina má podstatně tmavší barvu oproti například kůzlatům plemene Bílá krátkosrstá koza. Tyto negativa jsou však do určité míry kompenzována specifickou chutí tohoto masa, která do určité míry připomíná zvěřinu.

Dr. Ing. Jan Kuchtík,
Ing. M. Hošek
MZLU Brno,
MVDr. Jan Sedlák
Foto MVDr. Jan Sedlák

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down