Hodnocení nejpočetnější skupiny masného skotu na letňanském výstavišti – plemene charolais se na pozvání svazu chovatelů masných plemen ujal francouzský odborník – Michel Dewaele. Využili jsme příležitosti a zeptali se ho nejen jak hodnotí českou úroveň chovu, ale i jaký směrem se ubírá šlechtění v kolébce chovu plemene – ve Francii.
Michel Dewaele se začal šlechtěním charolais zabývat už v roce 1971, v té době existoval „chovatelský dům“, což byla organizace, která předcházela ve Francii založení inseminačního družstva. Měl zde na starost chovatele charolais, kterým radil v oblasti plemenářské práce. Ve stejném roce zavedli ve Francii kontrolu užitkovosti, začali využívat i připařovací plán. Kontrola užitkovosti byla založená na přírůstcích a tedy vylepšení genetiky tak, aby se zachovaly mateřské vlastnosti. V roce 1981 založili chovatelé, kteří chtěli prodávat plemenný materiál, družstvo. To jim mělo pomoci obchodovat s kvalitním dobytkem. „V té době jsem měl dvě aktivity jako obchodník a zároveň genetik.“ vzpomíná Dewaele.
Nyní působí v oblasti Auxerre jako genetik v družstvu, jež je součástí UCEF, unie kooperativů z východní Francie. V oblasti západní Francie působí kooperativ UCHAF. UCEF a UCHAF spolupracují v rámci Charolais Optimal.
„V oblasti Auxerre vykupuji býky do testace, vybírám matky býků, provádím kontrolu dcer v kontrole dědičnosti a sestavuji připařovací plány v rámci programu. Navíc mám pod kontrolou testační stanici synů býků,“ doplňuje Francouz.
Polní testy nahradí staniční
Testace charolais ve Francii sestává z testu vlastní užitkovost a potomstva (samičí části na reprodukci a samčí na jatečné vlastnosti). Jde o náročný systém, především finančně. S tím právě souvisí novinka, na kterou upozornil Michel Dewaele. Tou je hodnocení býků na farmách. Dosud se podle Francouze testovalo potomstvo na stanicích. Nyní je snaha zavést systém obdobný jako u dojných plemen – testace podle produkce dcer a synů v chovu (polní test). V budoucnosti je tak možné, že býci charolais budou mít plemenné hodnoty zjištěné jen na základě údajů o potomcích na farmách. Znamená to, že se zpracují údaje o podstatně větším počtu potomstva, tím se dosáhne vyšší hodnoty koeficientu opakovatelnosti. V současné době běží projekt, kdy se stejní plemeníci testují paralelně na stanicích i na farmách. Jde už o třetí sérii, která doběhne v roce 2004. „Naše družstvo je pilotem projektu,“ dodává ještě Michel Dewaele. „Pak začneme s vyhodnocováním, kalkulaci provede výzkumný ústav chovu skotu.“ Z toho by mělo vzejít i od kolika dcer a synů je třeba získat údaje pro každého plemeníka. Pokud by projekt fungoval, je podle francouzského genetika pravděpodobné, že by ne něj přešli v letech 2007 až 2008.
Šampiónka odpovídala francouzské představě
„Dnes už v podstatě rámec a přírůstky jsou přes více generací geneticky zafixované.“ Selekce se tak podle francouzského genetika obrací směrem k šířkovým rozměrům zvířat, tj. těla i osvalení zvířat. Stále se zlepšuje plodnost a mléčnost, tedy mateřské vlastnosti, včetně požadavku na lehké porody, které souvisí se selekcí na šířkové rozměry. Této představě odpovídá i šamiónka výstavy, kterou Francouz na PragaAgru 2003 v Praze vybral.
Pokud by měl hodnotit zvířata, která viděl v Praze, říká: „Některé kategorie byly velmi vyrovnané, především dvouleté jalovice a mladé krávy. Nejméně vyrovnaná byla telata, což však odpovídá věku a různým podmínkám chovu. Těžko se porovnávala, protože byla v různé kondici. Při hodnocení jsem se snažil brát v úvahu potenciál a standard plemene.“ V České republice se porovnávají vylučovací metodou vždy dvě zvířata ve dvou koralech vedle sebe. „Není přehled o skupině,“ připomíná Francouz. „Ve světě se předvádějí zvířata na ohlávce nebo na tyči a celá skupina se posuzuje najednou.“
Chovatelé mají různé požadavky
„Pokud jde o celkový typ zvířat, přesně odpovídá tomu, s čím pracuji ve Francii,“ dodává ještě k pražské výstavě Dewaele. Plemenářské cíle v Česku se shodují s francouzskými. „Češi se učili u stejného učitele.“ Doporučuje v českých chovech používat inseminaci na jalovice. Pokud Michel Dewaele sestavuje pro francouzské chovatele připařovací plán, je rozhodující, na jaký typ produkce se farmář zaměřil. Jsou chovatelé, kteří chtějí dosáhnout lehkých porodů, jiní požadují zlepšení užitkovosti – tj. vyšší přírůstek a zmasilost. Třetí typ farmářů chce prodávat plemenný dobytek, tj. potřebuje dobré mateřské vlastnosti. Tomu odpovídají i tři typy plemeníků, které šlechtitel doporučuje.Například po býci prvního typu se rodí menší telata a spíše delší.
„Mám chovatele, kterým radím už třicet let a ti mi maximálně důvěřují.“ Farmáře, se kterými spolupracuje, dělí do dvou skupin: první jsou ti, kteří chovají charolais na farmách už po více generací. Druhou skupinou jsou majitelé mléčných stád. Ti diverzifikují produkci a začali chovat masný skot v době zavedení mléčných kvót. Umějí lépe využívat plemenné hodnoty, jsou lépe technicky vybavení na inseminaci, protože ji využívali v dojném stádě (fixace apod.). „Jsou to velmi nároční klienti,“ upozorňuje Francouz. Využívají inseminaci ve stádě často i 100%. Naopak v klasických chovech je její podíl podstatně nižší – v průměru 18 % a zbytek je v přirozené plemenitbě.
„Od té doby, kdy se využívá program testace a inseminace, jsme získali za 15 let 100 kg živé hmotnosti v 15 měsících. V současné době je průměrná hmotnost v tomto věku 680 kg. Pokud bychom ji uvedli jen u býčků z našeho programu, dosahuje 700 kg.“
Ve Francii počty chovatelů klesají a stoupají počty krav na farmách. Důvod je ekonomický, průměrná velikost francouzských farem nedovoluje přežít bez dotací. „Možná by přežilo 20 %,“ uzavírá Michele Dewaele.
