05.06.2007 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Mikroklima je důležité i u králíků

Vliv stájového mikroklimatu v chovu králíků dosud mnoha chovatelů nedoceňuje. Za jedním slovem mikroklima se skrývá provázaný komplex faktorů, které ovlivňují změny podmínek vnějšího prostředí. Jde přitom o souběžné působení stavebního řešení objektu, používanou technologii, druh a kategorii zvířat, skladbu krmné dávky a také přístup chovatele.

Mikroklima stájí je souborem fyzikálních (teplota, relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu, osvětlení a hladina akustického tlaku), chemických (plyny a pachové složky) a biotických (mikrobiální kontaminace) prvků.
Mezi fyzikální prvky mikroklimatu lze zařadit i množství a polaritu vzdušných iontů, kterých je vlivem činnosti člověka v současné době v ovzduší značně snížený počet. Počet iontů lze sledovat dostupnými fyzikálními postupy a je možné je i efektivně generovat. Používané generátory, které jsou zdrojem lehkých záporných iontů, nejsou zdrojem hluku a neprodukují žádné škodlivé meziprodukty. Není též znám případ z použití iontových generátorů, že by nastalo předávkování lehkými ionty, které by negativně ovlivnily zvířata ustájená v uměle vytvořeném iontovém prostředí.

Vliv ionizace
Ve svém poloprovozním pokusu chtěl Ing. Oldřich Toufar z Výzkumného ústavu živočišné výroby prokázat vliv intervenční ionizace vzduchu na chovanou populaci králíků. Do pokusu byly vybrány dvě stáje - jedna pokusná s ionizací vzduchu a druhá kontrolní bez ionizace. V každé z nich bylo ustájeno 112 kusů brojlerových králíků o průměrné hmotnosti 938 g (pokus), respektive 937 g (kontrola). Králíci byli chováni ve standardním klecovém chovném systému (jeden kus v jedné kleci) a jednou denně přijímali průmyslově vyráběnou směs pro výkrm brojlerů. V prvním týdnu pokusu byla podávaná krmná směs obohacena o kokcidiostatika. Koncentrovaná krmná dávka byla denně doplňována o vlákninu v podobě kvalitní pšeničné slámy.
Teplota v obou stájích byla řízena programovatelným klimatizačním zařízením. Vstupní teplota byla pro obě stáje shodná (21 oC), po čtrnácti dnech byla snížena na 18,5 oC. Pro posledních 28 dní pak byla teplota opět snížena, a to na 16 oC, relativní vlhkost (RV) vzduchu nebyla programově řízena (průměrná RV byla u pokusné skupiny 51 % a u kontrolní skupiny 53 %). Ionizace vzduchu v pokusné stáji byla upravována vysokonapěťovým stejnosměrným ionizačním zařízením, které bylo ve stálém provozu.
Po celou dobu pokusu se v obou stájích kontinuálně sledovala teplota a relativní vlhkost vzduchu. Jednou za týden byla měřena koncentrace celkového prachu, respiračního prachu a amoniaku.

Ionizace pomáhá
Po ukončení a vyhodnocení experimentu se potvrdilo, že ionizace vzduchu má kladný vliv na tvorbu stájového mikroklimatu, hlavně v eliminaci množství prachových částic a koncentraci amoniaku. Sedimentace prachových částic ve stájovém ovzduší se neprojevila jen ve zlepšeném stavu stájového mikroklimatu, ale i v nižším zatížení bezprostředního okolí stájí prachem, který je z prostoru stájí emitován ventilací. Koncentrace prachových částic v ionizovaném prostoru byla v porovnání s hodnotami z kontrolní stáje nižší u celkové prašnosti o 43,7 % a u frakce do 4 μm o 25,6 %. Podobně byla nižší i koncentrace amoniaku (o 33,5 %). Celkový úhyn brojlerových králíků byl u pokusné skupiny nižší o 17 % v porovnání s kontrolní skupinou, stejně jako jejich průměrná hmotnost v okamžiku úhynu (o 22,4 %).
Další výhodou, která vyplynula ze sledování, bylo i časové rozložení úhynů během pokusu, které u králíků ustájených v ionizovaném prostředí skončilo asi pátý týden od počátku experimentu, zatímco u kontrolní skupiny hynuli králíci po celou dobu jejich výkrmu. Časové rozložení úhynů v obou skupinách králíků se projevilo nejen v celkové spotřebě krmiva uhynulými králíky, které bylo v ionizovaném prostředí o 33,5 % nižší než u králíků chovaných v kontrole, ale i v jejich průměrné hmotnosti v okamžiku úhynu. Králíci uhynulí v ionizovaném prostředí měli nižší hmotnost (1,25 kg/kus) než králíci mimo ionizované prostředí (1,61 kg/kus).
Také denní přírůstek živé hmotnosti byl u přeživších králíků v prostředí s ionizací vzduchu o 3,6 % vyšší než v kontrolní stáji, a to při nižší spotřebě krmiva na kilogram přírůstku o 1,3 %. Z toho vyplynula i odlišná živá hmotnost na konci pokusu, která byla u králíků chovaných v ionizovaném prostředí o zhruba tři procenta vyšší.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down