V Evropské unii se v první dekádě tohoto tisíciletí rozrůstaly městské oblasti na úkor zemědělské půdy. Z ubývající výměry orné půdy se však získávalo stále více plodin. Zvyšovala se rozloha ekologického zemědělství. Přestože se těžba dřeva zvedala, jeho celkové zásoby v lesích rostly. To mělo příznivý vliv na zadržování vody, pohlcování oxidu uhličitého, kvalitu ovzduší i ochranu proti erozi. K negativním rysům patřilo snížení opylovacího potenciálu.
O množství potravin a krmiv, dostatku a čistotě vody i ovzduší, míře eroze půdy i mnoha dalších věcech rozhoduje stav ekosystémů. Trendy jejich vývoje v první dekádě nového tisíciletí se snaží zachytit zpráva Joint Research Centre (Společného výzkumného střediska, JRC) Evropské unie nazvaná Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services (Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb). Tato zpráva je první analýzou ekosystémů a jejich služeb v evropském měřítku. Ukazuje také, nakolik se ve střednědobém horizontu dařilo naplňovat Strategii pro biodiverzitu do roku 2020, kterou si stanovila unie. Jedním z jejích cílů je udržet nebo zlepšit ekosystémy a jejich služby. Stav ekosystémů se totiž celosvětově zhoršuje a jejich využívání není většinou udržitelné.*
Více si přečtete ve Farmáři č. 6
