Zdravé trávení a odpovídajícím způsobem probíhající látková výměna ovlivňují nejenom kondici a výkon organismu, ale především celkový zdravotní stav. Metabolické problémy mohou mít i fatální důsledky. Proto je důležité věnovat se nejenom krmné dávce, ale i okolo působícím látkám a jejich vlivu na pohodu a zdraví koně.
Kůň se z hlediska utváření trávicí soustavy řadí mezi monogastry, a to díky svému jednoduchému žaludku. Což ale v žádném případě neznamená, že by jeho výživa a krmení bylo jednodušší, než jak tomu je u živočichů s členitějším trávicím systémem, tzv. polygastrů. I v případě koní jsou kvalitní krmná dávka a fungující metabolismus klíčovými pilíři zdraví a pohody.
Divocí koně stráví pohybem po pastvině při příjmu potravy něco mezi 16–18 hodinami za den, okusují trávu a další rostliny a přechází od jednoho zdroje vody k druhému. Díky tomu zvládnou průměrně ujít dvacet tisíc kroků. Od toho je většina domestikovaných koní více či méně vzdálena. A bohužel jim to většinou na zdraví nepřidává.
Prostřednictvím selekce a cíleného šlechtění ovlivnili lidé výrazně koňskou evoluci, ale i navzdory domestikaci by k zajištění optimálního fungování jejich organismu bylo potřeba co nejvíce napodobit přirozené životní podmínky, což v prostředí stáje není vůbec ničím snadným. Z pohledu výživy patří koně mezi náročné strávníky, kteří mají svou krmnou dávku dostávat nejenom ve špičkové kvalitě, ale také v menších a častějších porcích. Zejména je důležité připravit jim vysoký podíl objemného krmiva, na jehož trávení je koňské zažívání výborně přizpůsobeno, i když poněkud odlišně od přežvýkavců.
Trávicí systém koně má délku přibližně 30,5 metru a rozklad potravy začíná již v tlamě, pak je sousto přesouváno ze zadní části ústní dutiny do žaludku přes jícen. To není nic, co bychom neznali od jiných živočišných druhů. Tvar koňského žaludku někteří přirovnávají k ragbyovému míči, avšak s kapacitou 7–15 litrů. Ze žaludku putuje trávenina do tenkého, tlustého a slepého střeva, kde dochází k trávení vlákniny, na kterou jsou seno či senáž, jež mají tvořit základ výživy koní, bohaté. Je-li vše v tom správném množství i kvalitě, není třeba si lámat hlavu, jak co vylepšit. Ovšem v případě nerovnováhy v poměru živin či při problémech s kvalitou krmiv je potřeba hledat možnosti, jak trávení pomoci. Častým přídavkem krmné dávky jsou probiotika či prebiotika, která pomáhají obnově či lepšímu fungování střevní mikroflóry. Avšak důležitá je jejich forma, díky níž dojde k jejich působení na tom správném místě.
