Kontrola škodlivých organismů, které poškozují plodiny a rostliny, je nezbytná jak pro zajištění potravinové bezpečnosti, tak pro zajištění životaschopných příjmů zemědělců pro jejich produkci. To je třeba provést při minimalizaci rizik pro lidi a životní prostředí. Takový přístup, který využívá přírodní metody, kdykoli je to možné, a chemické pesticidy jako poslední možnost, se nazývá „integrovaná ochrana rostlin“. Evropská komise zveřejnila databázi, která představuje přehled metod integrované ochrany rostlin, které jsou v současné době k dispozici.
Databáze obsahuje přibližně 1300 příkladů postupů, technik a technologií v rámci osmi zásad integrované ochrany rostlin stanovených na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, jako je využívání střídání plodin a vyvážené hnojení, monitorování škodlivých organismů, cílená a omezená aplikace, a co je důležitější, upřednostňování nechemických metod ochrany proti škůdcům. Databáze rovněž obsahuje 273 „pokynů pro jednotlivé plodiny“ vypracovaných vnitrostátními orgány členských států a veřejnými orgány proo provádění požadavků integrované ochrany rostlin podle směrnice o udržitelném používání pesticidů (SUD). Tento přehled, který byl vytvořen po dvou letech práce, ukazuje, že v zemích EU existuje velká rozmanitost možností integrované ochrany rostlin. Všechny příklady jsou uvedeny v národních jazycích se stručným úvodem v angličtině. Tento soubor nástrojů má inspirovat vnitrostátní orgány, zemědělské poradce atd. vypracovat a provádět přístupy integrované ochrany rostlin po jejich přizpůsobení místním/regionálním zemědělským a agroklimatickým podmínkám. Databáze je umístěna v platformě JRC pro datové modelování ekonomiky zdrojů (DATAm), bude pravidelně aktualizována o další příklady.
Souběžně s tímto rozsáhlým přehledem zkoumá studie současné postupy integrované ochrany rostlin a jejich potenciál pomoci snížit závislost na chemických pesticidech, náklady na jejich implementaci a jejich celkovou účinnost. Studie také zkoumá klíčové faktory ovlivňující snížení závislosti na používání pesticidů. Zdá se, že tlak občanské společnosti a příznivé hospodářské prostředí, jsou hnací silou ke snížení používání pesticidů. Často funguje nejlépe, pokud je kombinováno s dalšími cíli, jako jsou postupy ochrany půdy, snížení používání hnojiv a ekosystémové služby, jako je ochrana opylovačů nebo obnova přírodních stanovišť (např. živých plotů).
Vnímaný nedostatečný počet životaschopných a cenově dostupných alternativ ke konvenčním postupům zůstává hlavní překážkou snižování naší závislosti na pesticidech. Hromadné nákupy zařízení nebo smluvní řešení mohou být možností, jak řešit následné náklady spojené s některými alternativními metodami. Podpora na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU prostřednictvím informačních a diseminčních opatření pro všechny stávající alternativy a nové technologie má zásadní význam pro úspěšnou integrovanou ochranu rostlin.
Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ stanoví dva cíle, pokud jde o snížení pesticidů: 50% snížení používání a rizik chemických pesticidů do roku 2030 a nebezpečnějších pesticidů. Směrnice o udržitelném používání pesticidů stanoví podmínky, které by měly vnitrostátní orgány použít, aby zajistily udržitelné používání pesticidů zemědělci a dalšími profesionálními uživateli pesticidů.
AG-Press.eu
Více se o trvale udržitelném zemědělství dozvíte na webu trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz
