Ing. Zámečník: Jsme toho názoru, že předat výpočet PH na populaci cizí, pokud máme stabilně fungující servisní organizaci, je s nadsázkou odevzdání rodinného stříbra.
doc. Kučera: Společný odhad PH přináší zvýšení počtu zvířat zapojených do hodnocení, a tím také vyšší spolehlivost odhadovaných PH.
Jsme toho názoru, že předat výpočet PH na populaci cizí, pokud máme stabilně fungující servisní organizaci, je s nadsázkou odevzdání rodinného stříbra.
Naše červenostrakatá populace je díky historii svého vývoje výrazně heterogenní! Není tak populací německo-rakouskou, ani francouzskou, ale ani žádnou jinou. O to nepochopitelnější se zdají chystané změny prosazované vedením Svazu českého strakatého skotu. Máme na mysli předání výpočtů plemenných hodnot ať už genomicky stanovovaných či později možná i hodnot zjištěných na potomstvu na německo-rakouskou populaci.
Jsme toho názoru, že předat výpočet PH na populaci cizí, pokud máme stabilně fungující servisní organizaci je s nadsázkou odevzdání rodinného stříbra. Je vcelku jasné, že na tento přesun doplatí především u nás nejlepší a nejspolehlivější geny montbeliardské, dále původní české strakaté (pokud tak nadprůměrné u nás jsou), pak případně RED, event. ayrshirské geny. Vydělají na tom u nás méně úspěšné, ale na německé bázi úspěšnější fleckvieh geny.
Měly by být zachovány rovné podmínky pro všechny stávající genové sekvence vyskytující se v naší populaci a současně absentující v populaci německé. To lze jen při zachování domácí matice příbuznosti. Jedinou variantou může být to, že PH takto genomově spočtených našich domácích býků a plemenic na německé bázi zůstanou neveřejné a budou sloužit pouze jejich vlastníkům k základní orientaci v jejich případné předselekci. Nelze ale připustit tento výpočet u býků prověřovaných na domácím potomstvu!
Podle některých informací je prý ve hře i další krok, který je svým významem také klíčový, a to kompletní převzetí německého selekčního indexu GZW, který není totožný s naším aktuálním SIC. Převzetím indexu GZW bychom si tak namlouvali skutečnost, že naše, německé a rakouské chovatelské podmínky jsou totožné! Přineslo by to ztrátu kontinuity ve výpočtech PH, nebudou-li se paralelně počítat také na bázi domácí.
Co vlastně zajímá dneska českého chovatele více? Ekonomické výsledky jeho dojnic v jeho stáji, nebo jakési žebříčky byť i našich býků spočtené na bázi zahraniční populace, která ovšem naší populací není, neboť neodráží domácí poměry ani naší genovou evoluci a dlouho ještě ani nebude. A kdyby totiž i naší populací byla, nebyla by to již dnes pro fleckvieh býky nijak zázračná vizitka.
Plemeníci mající v původu i montbeliardské býky jsou originální, u nás úspěšnou kombinací, kterou najdeme v potřebném rozsahu pouze na naší populaci a nikde jinde na světě. Jsou to produkty českého šlechtění. Nazývejme je klidně českou strakou. Tvářit se však, že nemůže dojít k znevážení montbeliardských genů výpočtem na německé populaci by bylo velkým pokrytectvím a hrubým zásahem do domácího šlechtění. Jistě se najde i objektivnější metoda, kterou by mohla být cesta prostřednictvím Interbullu. Slibná se jeví i tzv. jednokroková metoda genomování. Svaz má ale i další možnosti jak se v této době pokusit zvýšit účinnost šlechtění. Např. přehodnocením některých rigidních a dnes již málo účinných přístupů.
Za autorský kolektiv
Ing. Jan Zámečník,
Bursia Praha s. r. o.
Společný odhad PH přináší zvýšení počtu zvířat zapojených do hodnocení, a tím také vyšší spolehlivost odhadovaných PH
Často slyším argument, že v případě strakatého skotu a projektu společně odhadovaných plemenných hodnot se jedná o propojení geograficky odlišných oblastí, propojení různých podmínek prostředí, které mohou neodhadnutelným způsobem ovlivňovat naměřené užitkovosti, vstupující do výpočtu PH. Budeme-li za základ společného odhadu PH považovat propojení států SRN, Rakousko a ČR, pak se geograficky pohybujeme na ploše asi 480 km severojižně a zhruba 650 východozápadně. Podíváme-li se na rozlohu USA, dojdeme k číslům 2300 x 5000 km. I na takto rozsáhlém území však existuje pouze jeden způsob odhadu PH. Mezi nejsevernější a nejjižnější částí Francie je vzdálenost větší než 1000 km,a přesto země počítá jednotnou PH.
Již zakladatel moderní genetiky pan Robertson v r. 1959 potvrdil, že pokud hodnota genetické korelace mezi dvěma podmínkami prostředí dosahuje hodnotu vyšší než 0,8, je interakce genotyp x prostředí biologicky nevýznamná. Podíváme-li se na Interbullové odhady, má u strakatého skotu genetická korelace mezi ČR a rakousko-německou populací hodnotu 0,85.
Propojení více populací s sebou nese vyšší počet stád a zvířat, zapojených do hodnocení. Problém poklesu počtu stád z pohledu odhadu PH řešili mimo jiné Hamann a Brade (2008). Jejich práce potvrdila významné interakce plemeníka uvnitř stáda u všech vlastností sledovaných u dojeného skotu a upozornili na to, že strategie šlechtění, vedoucí ke snížení počtu stád použitých pro testační připařování, jsou nebezpečné. Jinými slovy: čím více různých efektů stáda–roku–období je u hodnoceného býka dosaženo, tím přesnější může být odhadnuta jeho PH.
Společný odhad PH přináší zvýšení počtu zvířat zapojených do hodnocení, a tím také vyšší spolehlivost odhadovaných PH, což jasně potvrdily plemenné hodnoty masné užitkovosti, které přinesly v průměru 2,3x vyšší spolehlivost oproti původnímu systému odhadu PH. Velmi zajímavé výsledky přinesou od dubna 2012 také společné PH exteriéru.
Teoreticky ideálních podmínek při šlechtění skotu patrně nikdy nebude dosaženo, proto je třeba hledat prakticky použitelné, smysluplné a finančně přiměřené postupy, které přinášejí chovateli maximální genetický zisk pro celý komplex vlastností, na který je zaměřen šlechtitelský cíl plemene. Rozhodování o orientaci šlechtění by mělo probíhat na základě objektivních a reálných informací. Rozhodování o šlechtění musí být vůlí chovatelů a oprávněných organizací, které se aktivně na domácím šlechtění podílejí. To je možné doložit např. počty každoročně vyprodukovaných býků do plemenitby z jednotlivých chovů, počtem býků nasazených oprávněnou organizací do testace z domácích chovů. Domácí šlechtění určitě nezachráníme finančně zajímavějším kšeftováním s inseminačními dávkami, pocházejícími ze zahraničních šlechtitelských programů.
Strkat hlavu do písku před mezinárodním hodnocením plemenných hodnot si populace, která dnes představuje 137 000 krav v plemenné knize, může jenom těžko dovolit.
Doc. dr. Ing. Josef Kučera,
Svaz chovatelů českého strakatého skotu
