Mastitidy – nekonečný příběh

Větrný Jeníkov se stal 5. listopadu místem již tradičního setkání chovatelů, tentokrát mléčného skotu. Pro více než 150 účastníků akce, kterou připravila firma Pfizer společně se zástupci Svazu chovatelů českého strakatého skotu, Svazu chovatelů holštýnského skotu a se Slovenskou holštýnskou asociací, bylo „tahákem“ vystoupení Holanďana Ing. Otlise Sampimona, odborníka na praktické řešení onemocnění mastitidou.

Mastitidy – nekonečný příběh
Větrný Jeníkov se stal 5. listopadu místem již tradičního setkání chovatelů, tentokrát mléčného skotu. Pro více než 150 účastníků akce, kterou připravila firma Pfizer společně se zástupci Svazu chovatelů českého strakatého skotu, Svazu chovatelů holštýnského skotu a se Slovenskou holštýnskou asociací, bylo „tahákem“ vystoupení Holanďana Ing. Otlise Sampimona, odborníka na praktické řešení onemocnění mastitidou.

Denně 20 000 testů
Hned v úvodu seznámil ing. Sampimon chovatele s programem nezávislé konzultační firmy Animal Health Service, ve které pracuje třináctým rokem. Jistě není bez zajímavosti, že v rámci kontrolních programů zdraví využívají vlastní diagnostickou laboratoř se 450 zaměstnanci, která by měla být největší svého druhu na světě. Pro konkrétní představu bude lepší uvést několik čísel: denně se zpracuje na 500 různých typů testů (na mikrobiologické, toxikologické nebo patologické vyšetření), v rámci nich potom 15 000 až 20 000 testů, což v ročním součtu představuje kolem 4,5 miliónu testů. Nejsou to jen chovy skotu, ale i prasat, ovcí nebo drůbeže ve kterých monitorují zdraví zvířat.
Na holandské farmě
Zajímavá byla i informace o současné situaci v chovu mléčného skotu v Holandsku, a to jak z pohledu vlastní užitkovosti, technologie dojení nebo například zpeněžování mléka, tak samozřejmě s otázkou mastitid ve stádech. Holandsko jako chovatel s 1,5 milióny dojnic produkuje 11 miliónů tun mléka. Současné výkupní ceny jsou prý o něco nižší a farmáři dostávají 0,35 eur za litr. Z celkového počtu 25 500 farem je většina menších, s průměrným počtem 56 dojnic; ve velkých farmách je průměrně 150 dojnic. Ze strany EU je požadavek na zvyšování průměrných stavů, což by našim zemědělcům v budoucnu nemuselo dělat vrásky. Farmáři úzkostlivě hlídají welfare zvířat a v létě vyhánějí dojnice na pastvu. Průměrná užitkovost je na úrovni 8070 kg/305 dnů laktace.
Pokud jde o technologii dojení, tak dosud nejrozšířenější jsou rybinové dojírny, které zcela převažují a tvoří 66,2% podíl. Malé procento farmářů (1,9 %) využívá automatické dojení, ale podle dostupných informací se v těchto chovech začaly vyskytovat zdravotní problémy. Nové technologie jsou jedním z faktorů, který může i negativně ovlivnit zdravotní stav zvířat. V konkrétním případě se zjistilo, že na vině byl senzor, který nedovedl v případě subklinické ani klinické mastitidy analyzovat zdravotní stav mléka. Navíc se vytvořily podmínky pro změnu ve složení patogenů, což bylo zpočátku důvodem nižšího efektu léčby. A tak efekt nižších nákladů na pracovní zatížené se neprojevil a v souvislosti s „novými“zdravotními problémy museli farmáři sáhnout hlouběji do kapsy. Farmáře vyjde veterinární vyšetření na 59 euro za hodinu práce veterináře (40 euro za příjezd + 19 euro za každou započatou hodinu).
Několik čísel pro srovnání
Mezi obsahem somatických buněk v mléce a produkcí mléka existuje přímá vazba. S vysokým počtem somatických buněk klesá užitkovost. Vyjádřeno v číslech až o 2,5 % na 100 tisíc somatických buněk v mililitru mléka, což v celkovém součtu jistě není zanedbatelná informace. V holandských chovech mléčného skotu je v současné době počet somatických buněk na průměru 250 000. Při hodnotách 400 000 a vyšších se od EU dostávají penále. V některých zemích, například v Anglii nebo Belgii, je vypracován systém bonusového odměňování těm farmářům, kteří z pohledu tohoto ukazatele dosahují ve svých stádech nízkých hodnot. Obsah somatických buněk má pro chovatele velkou vypovídací hodnotu. Při úrovni 100 000 se dá hovořit o perfektním zdravotním stavu, při hodnotách do 200 000 již lze uvažovat o potencionálním nebezpečí infekce a při více než 200 000 pravděpodobně infekce již začala. Musíme si uvědomit, že hodnoty obsahu somatických buněk budou rozdílné a ve vztahu k počtu laktací jednoznačně vyznívají ve prospěch jalovic. Zatímco u sledovaných jalovic za období od 50 do 305 dnů laktace byly průměrné hodnoty kolem 50 000, u starších krav to bylo 150 000 v mililitru mléka.
Ekonomická efektivnost se projeví v momentu zahájení léčby ve fázi klinických příznaků. Více než 80 % holandských farmářů (v Anglii to je 99 % chovatelů) využívá léčbu antibiotiky v době zaprahnutí. Stále častěji se však začíná prosazovat model kombinované léčby, tj podávání antibiotik v době zaprahnutí a laktace. Úspěšnost léčby je v závislosti na počtu infikovaných krav (počtu infikovaných čtvrtí, hodnotách počtu somatických buněk), ale také na technologii dojení, ustájení a v neposlední řadě i na složení patogenů. V holandských chovech jsou nejčastějšími původci mastitid Staphyloccus aureus a Streptococcus agalactiae. V případě léčby S. agalactie je úspěšnost 80 až 100%. Staphylococcus aureus vytváří i řadu rezistentních kmenů s produkcí hlenovitých pouzder nebo toxinů, které léčbu snižují až na 60 %. Nedostatečná hygiena stájového prostředí vyhovuje dalším patogenům, jako například Streptococcus uberis nebo Escherichia coli, kteří patří mezi potencionální původce onemocnění mastitidou. Proto k progresivním opatřením patří také dezinfekce struků. Otevřené strukové kanálky bývají až ve 20 % případů vstupní branou infekce z vnějšího prostředí (S. uberis, E. coli). K vlastní léčbě se užívají antibiotika, která jsou účinná až 100 dnů a do strukového kanálku se zavádějí aplikátorem (podle zkušeností O. Sampimona jen s krátkou špičkou). Přípravky k vnější ochraně vytvářejí na strucích ochranný film, který vydrží asi týden.
Preventivní přístupy mají své opodstatnění a v případě holandských farmářů jsou řešením, které snižuje náklady a zefektivňuje ekonomiku výroby mléka.