Má-li být škrob v kukuřičné siláži efektivně stráven, je třeba zrno adekvátně nadrtit. Před 30 lety k tomu stačilo zrno pouze naštípnout. U dnešních vysokoprodukčních dojnic je doba bachorové fermentace kratší, a proto musí být zrno co nejvíce rozdrcené.
Úroveň jeho rozdrcení lze spolehlivě zjistit již během sklizně a následně správně seřídit sklizňovou techniku. Nicméně, zrno je rozptýlené mezi drtí rostliny kukuřice, takže vizuální hodnocení není jednoduché. Z tohoto důvodu byla v roce 2004 Savoiem a kol. vyvinuta metoda vodní separace. Tato metoda spolehlivě odděluje zrno od zbytku rostliny. Je založena na prostém principu, kdy zrno klesá ke dnu a zbytek rostliny plave. Metoda je velmi jednoduchá a nevyžaduje žádné speciální vybavení. Může být provedená přímo na poli nebo v silážní jámě – viz postup A.
Metoda je spolehlivá ve většině situacích, které mohou při sklizni nastat. Může být použitá dokonce u čerstvě silážované kukuřice. Pokud je silážní drť velmi zelená nebo velmi vlhká, může být hodnocení ztížené. To je třeba mít na zřeteli. V případě velmi zelené hmoty klesají listy spolu se zrnem ke dnu. Pak je třeba, aby byly tyto zelené části po kroku č. 5 rukou odebrány. Alternativou je předsušení vzorku v mikrovlnné troubě (1-2 min). Další možností sušení je položení zrna a listů na černou fólii a nechat je na slunci uschnout. Pokud se nepodaří odstranit části rostlin (krok č. 5). Přidá se voda znovu do nádoby a rychle se vylije. Tím se zbavíme zbývajících částí rostliny.
Hodnocení je subjektivní. Mnoho nerozdrcených zrn svědčí o nesprávném seřízení sklizňové techniky. Pokud se celé zrno vyskytuje sporadicky, považujeme nadrcení za adekvátní.
Laboratoř Dairy One Inhaca NYS.
Překlad
Ing. Ladislav Krajíc
Mikrop Čebín
Celý článek najdete v únorovém Našem chovu
